Evropské obranné technologie zažívají rekordní růst. Do start-upů proudí miliardy dolarů a rychle přibývají firmy zaměřené na drony, autonomní systémy, vesmír nebo umělou inteligenci. Přesto má trh stále jasného lídra.

Spojené státy drží většinu investic v celém prostoru zemí NATO a u jejich spojenců.

Evropa zažívá investiční rekord

Evropské obranné startupy letos získaly 7,4 miliardy dolarů. Jde o nejvyšší částku v historii. Podle projekce má financování meziročně vzrůst o 309 procent.

Růst táhnou hlavně obří investiční kola. Více než 85 procent letošního evropského objemu připadá na obří transakce. V červenci získala Quantum Systems 1,1 miliardy dolarů. Krátce nato přišel Helsing s kolem za 1,8 miliardy dolarů.

Helsing se díky tomu stal nejhodnotnějším evropským obranným startupem. Jeho valuace dosáhla 18 miliard dolarů. Spoluzakladatel a spoluředitel Torsten Reil vysvětluje rostoucí zájem investorů také změnou bezpečnostní situace: „Sledujeme narušování vzdušného prostoru v různých zemích včetně Polska a Estonska. To, co se děje s drony, které pronikají do oblastí, kde by být neměly, začalo zostřovat vnímání této problematiky.“

Evropa zároveň posiluje i mimo největší transakce. Investice do startupů ve fázi růstu, tedy mezi 15 a 100 miliony dolarů, už dosáhly rekordní úrovně. Oproti roku 2025 jsou dvojnásobné.

bombardovací dron
Ukrajinská válečná fronta je pro drony doslova vývojovou laboratoří. Na snímku kalibrace dronu Vampire alias Baba Jaga. Ilustrační foto: Ozbrojené síly Ukrajiny

Amerika má stále náskok

Ještě větší objem ukazuje pohled na celý prostor NATO a spojeneckých zemí. Obranné startupy tam letos získaly 27,1 miliardy dolarů. To je 1,9násobek celého loňského objemu.

Sedm investičních kol překročilo miliardu dolarů. Peníze zamířily například do společností Anduril, Helsing, Saronic, Shield AI, Quantum Systems, ICEYE a Castelion.

Spojené státy přesto zůstávají dominantním hráčem. Na americké firmy připadá 75 procent obranného venture kapitálu v zemích NATO a mezi spojenci. V roce 2021 to bylo 93 procent.

Evropa ale rychle dohání ztrátu. Financování v zemích EU vzrostlo z 2,2 miliardy dolarů v roce 2025 na 5,4 miliardy v roce 2026. Americké investice se ve stejném období zvýšily z 11,9 na 19,6 miliardy dolarů.

Podíl obranných technologií na celkovém evropském venture kapitálu letos dosáhl 11,1 procenta. Do roku 2020 přitom činil jen 0,5 až jedno procento, popisuje zpráva The State of Defence Tech 2026 od Dealroom a Resilience Media.

ponorka Saab
Inovace zasahují celý sektor obranných technologií, včetně námořnictva. Ilustrační foto: Saab

Drony berou největší část peněz

Největším magnetem pro investory jsou autonomní systémy a drony. V zemích NATO a mezi spojenci do nich letos proudí 15,9 miliardy dolarů, tedy 61 procent celého obranného venture kapitálu.

V Evropské unii je tento podíl ještě vyšší. Autonomní systémy a drony představují 74 procent obranného financování. Ve Velké Británii je to 77 procent, ve Spojených státech 57 procent.

Evropské startupy zaměřené na bezpilotní prostředky letos získaly 4,7 miliardy dolarů ve 40 kolech. Anti-drone technologie přilákaly dalších 1,2 miliardy dolarů. Námořní autonomní systémy získaly 796 milionů a pozemní bezpilotní vozidla 78 milionů dolarů.

Silnou pozici má Evropa také v některých technologiích spojených s vesmírem a kvantovými systémy. Evropské startupy mají více než polovinu globálního venture kapitálu například v kvantové kryptografii, družicích pro pozorování Země a právě dronech.

Německo táhne evropský trh

Největším evropským centrem obranných technologií je Německo. Od roku 2020 tamní startupy získaly 5,9 miliardy dolarů.

V samotném roce 2026 zatím Německo přilákalo 3,5 miliardy dolarů. Následují Finsko s 1,2 miliardy a Velká Británie s 932 miliony dolarů.

