Solární bída. Nové fotovoltaiky bez provozních dotací jsou často ztrátové

Když v Česku před 15 lety vrcholil solární boom, řešila se v médiích hlavně otázka: Kolik na tom investoři vydělají? Dnes se fotovoltaické parky staví také, avšak bez nároku na provozní dotace. Ekonomický deník si „posvítil“ na velké solární elektrárny, které vyrostly v roce 2023. A výsledek: Většina firem prodělává.

Pouze jedna z osmi velkých pozemních fotovoltaik z roku 2023, u kterých jsou dostupné loňské výsledky, byla zisková. Jedná se o sedmimegawattovou elektrárnu FVE Orlová I, kterou vlastní skupina MND. To se ukazuje jako výhoda. Elektrárna loni prodávala vyrobenou elektřinu za cenu okolo 3 korun za kilowatthodinu (kWh), což vedlo k vytvoření více než osmimilionového čistého zisku.

Sedm ztrátových a jedna zisková

To je ovšem výjimečný případ, další firmy vlastnící předloni dokončené fotovoltaiky jsou ve ztrátě. Ta se pohybuje v řádu stovek tisíc nebo i milionů korun. Vůbec nejhůř loni dopadla firma Agro PV 3, náležící do skupiny Solar Global. Vykázala totiž více než šestimilionovou ztrátu. Tržby za elektřinu z fotovoltaiky o výkonu téměř 2,8 MW dosáhly pouhých 2,15 milionu korun.

To odpovídá informacím, které má Ekonomický deník z prostředí zelené energetiky. Velcí dodavatelé elektřiny vykupovali loni elektřinu z fotovoltaik za tržních podmínek maximálně za 1,5 koruny za kWh, což na úhradu nákladů včetně odpisů nestačí. Letos jsou vzhledem k poklesu tržních cen elektřiny podmínky pro výkup zelené elektřiny ještě méně příznivé.

Loňské výsledky fotovoltaik postavených v roce 2023

firma (skupina)	výkon (MW)	zisk/ztráta (mil. Kč)
FVE Orlová I (MND)	7,0	+8,11
Solarpark Lipnice (SUAS)	2,7	-0,54
FVE Jirkov Zaječická	2,33	-4,8 *
AGRO PV 3 (Solar Global)	2,785	-6,03
AGRO PV 8 (Solar Global)	0,99	-1,36
AGRO PV 15 (Solar Global)	0,91	-1,89
Town Development	2,185	-0,56
TMF Invest	2,0	-1,52

Zdroj: Udělené licence ERÚ, Obchodní rejstřík (* pokles vlastního kapitálu, zisk neuvedli)

Výsledek je zřejmý – pozemních fotovoltaických parků se staví v Česku poměrně málo. Solární asociace a další zástupci oboru zelené energetiky proto usilují o obnovení provozní podpory. Investiční podporu z Modernizačního fondu považují za nedostatečnou. Jenže ministerstvo průmyslu a obchodu s obnovením provozní podpory nesouhlasí. Hlavní roli zde hraje negativní zkušenost z doby solárního boomu; na fotovoltaiky postavené v letech 2006 až 2013 dodnes doplácíme okolo 28 miliard korun ročně.

Na střechách je to jiné

Ve srovnání nejsou uvedeny fotovoltaiky, které postavil ČEZ. Ten je totiž přímo vlastní a v jeho výsledcích se tyto projekty doslova ztrácí. Podobný je příklad Pražské energetiky, která všechny své energetické zdroje soustředí ve firmě PREenergo. Stejně tak nelze zjistit výsledky fotovoltaik, které si postavily velké průmyslové a zemědělské podniky nebo majitelé skladovacích hal a vyrobenou elektřinu tyto firmy samy spotřebují.

Solární boom se totiž v posledních letech odehrává hlavně na střechách budov – od rodinných domů po největší průmyslové podniky. Vlastní fotovoltaiku si pořídily například společnosti Škoda Auto, Zentiva, Juta, Meopta, Alcadrain, Ostroj a mnoho dalších. Ekonomicky vycházejí výrazně lépe než „nezávislé“ solární parky na polích. Svému vlastníkovi šetří peníze za odběr elektřiny ze sítě, a to včetně distribučních poplatků.