„Neexistuje způsob jak se poplatku vyhnout, snad jen nestavět,“ říká starosta Tomáš Patočka, který ED upozornil na problematický způsob vyjímání stavební půdy ze zemědělského fondu.
Upozornil jste Ekonomický deník na novelu zákona, kterou se mění podmínky pro vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu, která nabyla účinnosti začátkem letošního dubna. Jak si vysvětlujete skutečnost, že se o této novele téměř nikde nehovořilo a sám jste se o její existenci a možných důsledcích dozvěděl doslova pár dní před nabytím její účinnosti?
V naší republice je spousta důležitých záležitostí řešena horkou jehlou a dost často neodborně. Zákon č.41/2015 sb. je z 10. února 2015 a jde o návrh současné vlády, který byl poslancům rozeslán 8. října 2014. Dle mých informací prezident tento zákon podepsal 24. února 2015. Moc času tedy nebylo a asi nikdo neměl zájem čeřit vody. Ještě 31. března nebyla na světě prováděcí vyhláška, takže na úřadech nikdo nevěděl, o jaké částky půjde. Dle mých informací dne 15. dubna již tyto podklady měli. Přesto si myslím, že se teprve odbory výstavby a životního prostředí probouzejí a zjišťují, čím naše levicová vláda prodražila mladým rodinám pořízení vlastního bydlení. Je nutné si také uvědomit, že od 1. ledna 2016 začne platit 21% DPH s ceny pozemku, což bude další navýšení.
STAVBA NOVÉHO DOMU SE MůŽE PRODRAŽIT O STATISÍCE – ČTĚTE ZDE
Jakým způsobem jste se o této novele dozvěděl? Člověk má představu, že o takových věcech jsou obce informovány například krajskými úřady či přímo jednotlivými ministerstvy.
Mě na tuto změnu upozornila mladá rodina, která si v naší obci koupila pozemek. Nevěděli, zda se jim výstavba neprodraží o další tisíce. Měli štěstí, jejich pozemek byl vyjmut už v roce 2010. Přesto jsem začal zjišťovat na místním odboru životního prostředí v Mnichově Hradišti. Tam mi sdělili, že se něco mění, ale že nemají ještě žádné informace. Dokonce mi paní na životním prostředí sdělila, že se objednala na školení které pořádá Moravskoslezský kraj, protože Středočeský kraj je o ničem neinformoval. Nad tím jsem kroutil hlavou.
Kde si může běžný smrtelník zjistit, jaký poplatek za vynětí půdy ze ZPF se bude v případě výstavby rodinného domu týkat právě jeho? Existuje k příslušnému zákonu prováděcí vyhláška?
Z výpisu z katastru si zjistí BPEJ a na základě tohoto kódu zjistí i hodnotu své bonity. Poplatek nebo daň z nemovitosti je násobek této částky. Včera podle mých informací úřad v Mnichově Hradišti znal výši poplatku za vyjmutí ze ZPF. Předpokládám, že tomu bude na ostatních úřadech podobně. Problém vidím také v zákoně č.41/2015 sb. s použitím termínu „proluka“, který by měl být výjimkou při povinnosti hradit poplatek ze ZPF. Co to je? V případě obcí to může být i různě vnímáno.
Do jaké míry může podle vás toto opatření ohrozit rozvoj obcí, jakou je například vaše obec Loukovec?
Velice. V naší obci se pohybují ceny pozemků od 350,- Kč za m2, ale BPEJ je poměrně vysoké. Poplatky za vyjmutí ze ZPF mohou lehce překonat kupní cenu pozemku. Uvedu příklad. Jeden náš zastupitel koupil pozemek takřka uprostřed naší obce. Pozemek je v zastavěné ploše a kupní cena byla 350,-Kč za m2. Odbor životního prostředí mu nařídil poplatek 1100,- Kč za m2 zastavěné plochy, protože BPEJ je na tomto pozemku vysoké. Pozemek je ale přitom ve svahu, jílovitý a dlouhá léta neudržovaný (nálety o výšce 4 – 6m), takže BPEJ absolutně nesouhlasí s realitou. Tento pozemek kupovali v půlce března tohoto roku a nikdo je o poplatku za vyjmutí z ZPF neinformoval. Takže víceméně past.