Výjimečné postavení má Mnichov. Od roku 2020 tam firmy získaly 5,2 miliardy dolarů. Helsing a Quantum Systems přitom dohromady dosahují hodnoty 25,7 miliardy dolarů.

Mnichov přitom hostí pouze 4,1 procenta evropských obranných startupů. Na jejich kombinovanou hodnotu připadá 39 procent a na letošní investice 40 procent.

drony v přepravním kontejneru
K vašim službám. Francouzské drony v přepravním kontejneru. Ilustrační foto: Rift

Investoři mění přístup

Do evropské obrany vstupuje stále více investorů. V roce 2026 se na nejméně jednom obranném obchodu podílelo více než 455 investorů. Jejich počet se od roku 2020 zvýšil čtyřnásobně.

Rostou také specializované fondy. V roce 2025 vzniklo rekordních 22 nových fondů zaměřených výhradně na obranu. V roce 2026 se k nim přidaly další fondy zavedených investorů.

Výrazněji se zapojuje také americký kapitál. Američtí investoři letos představovali 47 procent evropského obranného financování. V roce 2020 to bylo 17 procent.

Americké peníze byly součástí i největších evropských kol. Helsing získal kapitál například od Dragoneer a Lightspeed, Quantum Systems od Advent a Blackstone a Stark od Founders Fund a Sequoia.

Bez lidí z armády to nepůjde

Rychlý růst vytváří další problém. Obranné firmy potřebují odborníky, kteří rozumějí technologiím i armádnímu prostředí.

Sedmnáct procent zakladatelů evropských obranných technologických firem má zkušenost z armády nebo ministerstva obrany. U pracovníků na úrovni C-level jde o 14,7 procenta.

Learco Finck upozorňuje, že firmy neřeší jen software. Musí zvládnout také hardware, výrobu, dodavatelské řetězce a nákupní systémy ministerstev obrany. „V některých funkcích nic nenahradí člověka, který rozumí tomu, jak ministerstva obrany nakupují, chápe potřeby lidí, kteří budou produkt používat v terénu, a umí mluvit jazykem vojenských rozhodovatelů,“ říká.

Evropa zároveň hledá zkušené odborníky z amerického deep-tech prostředí. Jen málo evropských hardwarových firem totiž podle reportu prošlo do fáze scale-upu (rychlého a opakovaného růstu). Zkušených lidí se znalostí tohoto procesu je proto málo.

rušení signálu armáda
Čeští armádní spojovací specialisté na cvičení FEDERATED CLOUD soupeří o ovládnutí rádiového spektra a datových toků. Na snímku komunikační rušič STARKOM. Ilustrační foto: Martin Šváb

Technologie musí projít dveřmi ministerstev

Peníze samy o sobě nestačí. Startup musí svůj produkt také dostat k armádě. Právě způsob nákupu může rozhodnout o tom, zda se nová technologie skutečně dostane do služby.

Ve Velké Británii jsou hlavní mechanismy pro práci se startupy soustředěny pod National Armament Directorate. Potřeby, peníze a schvalování ale zůstávají rozdělené mezi několik institucí. Přibližně tři čtvrtiny výdajů britského ministerstva obrany vůči malým a středním firmám stále proudí přes velké dodavatele.

Nizozemsko používá jiný model. Nemá jediný vstupní bod. Inovační aktivity provozují jednotlivé složky ozbrojených sil a specializovaná pracoviště. Startupy tak mají více možností, kam se obrátit, zároveň však chybí jedna společná vstupní brána.

Obrana už není okrajový technologický sektor

Celková hodnota evropských venture kapitálem podporovaných obranných startupů dosahuje 44 miliard dolarů. Sedmdesát sedm procent této hodnoty vytvořily firmy založené od roku 2020.

V celém prostoru NATO a spojeneckých zemí dosahuje kombinovaná hodnota obranných startupů 772 miliard dolarů. Za poslední desetiletí vzrostla 28krát. Devadesát jedna procent této hodnoty připadá na Spojené státy.

Téměř polovina evropských obranných startupů vznikla od roku 2020. Nové firmy se zaměřují na pozemní robotiku, obranu proti dronům, autonomní systémy i hypersonické technologie.

Obranné technologie se tak během několika let přesunuly z okrajové části evropského venture kapitálu mezi jeho nejrychleji rostoucí segmenty. Rozhodující teď nebude jen další příliv peněz. Klíčové bude, jak rychle dokážou státy nové technologie nakupovat a zavádět.