Návrh změn tří nařízení vlády přináší několik různých zásahů do pravidel pro cizince – občany Běloruska a Ukrajiny – v souvislosti s válkou na východě. Bělorusům se má rozšířit možnost žádat v Česku o krátkodobé vízum, Ukrajinci mají získat další cestu k pracovnímu vízu a zaměstnanecké kartě. Nové nařízení prošlo vládou.
Současně se má kapacita státem zajišťovaného nouzového ubytování pro osoby s dočasnou ochranou snížit z 20 000 na 10 000 míst. Co přesně se má změnit a proč?
Bělorusům se otevře možnost žádat o vízum
Jedna část návrhu se týká občanů Běloruska, kteří čelí výrazně omezenému přístupu k podávání žádostí na českých zastupitelských úřadech. Nově by se měl rozšířit okruh lidí, kteří mohou v určitých případech požádat o krátkodobé vízum.
Jde o přímé příbuzné v přímé vzestupné nebo sestupné linii českých občanů nebo běloruských občanů, kteří dlouhodobě žijí v Česku. Prakticky to znamená například rodiče, prarodiče, děti nebo vnoučata. U přímých předků a potomků českých občanů se navíc podle návrhu nebude posuzovat jejich věk, odkázanost na výživu či jinou péči ani to, zda českého občana doprovázejí nebo následují.
Podmínkou u příbuzných běloruských občanů žijících v Česku má být platné dlouhodobé vízum, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu.
Změna se ale netýká všech příbuzných. Sourozenci, tety, strýcové a další osoby mimo přímou linii do této nové skupiny nespadají.
Návrh přitom zachovává základní pravidlo, podle něhož jsou žádosti ruských a běloruských občanů o pobytové oprávnění podané na českém zastupitelském úřadě obecně nepřípustné. Výjimky už existují například pro některé rodinné příslušníky občanů ČR nebo EU, pro vybrané případy dlouhodobého pobytu či pro pobyty v zájmu České republiky.
Navrhovaná změna tedy neznamená plošné otevření žádostí pro všechny Bělorusy. Rozšiřuje pouze přesně vymezenou skupinu osob.
Ukrajinci dostanou další možnost požádat o pracovní vízum
Samostatná část návrhu se týká občanů Ukrajiny. Tady nejde o rodinné návštěvy ani o rozšíření pravidel pro běloruské žadatele. Návrh míří přímo na pracovní migraci. Občané Ukrajiny by nově mohli na českých zastupitelských úřadech na území Ukrajiny podávat žádosti o krátkodobé vízum za účelem zaměstnání.
Současně se mění pravidla pro zaměstnanecké karty. Jde o dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání podle zákona o pobytu cizinců. Návrh rozšiřuje okruh žadatelů v rámci programů schválených vládou také o osoby, kterým byla v Česku udělena dočasná ochrana.
Právě tady je důležité oddělit dvě věci. Dočasná ochrana a běžný pobyt za účelem zaměstnání nejsou totéž. Návrh vytváří pro vybranou skupinu lidí možnost postupně přejít od mimořádného režimu do standardních pobytových titulů určených pro pracovní migraci. Neznamená to automatické udělení víza nebo zaměstnanecké karty. Žadatel musí podat žádost a splnit příslušné podmínky.
Dočasná ochrana není nástrojem ekonomické migrace
Důvodová zpráva změnu zasazuje do vývoje režimu dočasné ochrany. Ta vznikla jako mimořádný a časově omezený pobytový titul pro lidi prchající před ozbrojeným konfliktem. Nemá sloužit jako standardní nástroj ekonomické migrace.
Pro pracovní migraci existují jiné pobytové tituly. Patří mezi ně krátkodobé pracovní vízum nebo zaměstnanecká karta. Návrh proto počítá s tím, že se pro některé osoby otevře cesta k těmto standardním formám pobytu.
Dokument zároveň odkazuje na doporučení Rady Evropské unie týkající se postupného a koordinovaného přechodu osob s dočasnou ochranou do jiných pobytových režimů.
