Evropské země by neměly přimíchávat vodík do zemního plynu, ale mají jej využívat přednostně v jeho čisté podobě. A to hlavně tam, kde je dekarbonizace jinak těžko řešitelná. Tedy v ocelářském a chemickém průmyslu a také v námořní a letecké dopravě. I takový bod obsahuje nová legislativa k vnitřnímu trhu se zemním plynem, s plyny z obnovitelných zdrojů a s vodíkem, o které bude ve čtvrtek hlasovat plénum Evropského parlamentu.

Balík návrhů, který zahrnuje směrnici a nařízení s prakticky shodným názvem, má za cíl podpořit postupnou náhradu „fosilního“ zemního plynu za obnovitelné a nízkouhlíkové plyny, jako je vodík a biometan. Dalším cílem je omezování dovozu plynu z Ruska, ten mají členské země Evropské unie za úkol zcela ukončit nejpozději do roku 2030.

Jisté kontroverze může vyvolat tvrzení autorů nové legislativy, že „přimíchávání vodíku do soustavy zemního plynu by mělo být až poslední možností, neboť je méně účinné ve srovnání s použitím vodíku v čisté podobě a snižuje jeho hodnotu.“ Hrozí prý dokonce rozpad jednotného trhu se zemním plynem v případě, kdy si každá země začne do plynovodní soustavy přidávat různé množství vodíku.

Taky hrozí srážka s realitou. Plynárenské společnosti se na přidávání vodíku k zemnímu plynu připravují a považují jej za vítanou cestu vedoucí ke snížení emisí. Směs s obsahem vodíku do 20 procent se chová podobně jako zemní plyn a nevyžaduje dodatečné investice do sítě, s překročením hranice 20 procent už je nezbytná úprava plynárenských zařízení. Přidávání vodíku do zemního plynu v Česku povoluje novela energetického zákona přijatá na konci minulého roku.

Mohlo by vás zajímat

Fosilní plyn má skončit do roku 2049

Návrh, o kterém budou ve čtvrtek hlasovat europoslanci, dále obsahuje požadavek na vlastnické oddělení provozování vodíkové sítě od jeho výroby a dodávky, aby se vyloučilo riziko střetu zájmů. Současně má být odděleno provozování páteřní přenosové soustavy od distribuce v lokálních sítích. Jedná se tedy o stejný model unbundlingu, který dnes funguje v případě elektrické energie a zemního plynu.

Společný provoz vodíkových sítí a plynovodů nebo elektrických rozvodných sítí může vytvářet synergie, a proto bude povolen. Transparentnost prostředí by měly dále zvýšit Desetileté plány rozvoje plynárenské a vodíkové sítě pro celou Evropskou unii. Jejich autorem má být příslušná sekce Evropské organizace provozovatelů přepravních soustav (ENTSO).

Zatímco rozsah využití vodíku a biometanu se má v čase zvyšovat, zemní plyn by měl z potrubí postupně zmizet. Nová unijní legislativa obsahuje zákaz uzavírat dlouhodobé smlouvy na nákup „fosilního“ plynu v období po roce 2049. Členské země přitom mohou rozhodnout o konci smluv na dodávky fosilního plynu i k dřívějšímu datu.

Evropská komise a členské státy by v této souvislosti měly získat více informací o uzavřených smlouvách na dodávky plynu. Energetické společnosti budou mít nově povinnost informovat o plánovaných velkých nákupech plynu v objemu nad 5 TWh/rok, a to včetně prodlužování dříve uzavřených dohod.

Hlasovat se bude i o reformě trhu s elektřinou

Europoslanci budou ve čtvrtek 11. dubna hlasovat také o návrhu nařízení o uspořádání trhu EU s elektřinou. Jedná se o návrh, který vychází z dohody uzavřené na úrovni ministrů energetiky v říjnu loňského roku. Jak Ekonomický deník tehdy uvedl, podle této dohody mají být rozdílové smlouvy, známé též pod anglickým názvem Contract for Difference (CfD), obousměrné. Majitel větrné, solární či jaderné elektrárny dostane podporu v době, kdy cena elektřiny bude nízká, ale současně bude mít příjem zastropovaný tak, aby nedosahoval nadměrných zisků.

Další novinky se týkají rozšíření nabídky smluv pro koncové zákazníky. Ti mají mít vedle běžných smluv na dobu neurčitou také možnost uzavírat smlouvy s pevně stanovenou cenou elektřiny na dobu určitou a smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny podle aktuální situace na trhu. Zatímco smlouvy s fixací ceny nabízejí dodavatelé elektřiny v Česku již řadu let, dynamické ceníky bude možné u nás zavést až po instalaci moderních smart elektroměrů. Další opatření pak zvyšují ochranu zákazníků v případě krachu dodavatele energie.

David Tramba