Konec dovozu ruské ropy a ropných produktů do konce letošního roku, vyřazení největší ruské banky Sberbank ze systému SWIFT a zásah proti šíření ruské vládní propagandy v zemích Evropské unie. To vše obsahuje šestý balíček sankcí proti Rusku, který dnes představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Šéfka komise novou várku sankcí na Rusko oznámila v projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku. „Bude to úplný zákaz dovozu veškeré ruské ropy – námořní i ropovodů, surové i rafinované,“ řekla během svého projevu. Připustila, že jednohlasné odsouhlasení zákazu nebude snadné, protože některé členské státy jsou silně závislé na ruské ropě.
S tímto záměrem mají problém některé členské země, hlavně Maďarsko a Slovensko. Spekuluje se proto o kompromisu, díky kterému budou Maďaři a Slováci mít možnost dovážet ruskou ropu až do konce příštího roku. Jenže například slovenský ministr hospodářství Richard Sulík se hlásí o tříleté přechodné období. Také premiér Petr Fiala dle Deníku N požaduje dvouletý až tříletý odklad pro Česko.
Pro uvedení kontextu: Česko v loňském roce dovezlo z Ruska skoro polovinu spotřebované ropy. Další nahrazování ruské ropy bude narážet na omezenou kapacitu ropovodu TAL, kterým do Česka (ale hlavně do Rakouska a jihu Německa) teče z italského Terstu ropa z jiných zemí.
Naopak Německo, které dříve bývalo podobně skeptické, dnes razantní odstřižení od dodávek paliv a surovin z Ruska podporuje a samo jde příkladem.
Mohlo by vás zajímat
Jak uvádí zpravodajský web Euractiv.com, kritika přichází také z opačné strany. Mezi poslanci Evropského parlamentu je celá řada radikálů, kteří volají po okamžitém ukončení nákupu ruského plynu a ropy. „Zatímco debata pokračuje, EU od začátku války poslala Rusku 50 miliard eur za energie – čtyřikrát víc, než byla naše pomoc Ukrajině. Než bude ropné embargo vykonáno, Rusko obdrží více než 100 miliard eur příjmů,“ řekl Luis Garicano, španělský europoslanec z centristické skupiny Renew Europe.
Europoslanci dal ostatně svůj názor jasně najevo už na počátku dubna, kdy vyzvali Evropskou komisi a členské země k embargu na dovoz ropy, uhlí, jaderného paliva a zemního plynu z Ruska. Příslušné usnesení bylo přijato 413 hlasy, zatímco 93 europoslanců bylo proti. Jenže rozhodující slovo mají vlády členských zemí EU, a ty jsou v otázce embarga opatrnější.
Jak zmínila agentura ČTK, vedle Sberbank mají být podle diplomatů citovaných bruselským webem Politico od mezinárodního systému plateb odpojeny také Moskevská kreditní banka a Ruská zemědělská banka. Mimo seznam postižených bankovních domů dál zůstává Gazprombank, jejímž prostřednictvím odběratelé ze zemí EU platí za nakoupený ruský plyn.
Oznámený záměr šéfky evropské komise zahýbal s trhem s ropou, a to ne právě pozitivním směrem. Cena ropy typu Brent dnes dopoledne vzrostla o 3,5 procenta na 108,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI zdražila podobným tempem na 106 dolarů za barel.
(red)
