Ministerstvo obrany plánuje uzavřít smlouvu na dodávku obrněných transportérů až na konci roku 2020. Vyplývá to z materiálu, který rozeslalo poslancům. Doslova se v něm píše, že „uzavření smlouvy s dodavatelem je plánováno do konce roku 2020 s výhledem nákupu prvních kusů techniky v roce 2022“. Na jaře letošního roku přitom nejvyšší vedení ministerstva a armády tvrdilo, že hodlá smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřít na konci léta, či v září. Už tehdy Ekonomický deník upozorňoval, že termín je nesmyslný.
Do září. To byl původně plánovaný termín ministerstva obrany na podpis největší zbrojní smlouvy v historii České republiky, jejím předmětem je dodávka 210 bojových vozidel pěchoty za více než 51 miliard korun. Nejenže téměř na konci října není smlouva podepsána, ale ministerstvo obrany poslalo do Sněmovny materiál, v němž konstatuje, že smlouvu hodlá uzavřít až na konci příštího roku.
„Bojová činnost brigády těžkého typu bude posílena náhradou zastaralého bojového vozidla pěchoty vozidlem na univerzální pásové platformě, předpoklad uzavření smlouvy s dodavatelem je plánováno do konce roku 2020 s výhledem nákupu prvních kusů techniky v roce 2022,“ uvádí se v materiálu, který odeslalo vedení resortu obrany do poslanecké sněmovny.
V plánu rozpočtu resortu na příští rok a další léta je také v kolonce „Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace – nákup“ uvedena pro příští rok nula. V roce 2021 je to pak 1,97 miliardy korun a v následujícím roce 910,4 milionů. Celkově by měla obrana za obrněnce vydat 51,64 miliardy korun.
Materiálem zaslaným do Sněmovny se naplňuje predikce Ekonomického deníku, který již při zahájení vyjednávání s vybranými uchazeči v březnu tohoto roku psal, že termín stanovený vedením resortu je nereálný. Obavy o reálnost termínu měli už v polovině března, tedy zhruba 14 dnů před zahájením jednání ministerstva obrany s vybranými uchazeči, i poslanci Výboru pro obranu, kteří na kroky ministerstva obrany dohlížejí. „Od počátku bylo jasné, že termín pro uzavření smlouvy na tak velkou a komplikovanou zakázku – například z hlediska zapojení obranného průmyslu – byl příliš optimistický. Říkala jsem to opakovaně. Konec příštího roku je určitě realističtější,“ řekla Ekonomickému deníku poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. „Takto velké akvizice mohou bohužel nabírat zpoždění, ale všichni chceme, aby bylo vybráno to nejlepší pro armádu. Nad čím mi zůstává rozum stát je ten přehnaný optimismus v rychlosti realizace, který se opakovaně projevuje nejenom u této, ale i u dalších zakázek,“ dodala Černochová. Upozornila, že i když se plus minus ví, jak dlouho potřebuje úřad na zpracování zakázky, stále se vytyčují nerealistické cíle a hledá se zdůvodnění posunu. „Peníze se přesouvají z položky na položku a vzniká chaos… Ale jsem optimista – třeba už konečně bude líp,“ dodala Jana Černochová.
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si, co v polovině března řekli oslovení poslanci
O reálnosti termínu uzavření zakázky mají pochybnosti také poslanci výboru pro obranu
Když na konci března ministerstvo obrany zahajovalo jednání s potenciálními dodavateli, byly ve hře čtyři firmy: BAE Systems, General Dynamics European Land Systems (GDELS), PSM a Rheinmetall Landsysteme. Mezinárodní firma BAE Systems vyrábí ve Švédsku vozidlo CV90, nadnárodní GDELS nabízí španělsko-rakouský projekt Ascod. Německá firma Rheinmetall Landsysteme chce uspět s vozidlem Lynx a německé konsorcium PSM, tedy společný podnik společností Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme, nabízí bojové vozidlo Puma.
Puma se po řadě vyjednávání nakonec rozhodla nepodat nabídku. Možná i proto, že neuspěla Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zástupci německé zbrojovky namítali, že vedení ministerstva obrany neoprávněně použilo výjimku na nákup vojenského materiálu podle § 29 písm. s) zákona o zadávání veřejných zakázek a také na to, že podmínky, které ministerstvo stanovilo, byly nezákonné. Podrobně jsme o tom psali v červnovém textu ÚHOS nepravomocně zastavil stížnost na postup ministerstva obrany v tendru na bojová vozidla pěchoty.