Podklady také uvádějí, že prováděcí rozhodnutí Rady EU účinné od 5. srpna 2026 prodloužilo dočasnou ochranu do března 2028, současně ale zúžilo okruh osob, které mohou nově získat tento status. Nově příchozí ukrajinští muži v branném věku, kteří nesplnili svou vojenskou povinnost, už podle popisu v důvodové zprávě do tohoto režimu nespadají.
Česko dál přijímá další nové Ukrajince
Důvodová zpráva upozorňuje také na pokračující příchody občanů Ukrajiny. V současnosti přichází za účelem získání dočasné ochrany v průměru asi 1300 lidí týdně.
Podklady současně uvádějí, že část nově příchozích motivují ekonomické důvody. Za běžných mezinárodních podmínek by tito lidé podle předkladatele využívali standardní nástroje pracovní migrace, tedy například krátkodobá pracovní víza nebo zaměstnanecké karty.
Pokud by ozbrojený konflikt skončil a režim dočasné ochrany následně skončil, lze podle důvodové zprávy očekávat obnovení standardního přijímání žádostí o pracovní víza a pobytová oprávnění. Zájem o pracovní migraci z Ukrajiny by tím mohl dále posílit.
V Česku přitom už nyní pracuje přibližně 150 000 držitelů dočasné ochrany. Dokument zároveň uvádí, že nezaměstnanost a nedostatek pracovníků v některých částech naší ekonomiky se přiblížily situaci před ruskou invazí.
Před válkou desetitisíce pracovních dokladů
Důvodová zpráva používá pro ilustraci také údaje z roku 2021. Tehdy Česká republika vydala občanům Ukrajiny téměř 27 700 zaměstnaneckých karet.
Ještě výraznější je údaj u krátkodobých pracovních víz. V roce 2021 jich bylo občanům Ukrajiny uděleno více než 185 500.
Návrh proto počítá s návratem části ukrajinské pracovní migrace do standardního systému. Žádosti o zaměstnanecké karty mohou být podle dokumentu přijímány v Kyjevě a Lvově.
Ukrajinští občané, kteří se nacházejí na Ukrajině a mají právo ji opustit, nebo kteří pobývají v jiných státech, mohou za stanovených podmínek žádat také o zaměstnanecké karty, modré karty či mimořádná pracovní víza v rámci vládních programů a stanovených ročních kvót. Podklady uvádějí, že tyto kapacity jsou dostatečné.
Třetí změna se týká nouzového ubytování
S Ukrajinou souvisí také další část návrhu, tentokrát nikoli prostřednictvím víz nebo zaměstnání. Jde o státem zajišťované nouzové ubytování a související služby pro osoby s dočasnou ochranou.
Současná pravidla stanovují kapacitu 20 000 míst. Návrh ji chce od 1. ledna 2027 snížit na 10 000.
Důvodem je podle dokumentu pokles poptávky. V roce 2026 se v zařízeních nouzového ubytování průměrně nachází kolem 300 osob. Nově je do nich přijímáno v průměru 17 lidí týdně, což představuje přibližně 1,3 procenta osob, kterým byla v daném týdnu udělena dočasná ochrana.
V letech 2024 a 2025 činil týdenní průměr nově ubytovaných přibližně 45 osob, tedy asi tři procenta nově příchozích s dočasnou ochranou. Na konci obou těchto let se v nouzovém ubytování nacházelo přibližně 500 osob.
Požadavek na další snížení kapacity zazněl také 18. června 2026 na jednání Komise Rady Asociace krajů pro bezpečnost.
Navrhovaná kapacita 10 000 míst má podle důvodové zprávy stále poskytovat dostatečnou rezervu pro případ neočekávaného zvýšení počtu nově příchozích.
Rozdělení kapacity mezi kraje se nemění
Snížení celkové kapacity neznamená změnu způsobu, podle kterého se místa rozdělují mezi kraje. Návrh ponechává distribuční mechanismus beze změny. Výpočet vychází ze dvou hlavních ukazatelů. Jedna třetina váhy připadá na počet obyvatel kraje, dvě třetiny na příjmy z rozpočtového určení daní.
