Obrana převzala poslední Pandury od Tatra Defence Vehicle

Generální ředitel Tatra Defence Vehicle Tomáš Mohapl u jednoho ze strojů Pandur II, který v jím řízené továrně vzniká. Foto: Jiří Reichl, ED

Armáda České republiky převzala od podniku Tatra Defence Vehicle poslední objednané kusy speciálních verzí vozidel Pandur II CZ. Kopřivnická společnost patřící do holdingu Czechoslovak Group tak splnila své závazky vyplývají ze smlouvy uzavřené v roce 2017.

Ministerstvo obrany v lednu 2017 objednalo celkem 20 kusů vozidel Pandur II CZ 8×8 ve verzích spojovací a velitelsko-štábní v celkové hodnotě bezmála 1,7 miliardy Kč bez DPH. Vývoj a následná výroba vozidel probíhaly v Česku a podílela se na něm řada domácích firem a institucí s podporou korporace General Dynamics European Land Systems, která již dříve poskytla licenční práva na výrobu pandurů v České republice. Vedle výrobce a hlavního integrátora – kopřivnického podniku Tatra Defence Vehicle (TDV) – to byly například Retia, Vojenský výzkumný ústav, Vojenský technický ústav pozemního vojska, Ray Service, Optokon, Interlink CS, B.O.I.S. Filtry a další.

Vozidlo Pandur dostává od mechaniků Tatra Defence Vehicle elektrickou kabeláž, na které se podílí řada domácích firem. 1 Kč investovaná do projektu přináší 3,2 Kč v dodavatelském řetězci. Foto: Jiří Reichl, ED (09/2020)
Montážní práce na obrněném vozidle Pandur v továrně Tatra Defence Vehicle. Foto: Jiří Reichl, Ekonomický deník – září 2020

Například o firmě Ray service jsme v minulosti psali v souvislosti s tendrem na bojová vozidla pěchoty

Víme, kdo vyhraje tendr na obrněná vozidla pěchoty. Odpověď překvapí

Nové Pandury díky smlouvě s GDELS

Nová generace Pandurů vznikala v rozsáhlém areálu kopřivnické automobilky Tatra, kde má Tatra Defence Vehicle (TDV) vlastní oddělené a přísně střežené prostory. V České republice se mohly Pandury vyrábět díky smlouvě o strategickém partnerství s nadnárodním koncernem General Dynamics European Land Systems (GDELS) z ledna 2015. Na základě ní podnik TDV získal exkluzivní práva na propagaci, prodej, výrobu a údržbu rodiny obrněných vozidel Pandur II pro Českou republiku a další vybrané trhy ve východní Evropě a Asii.

Vzhledem ke skutečnosti, že nové speciální verze KOVVŠ (kolové obrněné vozidlo velitelsko-štábní) a KOVS (kolové obrněné vozidlo spojovací) jsou vybaveny špičkovými technologiemi, více než polovinu jejich ceny tvoří speciální komunikační, spojovací, elektronické a další vybavení, z velké části rovněž vyvinuté a vyrobené českými firmami. Vývoj nových pandurů pro AČR byl završen na podzim roku 2019, kdy absolvovaly vojskové zkoušky.

Přímé náklady na zakázku byly 1,6 miliardy Kč, v řetězci dodavatelů ale vznikla hodnota 5 miliard Kč. Zakázka také vygenerovala pro české zaměstnance práci, která se dá přepočíst na zaměstnání pro 800 kvalifikovaných lidí na jeden rok. Případ Pandurů dokazuje, že vyzbrojovací zakázky Ministerstva obrany, pokud je plní český průmysl, představují vynikající ekonomický stimul.

EY: 1 Kč přináší v návazných oborech 3,2 koruny

Multiplikátor hodnoty zakázky na dvacítku Pandurů v technologicky náročných verzích, které byly vyvinuty a vyrobeny převážně českým průmyslem, dosáhl dle EY hodnoty 3,2. To znamená, že 1 Kč vynaložená na zakázku v české ekonomice vygenerovala 3,2 Kč v navazujících odvětvích. Zakázka byla plněna od roku 2017 do roku 2020. Za tu dobu společnost TDV, dodavatel Pandurů, odvedla do státního rozpočtu na daních či odvodech 402 miliónů Kč. Přímé náklady na zakázku v české ekonomice byly 1,6 miliardy Kč, nebyly započítány náklady na plnění zakázky v zahraničí.