V prvním případě zaměstnanci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže konstatovali, že zástupci zbrojovky nepodali námitky včas. „Podle zjištění Úřadu byl navrhovatel povinen námitky podat nejpozději do dne 13. 3. 2019, avšak učinil tak až dne 8. 4. 2019,“ konstatoval úřad.
V další části návrhu týkající se údajné nezákonnosti podmínek veřejné zakázky Úřad řízení také zastavil, když konstatoval, že námitky proti podmínkám veřejné zakázky nelze podat, neboť zadavatel využívá výjimku podle § 29 písm. s) ZZVZ a tudíž veřejnou zakázku nezadává v zadávacím řízení.
Celkově armáda požaduje 210 strojů v sedmi variantách. Nejvíce bude bojových obrněnců, dále vozy pro velitele, průzkumné, ženijní, zdravotní, vyprošťovací vozy a dělostřelecká pozorovatelna.
O tendru a jeho rizicích jsme psali v polovině února našem článku:
Analýza ED: Je nejdražší projekt v historii AČR odsouzen ke krachu?
Ministerstvo obrany předpokládá, že za nové stroje zaplatí více než 50 miliard korun. Ministr obrany Jaroslav Metnar (ANO) dříve uvedl, že obrana bude na nabídky od firem čekat do konce června, což se nestalo. Obrana až na začátku srpna vyzvala firmy, aby poslaly konkrétní nabídky na obrněnce
Povinná spolupráce s domácím průmyslem
Jedním z hlavních kritérií výběru dodavatele má být jeho spolupráce s českým obranným průmyslem. Ministerstvo již dříve uzavřelo memorandum se svým státním podnikem Vojenské opravárenské závody (VOP), do kterého by chtělo přenést v maximální možné míře výrobu strojů. Při zahájení konzultací se čtyřmi výrobci pásových transportérů bylo sděleno, že požadovaný podíl je 40 %. Na to, aby co bylo zapojení domácího strojírenského průmyslu do obřího armádního tendru co největší, hodlá dohlédnout Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Její prezidium zřídilo Sekci lokalizace průmyslové spolupráce. Jiří Hynek, prezident AOBP, ke vzniku sekce uvádí: „Tato sekce pomůže, aby se slova zahraničních zbrojařů o zapojení českého průmyslu proměnila v činy. Zahraniční společnosti o zapojení českého průmyslu do zakázky na nová BVP i do jiných projektů intenzivně hovoří. Ale z pohledu českého obranného průmyslu musí existovat reálné závazky dříve, než bude Ministerstvem obrany vítěz vybrán a kontrakt s ním uzavřen. Poté se totiž oslabí motivace vítězného dodavatele české firmy do výroby zapojit.“
České a moravské firmy v hledáčku zájemců o tendr
Možnosti spolupráce s domácími firmami už dlouho sondují všichni zájemci o tuto velkou zakázku. Již minulý rok zástupci GDELS navštívili výrobní podniky, které by mohly na této zakázce participovat. Setkali se s představiteli různých českých státních i soukromých průmyslových podniků a jednali s nimi o možné budoucí spolupráci. Jejich obrněnec ASCOD 2 už totiž na rozdíl od konkurentů součástky vyrobené českým průmyslem obsahuje. Jedná se například o moderní přední i zadní světla, která vyvinula a vyrobila společnost Ray Service ze St. Města u Uh. Hradiště. Při své letní tzv. industrial tour, manažeři GD navštívili tři české průmyslové regiony (Pardubický kraj, Moravskoslezský kraj a Zlínský kraj), kde jednali se stávajícími dodavateli a zároveň se jejich prostřednictvím seznamovali s novými potenciálními partnery, a hledali další možnosti, jak český průmysl využít.
Několik významných hráčů z řad potenciálních českých dodavatelů pro projekt BVP se spojilo v organizaci nazvané Optický klastr. Na prvním místě to logicky je přerovská Meopta. Firma je ve světě vnímána jako elitní světový výrobce v oblasti optických systémů pro obrněná vozidla a tanky. V oblasti sledování, průzkumu, zpracování dat a komunikace vyniká expertíza dalšího člena Optického klastru, společnosti Pramacom. V červnovém článku jsme označili tyto firmy za vítěze celé zakázky. Protože budou pracovat pro jakéhokoliv dodavatele.
Přečtěte si podrobnosti:
Víme, kdo vyhraje tendr na obrněná vozidla pěchoty. Odpověď překvapí
Minulý týden německá firma Rheinmetall oznámila, že v případě úspěchu v největší české armádní zakázce, přesune do ČR výrobu věžového systému nabízeného vozidla. V závodu v Ústeckém kraji by tak vytvořila asi 200 pracovních míst.
Jiří Reichl