Podle aktualizovaných údajů pro rok 2025 vychází nejvyšší koeficient pro Prahu, a to 18,63 procenta. Následuje Středočeský kraj s 12,06 procenta a Jihomoravský kraj s 10,63 procenta. Moravskoslezský kraj má koeficient 10,06 procenta.
Naopak nejnižší podíl připadá Karlovarskému kraji s 2,59 procenta. Liberecký kraj má 3,78 procenta a Vysočina 4,69 procenta.
Celkově tabulka pracuje s populací České republiky ve výši 10 915 839 obyvatel a s částkou příjmů z rozpočtového určení daní ve výši 443,459 miliardy korun. Ostatní parametry systému se podle návrhu nemění. Zůstává například rozsah poskytovaných služeb i způsob poskytování paušální náhrady.
Stát očekává úsporu, u víz naopak vyšší příjem
Finanční dopady jednotlivých částí návrhu se liší. Rozšíření možnosti podávat žádosti o krátkodobá víza a zaměstnanecké karty může přinést mírné zvýšení příjmů státního rozpočtu z poplatků za tyto žádosti.
Ministerstvo zahraničních věcí přitom počítá s tím, že novou agendu zvládne v rámci stávajících personálních kapacit.
U nouzového ubytování je očekávaný dopad opačný. Samotná změna maximální kapacity podle předkladatele nemá znamenat přímý dopad na státní rozpočet, protože skutečné výdaje závisejí na reálném počtu ubytovaných osob. Nižší potřebná kapacita však má přinést pozitivní dopad na veřejné rozpočty prostřednictvím úspor.
Návrh podle důvodové zprávy současně nemá mít dopad na sociální oblast, životní prostředí, rovnost žen a mužů, práva dětí ani ochranu osobních údajů. Nemá vzniknout ani nové zpracování osobních údajů.
Nové žádosti neznamenají automatické vízum
Důležitou součástí návrhu je také bezpečnostní pojistka. Rozšíření okruhu osob, které mohou žádost podat, neznamená automatické udělení víza ani automatický vstup do České republiky. Žadatelé nadále podléhají stanoveným postupům a prověřování. Pokud by konkrétní osoba představovala bezpečnostní riziko, vízum jí podle popisu mechanismu nemůže být uděleno.
Stejný princip platí i pro změny týkající se ukrajinských občanů. Možnost podat žádost o pracovní vízum nebo zaměstnaneckou kartu není příslibem, že žadatel pobytové oprávnění skutečně získá.
Návrh tedy neruší bezpečnostní pravidla ani neotevírá automatickou cestu do České republiky. Mění především okruh lidí, kteří mohou za stanovených podmínek žádost vůbec podat.
Část změn má platit už od konce září
Návrh počítá s rozdílnými termíny účinnosti. U části změn byl navržen termín už 30. září 2026. Týká se to ustanovení spojených s rozšířením výjimek z nepřípustnosti žádostí a příslušné části změn nařízení vlády č. 308/2022 Sb. Důvodem je podle předkladatele obecný zájem na rychlém odstranění omezení, která se týkají běloruských občanů a ukrajinských občanů žádajících o krátkodobá pracovní víza.
Změna kapacity nouzového ubytování má naopak začít platit až 1. ledna 2027.
Materiál se vládě předkládá bez rozporů. Ministerstvo zahraničních věcí zároveň uvádí, že návrh vznikl mimo plán legislativních prací vlády pro rok 2026. U materiálu byla udělena výjimka z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace a připomínkové řízení proběhlo ve zkrácené lhůtě.
Výsledkem tak má být několik odlišných změn, které nelze sloučit do jediné úpravy. Bělorusům se má rozšířit přesně vymezená možnost rodinných návštěv, Ukrajincům se má otevřít další cesta ke standardní pracovní migraci a stát současně zmenší rezervu nouzového ubytování pro osoby s dočasnou ochranou.
