Dvě země, stejné bohatství, ale rozdílný přístup. Zatímco Norsko těží ropu a zemní plyn ve velkém a bohatne na jejich exportu, Velká Británie produkci omezuje. Otevírání nových ložisek v Severním moři labouristická vláda loni zakázala. Oborové sdružení Offshore Energies UK se s tím dodnes nesmířilo a pokouší se kontroverzní rozhodnutí zvrátit.
Podle sdružení Offshore Energies UK klesající těžba a zákaz dalších průzkumných aktivit přímo ohrožují energetickou bezpečnost země. Produkce plynu i ropy na dnes těžených ložiscích bude dál klesat až k nule. Jediným výsledkem „zelené“ politiky vlády levicového premiéra Keira Starmera tak bude rostoucí závislost na potrubním dovozu norského plynu a na importu zkapalněného zemního plynu (LNG).
Ztracené pozice
Pro představu: Těžba zemního plynu v Británii, tedy hlavně v britském sektoru Severního moře, dosáhla maxima v roce 2000. To země vyprodukovala 113,5 miliardy metrů krychlových tohoto paliva. Jenže poté už těžba začala klesat, hlavně kvůli vyčerpávání hlavních ložisek. Loni už produkce dosáhla jen 24,6 miliardy m3, což pokrylo asi dvě pětiny spotřeby plynu v Británii. Sdružení Offshore Energies UK očekává další snížení na 12,2 miliardy m3 v roce 2030.
Rozdílný vývoj nastal v případě ropy, kdy těžba dosáhla vrcholu již v 80. letech za éry premiérky Margaret Thatcherové. Tehdy Britové produkovali 100 až 130 milionů tun ročně. Dnes už se jedná jen o zhruba 30 milionů tun za rok. Britští těžaři tvrdí, že ropy i plynu je v Severním moři stále dost. Potřebné investice do průzkumu a otevírání nových ložisek však vylučuje nepříznivá regulace a vysoké zdanění. To pohlcuje 78 procent zisku z těžby uhlovodíků.
Těžaři se dušují, že jejich cílem není podkopat přechod k nízkoemisním zdrojům energie. „Naléhavě potřebujeme větší dodávky bezpečné, domácí energie, včetně ropy a zemního plynu, které zůstanou po celá desetiletí klíčovou součástí energetického systému a hospodářství Spojeného království. S růstem poptávky a zvyšováním spotřeby elektřiny by oslabení domácích dodávek pouze zvýšilo naši závislost na dováženém LNG, což by spotřebitele vystavilo globální nejistotě a vyšším emisím,“ upozornil generální ředitel sdružení Offshore Energies UK David Whitehouse.
Na vyšší emise LNG oproti „potrubnímu“ plynu upozorňují někteří experti, jako třeba Robert W. Howarth.
Reakce na klimatickou krizi
Jenže tyto snahy narážejí na rozhodnutí britské vlády z loňského listopadu. Vláda nechá dožít stávající těžební plošiny po dobu životnosti ložiska, avšak nevydává už nové licence na průzkum ropných a plynových polí. „Díky tomu se Spojené království nachází v popředí globálního úsilí o řešení klimatické krize. To odráží vědecké poznatky, že průzkum nových fosilních paliv je neslučitelný s omezením oteplování na 1,5 stupně Celsia,“ prohlásil tehdy britský ministr pro energetiku a klima Ed Miliband.
Otázkou je, nakolik je takový postoj rozumný v době, kdy skokově roste cena ropy a plynu v důsledku války v Perském zálivu. Dopad do cen nejspíš bude dlouhodobý. Íránské rakety vážně poškodily katarské zařízení na zpracování a zkapalňování zemního plynu. Dvě produkční linky budou potřebovat opravu, která zabere tři až pět let. Společnost QatarEnergy odhaduje výpadek na 12,8 milionu tun LNG ročně, což odpovídá 17 procentům vývozu katarského plynu.
Místo nizozemského plynu ruský
Britové přitom nejsou jediní, kdo z ekologických důvodů zařízl objemově významnou těžbu zemního plynu. Stejně postupovali také Nizozemci, kteří začali od roku 2013 uměle omezovat těžbu plynu v okolí Groningenu. Odůvodnili to rostoucím počtem zemětřesení a propadem krajiny. V říjnu roku 2023 zde těžbu zcela zastavili. Pokračuje na menších ložiscích, ty však dodávají jen okolo 8 miliard m3 plynu ročně.
Výpadek nizozemské těžby v rozsahu až 50 miliard m3 vedl v minulém desetiletí k nárůstu dovozu ruského plynu do Německa i dalších zemí. Od roku 2022 se musejí země Evropské unie této závislosti složitě zbavovat. Předmětem kontroverzí je v posledním roce také rostoucí závislost na dovozu LNG ze Spojených států, ovládaných nevyzpytatelným Donaldem Trumpem.
