Loni v červenci jsme v článku „JŘBU forever“ upozornili na rozsudek Krajského soudu v Brně ve sporu mezi Fakultní nemocnicí Olomouc a ÚOHS. Tento spor se přesunul až k Nejvyššímu správnímu soudu a nyní vás můžeme seznámit s tím, k jakému rozhodnutí dospěl v dané věci on.
V rychlosti si zrekapitulujme, že Fakultní nemocnice Olomouc zadala podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v rozporu se zákonem v jednacím řízení bez uveřejnění veřejnou zakázku na dodávku „Systému navigované bronchoskopie“, za což jí byla (v kombinaci s dalším pochybením ve veřejné zakázce „Multifunkční systém operačních sálů pro endoskopické operování“) uložena pokuta ve výši 80 tis. Kč. Proti této pokutě se zadavatel bránil podáním žaloby ke Krajskému soudu v Brně. Ten dal nemocnici za pravdu, neboť označil rozhodnutí ÚOHS za nepřezkoumatelné s odůvodněním, že správní spis neobsahoval sdělení dalších společností, které teoreticky mohly dodat totožný předmět plnění, čímž by padl důvod pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.
ÚOHS rozsudek krajského soudu napadl kasační stížností, v níž argumentuje, že výše uvedené dokumenty byly součástí správního spisu a tedy podkladem pro rozhodnutí ÚOHS i jeho předsedy. Jediné pochybení ÚOHS spatřuje v tom, že administrativním nedopatřením opomněl zaslat podnětový spis jako přílohu správního spisu krajskému soudu. Tato skutečnost však nemohla mít vliv ani na rozhodnutí předsedy ÚOHS, ani nijak nekrátila práva fakultní nemocnice, která se mohla se všemi podklady rozhodnutí seznámit a vyjádřit se k nim. I krajský soud měl možnost se s podnětovým spisem seznámit, protože si jej mohl vyžádat dodatečnou výzvou, na jejímž základě by jej ÚOHS poskytl.
Nejvyšší správní soud (NSS) konstatoval, že krajský soud si byl po vyžádání správního spisu vědom, že další pro rozhodování nezbytné podklady jsou obsaženy v podnětovém spise, přesto si jej nevyžádal. NSS připustil, že předložení nekompletního správního spisu je pochybením ÚOHS. Krajský soud však měl vyzvat ÚOHS k doplnění spisu. „Opomenutí správního orgánu předložit správní spis, nemůže být důvodem pro neposkytnutí právní ochrany tomu, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen. Teprve nepředložení spisu po marné a opakované výzvě soudu, je důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí, přičemž je lhostejné, zda správní orgán na první výzvu nepředložil celý správní spis nebo jen jeho část, je-li zjevné, že chybí“, prohlásil senát Nejvyššího správního soudu. Na druhou stranu kasační soud souhlasí s krajským soudem, že veškeré podklady mají být trvalou a zjevnou součástí správního spisu. Nic to však nemění na skutečnosti, že si krajský soud i fakultní nemocnice byly vědomy existence dalších podkladů podstatných pro rozhodování. Krajský soud však neučinil dost pro jejich získání a nemocnice připomíná neúplnost správního spisu až v rámci svého vyjádření ke kasační stížnosti.
Z uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud o zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně a vrácení k dalšímu řízení. „V dalším řízení je třeba, aby krajský soud učinil úkony nezbytné k doplnění správního spisu a následně, bude-li to možné, žalobu řádně projednal a na základě v ní uplatněných žalobních bodů posoudil zákonnost napadených rozhodnutí předsedy Úřadu a stěžovatele“, shrnul Nejvyšší správní soud.
Jiří Reichl