Proč myslíte, že současná vláda chce takto razantně omezit vyjímání půdy ze ZPF, když se rodinné domy často stavějí na brownfieldech, tedy na pozemcích, které sice jsou zahrnuty v ZPF, ale reálně se na nich stejně žádné zemědělské plodiny nepěstují?
Na venkově se to může týkat i využívané zemědělské plochy. Bohužel v některých místech ani jiná možnost není. Naše obec je například obklopena využívanými zemědělskými plochami a v některým místech ani jiná možnost nebyla. Loukovec má územní plán z roku 2012 a v územním plánu jsme se snažili vyčlenit pozemky, které by mohli být zastavěny. Víceméně šlo o pozemky vyplňující volnou plochu mezi částmi obce tak, aby obec dostala homogenní tvar a nebyla rozdělena „prolukami“ na několik částí. Jsou zde ale i pozemky, které v žádném případě nelze považovat za zemědělskou plochu, navíc v zastavěné části, a přesto je na nich ochrana zemědělské půdy, což znamená poplatek hradit.
Rodinné domy nezabírají tak velké plochy, jak tomu může být v případě výstavby logistických center takže požadovat v těchto případech ochranu ZPF mě připadá jako nesmysl. Samozřejmě jde to proti rozvoji obcí. Proč tomu tak je, nerozumím. Snad je to nalezení dalších finančních zdrojů, které budou sanovat deficit našeho státního rozpočtu, „Prostě to uděláme“. Dle zákona je část odvodů ve výši 55 % příjmem státního rozpočtu, 15 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a 30 % je příjmem do rozpočtu obce. Nechápu proč není tento poplatek 100% příjmem obce v jejichž katastru se dotčený pozemek nachází. Tento poplatek se mohl například využít pro ochranu životního prostředí, například pro budování splaškových kanalizací.
Nepřijde vám paradoxní, že zákon stanoví řadu výjimek, na které se poplatky za vynětí půdy ze ZPF nevztahují, jako například stavby drah, je-li stavebníkem a vlastníkem následně stát, stavby pozemních komunikací ve vlastnictví státu, cyklostezky, stavby zemědělské prvovýroby a podobně? To je opravdu právě ta výstavba rodinných domů, která tolik zmenšuje výměru zemědělské půdy?
To si myslím, že by mělo být samozřejmostí. Slyšel jsem případ obce, která musel za cyklostezku zaplatit 8 mil. Kč za vyjmutí z ZPF, což mě připadá také nesmysl. Když se pobavíte se zemědělci, sami vám řeknou, že každým rokem pole naopak přiorávají. Ve vedlejší obci je například zemědělská plocha, kterou majitel oseje a už nesklidí, a když ano, tak například o vánocích jak tomu bylo posledně. Jde mu jen o dotace. Takže to s tou ochranou zemědělské půdy je přitažené za vlasy. A zatížit tím výstavbu nových rodinných domů mi připadá jako zlodějina. Když vezmu v potaz na základě čeho se poplatek za vyjmutí z ZPF stanovuje, tak si myslím, že je to dokonce vědomá státní zlodějina.
Víte již nějakém případu, kdy byl stanoven poplatek blízko k oné horní hranici 1485,- Kč/m2? Případně jak to dotčenému zkomplikovalo stavbu domu?
Neznám případ tak vysokého poplatku, ale jak jsem již zmiňoval případ mého kolegy ze zastupitelstva, poplatek 1100,- Kč za m2 zastavěné plochy se této sumě hodně blížil. V jeho případě je to čára přes rozpočet, protože náklady měl již odsouhlasené bankou, která mu poskytla hypotéku, a tento poplatek za vyjmutí z ZPF je další více než 10% navýšení celkových nákladů. Těchto případů bude jistě spousta.
Neexistuje způsob, jak se poplatku vyhnout, snad jen nestavět, ale v dnešní době nízkých úrokových sazeb hypoték a nefungujícího stavebního trhu, je to pro stát přinejmenším hřích. Pro mladé rodiny, snažící se zajistit své vlastní bydlení je to totální podraz.
Petr Musil
Pozn. redakce: Ministerstvo životního prostředí na včera zaslané dotazy stále neodpovědělo.
