Nulová sazba mýta na silnicích první třídy asi nebude. Podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) by její zavedení zpochybnilo mýtný tendr. Ministr to uvedl na svém twitterovém účtu. Krajům, které o nulovou sazbu žádaly, chce nabídnout jinou kompenzaci. Kraje se na zavedení bezplatného mýta na silnicích první třídy, o které se systém v příštím roce rozšíří, dohodly s předchozím ministrem dopravy Danem Ťokem. Nulovou sazbu žádaly na celkem 600 kilometrech.
Mýtný systém se v příštím roce rozšíří o 870 kilometrů silnic první třídy. Kraje z nich vybraly 600 kilometrů, na nichž si přály zavedené nulové sazby. Umožňovalo jim to memorandum, které loni uzavřely s tehdejším ministrem dopravy Danem Ťokem (ANO). Bývalý ministr v memorandu slíbil, že stát bude výběr krajů respektovat. Předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová minulý týden uvedla, že v případě zpoplatnění všech úseků by kraje měly dostat peníze z výběru mýta na opravy silnic nižších tříd.
„Rozšíření mýta na dalších silnicích první třídy se nevyhneme. Nulová sazba by zpochybnila tendr. V pondělí o tom informuji Svaz měst a obcí a současně navrhnu kompenzační opatření,“ uvedl Kremlík na twitteru. Jaké opatření krajům nabídne nespecifikoval. Podle informací Ekonomického deníku je jednání mezi ministrem dopravy a Svazem měst a obcí naplánováno na úterý odpoledne.
Už v listopadu jsme upozornili na to, že ekonomický přínos rozšíření mýta je diskutabilní. „Stát nikdy neměl o rozšíření zpoplatnění vůbec reálně uvažovat. Diskuze s průmyslovými svazy, kraji i obcemi probíhaly s těmito závěry již před lety. Ucelená Vládní strategie však přes všechny naše urgence nikdy nevznikla,“ uvedl na dotaz Ekonomického deníku nynější president Sdružení pro dopravní telematiku Roman Srp. Pozastavil se také nad tím, že stát hodlá na některých úsecích stanovit nulové mýtné. „Mýtnou sazbu nemohou členské státy EU stanovit libovolně, ale v určitých hranicích dle stanovené evropské metodiky. Mýtná sazba má tedy konkrétní horní i spodní hranici. Tu spodní je třeba stanovit s ohledem na určitou minimální provozní efektivnost systému jako celku. Pokud tedy budeme mít s výběrem na určitém úseku silniční sítě spojené konkrétní náklady a proti těmto nákladů nebudeme generovat žádné příjmu (tedy nulové mýtné), vznikne provozní ztráta, kterou musíme následně kompenzovat z příjmu z výběru mýta na jiných úsecích komunikací. Je-li tedy jediným účelem mýtného systému příjem za použití konkrétní komunikace, vzniká potom logická otázka, proč to vlastně dělat? A na tuto otázku nenacházíme logickou odpověď,“ dodal Roman Srp.
Ministerstvo dopravy podmínku rozšíření zpoplatněných úseků o téměř 900 kilometrů uvedlo do zadávací dokumentace pro výběrové řízení na nového provozovatele mýtného systému od roku 2020. Na to, kolik kilometrů by mělo být nově zpoplatněno vzniklo několik studií. Z nich vyplynulo, že pokud by počet nově zpoplatněných kilometrů byl do 700, tak nemá cenu měnit technologii – podrobnosti jsme psali v textu Ministerstvo dopravy navrhuje mýto jen na některé „jedničky“, konečné rozhodnutí pak udělala koaliční vláda ČSSD a ANO, když řekla, že to bude 900 kilometrů.
Rozšíření mýta jako kšeft pro ČSSD?
Podle Karla Feixe, ředitele firmy Kapsch, která je stávajícím provozovatelem mýtného systému, je pravým důvodem pro rozšíření mýtného systému snaha o změnu dodavatele a získání nového lukrativního byznysu pro ČSSD. „Ta myšlenka vznikla kolem bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Chtěli vymyslet nový byznys tím, že se vytvoří podmínky pro jinou technologii. Vznikly studie, které stanovovaly, že nad určitý počet kilometrů se vyplatí hybridní či satelitní technologie. Ministerstvo dopravy pak vyhlásilo tendr s nově zpoplatněnými úseky. Přitom renomovaná mezinárodní poradenská společnost Deloitte ve své studii upozorňovala na to, že není výhodné rozšiřovat zpoplatnění o 900 kilometrů. Výhodné podle nich bylo nerozšiřovat zpoplatněné úseky vůbec, nebo maximálně mezi 100 – 500 kilometry, aby se to ekonomicky vyplatilo,“ uvedl Feix v říjnovém rozhovoru pro Ekonomický deník.
Kraje proti rozšíření mýta dlouhodobě protestovaly. Obávaly se, že zpoplatněné úseky řidiči kamionů budou objíždět po krajských silnicích. Protestovali také dopravci. Svaz dopravy varoval před dopady rozšíření mýta na „jedničky“ na dopravce. Objíždění zpoplatněných úseků po lokálních komunikacích by podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka měla zamezit policie, která by měla objíždění mýta hlídat. Kremlík dodal, se na tom dohodl s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD).
Nový mýtný systém se satelitní technologií by měl být na silnicích první třídy od ledna 2020. Na dálnicích by měl fungovat o měsíc dřív. Provozovatelem bude konsorcium CzechToll/SkyToll patřící do skupiny PPF, které uspělo s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz systému. Po rozšíření bude mýtný systém na 2.300 kilometrech dálnic a silnic první třídy.
Soudy zatím na straně Kapsche
Kapsch napadl platnost smlouvy mezi ministerstvem dopravy a právě společností CzechToll/SkyToll u soudu. Krajský soud v Brněv polovině května vyhověl stížnosti společnosti Kapsch a konstatoval, že předběžné opatření, kterým Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zakázal Ministerstvu dopravy uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem tendru o tzv. „nové mýto“, platil. I přesto dnes již bývalý ministr dopravy Dan Ťok (ANO) a jeho podřízení uzavřeli smlouvu s koncorciem CzechToll. Soud vrátil celý případ Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k dalšímu projednání, ve kterém má ÚOHS respektovat právní názor soudu.
V červenci bude rozhodovat o druhé žalobě na zákonnost smlouvy na výběr mýta, uzavřené mezi ministerstvem dopravy a konsorciem SkyToll/CzechToll. Podle právníků oslovených portálem Česká justice patřícím do našeho vydavatelství , kteří prostudovali odůvodnění předchozího rozsudku ohledně postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v této kauze, je vysoce pravděpodobné, že soud shledá smlouvu jako nezákonnou. Podrobně jsme o tom psali v analýze Rozsudek pootevírá státu dveře k levnějšímu výběru mýta.
Jiří Reichl, -čtk-
