INZERCE

Fotovoltaická fólie na provozní budově Národního divadla. V pozadí "Zlatá kaplička". Foto: Jiří Reichl

Příklady táhnou. Praha a Brno chtějí investovat ve velkém do výroby zelené elektřiny

Magistráty v Praze a Brně spouštějí miliardové projekty na využití energie slunce. Nejprve fotovoltaické panely umístí na veřejných budovách, v další fázi počítají se zapojením sdružení vlastníků bytových jednotek a dalších soukromých majitelů nemovitostí. Pokud města získají dotaci z Modernizačního fondu, mohou se dostat na návratnost investice za 8 až 10 let i při prodeji elektřiny za běžnou tržní cenu.

Jak na online konferenci organizované Aliancí pro energetickou soběstačnost uvedl pražský radní Vít Šimral (Piráti), v majetku hlavního města se nachází zhruba 800 budov, z toho polovinu tvoří školy. Pokud by se podařilo na každé z nich umístit 100 kilowattů výkonu, získalo by tím město 80 megawattů instalovaného výkonu (poznámka na okraj: více má dnes ve fotovoltaice pouze ČEZ a Jufa). Pilotní projekt, týkající se 30 škol mimo centrum Prahy, chce magistrát spustit již letos na podzim.

Zmíněných 80 megawattů na střechách včetně souvisejících investic vychází na zhruba 2,5 miliardy korun. Pokud by se podařilo zapojit do komunálně solárního boomu i soukromé vlastníky budov, mohou v Praze přibýt solární panely o výkonu v řádu stovek megawattů. „Na vhodné střechy obytných domů v hlavním městě a v okresech Praha-západ a Praha-východ lze instalovat 472 megawattů výkonu, které by dokázaly zásobovat elektřinou 120 tisíc domácností s průměrnou spotřebou,“ uvedl Jiří Beranovský z konzultační firmy EkoWatt.

Další účastník online konference, první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL), představil podobné plány v moravské metropoli. Brněnský magistrát plánuje instalovat do konce roku 2026 solární panely na 120 městských budovách a získat tím zhruba 40 megawattů nového výkonu. Investiční náklady se pohybují okolo 1,2 miliardy korun, část z této sumy chce město pokrýt dotací z Modernizačního fondu. V případě zapojení soukromých vlastníků budov by Brno mohlo na konci desetiletí mít až 200 megawattů výkonu ve fotovoltaice.

Petr Hladík dodal, že brněnský záměr počítá i akumulací přebytků ze solární elektřiny, kterou nebude možné v denních hodinách využít. Nabízí se využití přebytku k ohřevu vody s dodávkou do brněnské teplárenské soustavy. Jeden elektrokotel již Teplárny Brno v minulých letech pořídily. Tady má Brno oproti Praze jistou výhodu – má totiž teplárnu pod stoprocentní majetkovou kontrolou.

David Tramba