Investice do armádních zakázek se vyplácí. Pandury „udělají“ z jedné koruny tři

Analýza dále zjistila, že zakázka přinesla v souhrnu práci, která se dá přepočítat na zaměstnání pro 800 lidí po dobu jednoho roku. Většina z toho připadá na konto řady dodavatelů z českého průmyslu, mezi nimi společností Colorlak, Interlink CS, Optokon, Ray Service či Retia. „Díky zapojení českých firem do dodavatelského řetězce zůstalo přibližně 80 procent vynaložených nákladů zakázky v ČR,“ říká Tomáš Mohapl, generální ředitel společnosti TDV, a dodává: „Navíc je obrovským přínosem, že Pandury můžeme díky referenčnímu projektu pro domácí armádu úspěšně nabízet v zahraničí.“

O přínosech armádních zakázek pro domácí průmysl a ekonomiku mluvil také náměstek ministra obrany pro strategickou spolupráci Tomáš Kopečný

Z náměstka ministra obrany průvodcem technologickými firmami. Obrana představuje domácí podniky unikátním seriálem

Loni 4 kusy, letos zbylých 16

V prosinci 2019 pak armáda převzala první 4 nové stroje. „Úspěšnému předání vozidel předcházelo absolvování rozsáhlého komplexu testů v podobě podnikových a kontrolních zkoušek u akreditovaných zkušeben i vojskových zkoušek ve výcvikových prostorech a opravárenských základnách AČR, jejichž realizace trvala bezmála 11 měsíců. Každá etapa procesu zkoušek byla hodnocena jako vyhovující a nebylo nutno zkoušky pozastavovat či dokonce opakovat,“ řekl Tomáš Mohapl, generální ředitel Tatra Defence Vehicle.

V roce 2020 pak podnik TDV postupně vyrobil a předal AČR dalších 16 vozidel. Celkem armáda získala 6 kusů KOVVŠ Pandur II CZ 8×8 a 14 kusů KOVS Pandur II CZ 8×8. Součástí dodávky bylo i 6 polních velitelských pracovišť, která jsou funkčně propojena s velitelsko-štábními pandury. Mají podobu nafukovacích stanů s kapacitou 10 pracovišť s počítačovými terminály, díky nim bude možné rozšířit počet příslušníků štábu nadřazených velitelských stupňů přímo v poli. TDV bude také v příštích letech zajišťovat servisní podporu nových speciálních pandurů české armády, stejně jako to činí na základě smlouvy s Ministerstvem obrany i v případě již dříve zavedených verzí pandurů vyrobených na přelomu prvního a druhého desetiletí.

Většina nových Pandurů je pro „BRNku“

Většina dodaných vozidel je nyní součástí výzbroje 4. brigády rychlého nasazení. „Nově dodaná kolová obrněná vozidla spojovací a velitelsko-štábní jsou důležitým segmentem, který posílí naše místa velení a výrazně přispěje ke zlepšení systému velení a řízení jak na brigádní, tak praporní úrovni. Současně kvalitativně posílí naši schopnost operačního nasazení na uzení ČR, ale i v zahraničí. Vozidla jsou vybavena specializovanou infrastrukturou komunikačních a informačních systémů, ale současně se vyznačují vysokou manévrovatelností, pohyblivostí a průchodností a poskytují dostatečnou balistickou ochranu osádky, což je pro nás klíčové. Takto sofistikovaná technika není pouze posilujících prvkem celé architektury systému velení a řízení, ale také závazkem a velkou výzvou především v odborné přípravě našich příslušníků,“ zhodnotil velitel 4. brigády rychlého nasazení plukovník generálního štábu Josef Trojánek.

Díky speciálnímu určení vykazují pandury spojovací a velitelsko-štábní verze odlišnosti od pandurů, které již v řadách české armády slouží přes deset let. Konstruktéři TDV například vyprojektovali novou korbu, a to především kvůli zástavbě řady elektronických systémů. Hlavní změnou je výrazné zvýšení balistické a protiminové ochrany dle STANAG 4569 oproti stávajícím pandurům používaným v AČR. Té bylo docíleno především instalací nových přídavných plátů keramického pancíře a zesílením podvozkových částí vozidla. Díky těmto změnám se navýšila i celková hmotnost obou verzí, proto byl u nich posílen rovněž brzdový systém.

Detail motoru Panduru. Foto: Jiří Reichl, ED

Motorizace u nových pandurů je shodná s předchozími provedeními. Jde tedy o šestiválcový turbodiesel Cummins ISLe T450 HPCR o výkonu 335,6 kW, který je schopen obrněnce rozjet až na rychlost převyšující 100 km/h při hmotnosti přesahující 22 t. Dojezd činí přibližně 700 km, vozidla jsou schopna překonávat příkopy o šířce až 2,2 m, svislé překážky do výšky 0,6 m a překonávat vodní toky broděním do výšky hladiny 1,5 m.

-red-

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here