Nový hráč v energetice. Komunitní projekty se budou počítat v tisících megawattů

Ve výrobě elektřiny může v Česku vyrůst nový silný hráč, který bude konkurovat i skupinám ČEZ, EPH a Sev.en Energy. Tímto novým konkurentem bude komunitní energetika v majetku obcí a domácností. Tedy za předpokladu, že se aspoň částečně naplní optimistické předpoklady zastánců této perspektivní oblasti energetiky.

Potenciál rozvoje komunitní energetiky popisuje obsáhlá 90stránková studie, kterou na objednávku Hnutí Duha, Centra pro dopravu a energetiku a právní kanceláře Frank Bold zpracovala renomovaná konzultační firma EGÚ Brno. Studie se zaměřila na dvě zásadní oblasti komunitní energetiky – na projekty obcí a na bytové domy.

Jak na setkání s novináři uvedl spoluautor studie Matěj Hrubý z firmy EGÚ Brno, výsledkem je tak technický potenciál (tedy maximum možného), tak i ekonomický potencíál (co se finančně vyplatí). V obou případech v horizontu let 2030 a 2040. Dále se zaměřme na ekonomický potenciál, který počítá s menšími a tudíž i reálnějšími hodnotami.

Hlavní výsledky jsou následující: do roku 2030 by v Česku mohly vyrůst komunitní fotovoltaické elektrárny o výkonu zhruba 1950 megawattů a také obecní větrné elektrárny o výkonu přes 1000 megawattů. Co se týká ekologických zdrojů tepla, ekonomický potenciál vychází na 8400 megawattů solárních systémů pro ohřev vody a 1900 megawattů výkonu kotlů na biomasu.

Ekonomický potenciál do roku 2030

Jak upozornila analytička právní kanceláře Frank Bold Anna Michalčáková, rozvoj komunitní energetiky bude problematický bez přijetí nového energetického zákona. Toho se však dočkáme zřejmě až v polovině roku 2024 (opožděnou přípravou energetického zákona se Ekonomický deník též nedávno zabýval). Také v Modernizačním fondu má komunitní energetika jen okrajový význam, co se týká přiděleného objemu dotačních peněz.

Navzdory všem překážkám již první takové elektrárny vznikly, a není jich málo. Energetický expert Hnutí Duha Tomáš Jagoš spočítal, že vlastní elektrárnu spadající do kategorie obnovitelných zdrojů má již 130 obcí a zdroj tepla 37 měst či vesnic. Co se týká elektráren, jedná se vesměs o střešní fotovoltaiku na školách či radnici. Nicméně tři obce již dnes vlastní větrnou elektrárnu a šest má bioplynovou stanici (obvykle u čistírny odpadních vod).

Mezi nejznámější případy patří středočeská obec Kněžice, která má už od roku 2006 bioplynovou stanici a výtopnu na biomasu. Chystá se investovat také do fotovoltaiky a vlastní rozvodné sítě. Mikolajice na Opavsku během let 2018 a 2019 pořídily mikroelektrárnu na biomasu, střešní fotovoltaiku a baterii, což dohromady stačí k pokrytí spotřeby energie ve třech obecních budovách.

Zapojit se chtějí také největší města. Vedení Prahy spustilo ambiciózní program na pořízení střešních fotovoltaik s výkonem v řádu stovek megawattů. V první fázi je instaluje na školách a dalších budovách v majetku města, později mají přijít na řadu bytové domy. Brno má v plánu během následujících pěti let osadit 500 střech panely o celkovém instalovaném výkonu 40 megawattů. V případě zapojení soukromých vlastníků budov to může být až 200 megawattů s realizací do konce desetiletí.

První z projektů v Praze a Brně podpoří dotací Modernizační fond, který inkasuje část výnosu z prodeje emisních povolenek. Přidělení dotace před týdnem odsouhlasilo ministerstvo životního prostředí, a to v rámci výzvy ke stavbě malých fotovoltaik do výkonu 1 MW. Tedy nikoli z upozaděné kapitoly komunitní energetika. Vedle Prahy a Brna podporu získají také komunitní projekty v Pardubicích, Litoměřicích a Pacově.

Podpořit rozvoj oboru chce také nedávno založená Unie komunitní energetiky (UKEN), za níž stojí zhruba dvě desítky organizací z řad byznysu, municipalit a neziskových organizací. Cílem UKEN je prosadit v České republice efektivní fungování a rozvoj komunitní energetiky založené na obnovitelných zdrojích energie budovaných na lokální úrovni měst, vesnic či bytových domů.

David Tramba