Od roku 2020 bude pro všechny státy EU povinný registr de minimis. ČR už ho má od 2010

Ministerstvo zemědělství je druhým koordinačním orgánem, který má v oblasti veřejné podpory ve své gesci zemědělství a rybářství. I proto na konferenci zaměřené na toto téma vystoupila Martina Břešťovská, která v rámci svého resortu spolupracuje s poskytovateli podpor při přípravách dotačních programů v oblasti zemědělství a rybářství a zabezpečuje jejich notifikace Evropské komisi. Je také členkou pracovních skupiny v oblasti veřejných podpor.

Na Konferenci o veřejné podpoře, která se minulý týden konala v brněnském sídle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, (ÚOHS), vystoupila Martina Břešťovská z Ministerstva zemědělství ČR se třemi základními tématy. V úvodu hovořila o tom, jak jsou definovány a co představují základní pojmy, jako zemědělská prvovýroba, zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh. Druhou část svého vystoupení věnovala klíčovým předpisům v oblasti zemědělství, zejména příloze I, která je ukotvena v článku 38 Smlouvy o fungování Evropské unie. Příloha vymezuje jednotlivá zemědělská odvětví a kategorie zemědělských produktů. Detailní znalost této problematiky umožňuje žadateli o veřejnou podporu správně interpretovat, do jakých kategorií zemědělské produkty zařadit, jaké nařízení je možné použít a tak i správně určit, jaká míra podpory se na daný případ vztahuje.

Na závěr shrnula Martina Břešťovská aktuální novinky v oblasti legislativy, týkající se revize nařízení (EU) č. 1408/2013, nařízení (EU) č. 702/2014 a AGRI pokynů. V posledním půlroce se toho v oblasti veřejné podpory v zemědělství událo opravdu hodně, ať už se jedná o blokové výjimky, podporu de minimis nebo AGRI pokyny. Velkou novinkou je například revize nařízení de minimis pro zemědělskou prvovýrobu. První návrh jsme obdrželi v březnu, vyjádřit jsme se k němu mohli během první veřejné konzultace a v dubnu se sešel první poradní výbor. V současnosti celková výše podpory de minimis, kterou členský stát poskytne jednomu podniku, nesmí za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období překročit 15.000 EUR. Návrh zahrnuje i možnost navýšení individuálního limitu z 15 000 na 25 000 EUR a navýšení národního limitu z 1 % roční produkce až na 1,75 % za tři roky,“ řekla Martina Břešťovská. „K novým podmínkám patří i povinný registr de minimis pro všechny členské státy od roku 2020. Pro nás se nejedná o žádnou novinku, ČR má tento registr zřízen od roku 2010,“ dodala.

Podle Břešťovské se ČR kloní k variantě 2.