Moderní energetika založená na jaderných, solárních a větrných elektrárnách, ale také ekologických alternativách k „fosilnímu“ zemnímu plynu. Tak vidí budoucnost české energetiky ministerstvo průmyslu a obchodu, které dokončilo a poslalo do meziresortního připomínkového řízení dlouho očekávaný návrh nové státní energetické koncepce (SEK).
Dokument o délce 101 stran je možná až překvapivě obecný a nekonkrétní. Například nové bloky jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně jsou konkrétně zmíněny jen v tabulce s možnými scénáři na straně 61. Sami zástupci ministerstva průmyslu a obchodu přiznávají, že konkrétnější údaje o nových elektrárnách se objeví až v navazujícím dokumentu, který se bude věnovat zdrojové přiměřenosti české elektroenergetiky.
Koridory pro jádro i další zdroje
Konkrétní „tvrdá“ čísla zde nahrazují koridory, kterými se bude vývoj pravděpodobně ubírat. Ministerstvo v návrhu SEK počítá s koncem uhelné energetiky do roku 2033. Dočasně vzroste podíl zemního plynu, ale i ten bude mít v roce 2040 už jen skromný podíl na výrobě elektřiny a do roku 2050 bude zcela vyřazen ze hry. Nahradit jej aspoň zčásti mohou jiná plynná paliva – biometan, vodík či syntetický metan. Ty jsou v tabulce níže zahrnuty v kategorii „ostatní“.
Očekávaný podíl zdrojů na výrobě elektřiny v ČR
| zdroj energie | rok 2030 | 2040 | 2050 |
| uhlí | 10 % | 0 | 0 |
| zemní plyn | 7 % | 1 – 5 % | 0 |
| jaderná energie | 45 % | 47 – 65 % | 36 – 50 % |
| obnovitelné zdroje | 37 % | 33 – 47 % | 43 – 56 % |
| ostatní | 1 % | 1 – 2 % | 7 – 8 % |
Zatímco dnes je Česká republika vývozcem elektrické energie, v příštích desetiletích se nejspíš posune do pozice importéra. Z dovozu by mohlo pocházet 10 až 20 procent elektřiny (hlavně půjde o přebytky zelené elektřiny ze severní a západní Evropy). Spotřeba elektrické energie s ohledem na elektrifikaci vytápění a dopravy vzroste až o dvě třetiny oproti současnému stavu.
Celková spotřeba primárních energetických zdrojů se má naopak snížit ze současné úrovně přibližně 1800 PJ na 1461 PJ v roce 2030 a následně na úroveň 1194 až 1335 PJ v roce 2050. Hlavní roli zde bude mít zvýšení energetické efektivity a změna struktury zdrojů (konec spalování uhlí a ropných produktů s nízkou účinností). Podíl jednotlivých zdrojů na celkové spotřebě energie shrnuje následující tabulka.
Mohlo by vás zajímat
Očekávaný podíl zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR
| zdroj energie | rok 2030 | 2040 | 2050 |
| uhlí | 13 % | 4 % | 3 – 4 % |
| plynná paliva | 20 % | 12 – 16 % | 7 % |
| ropné produkty | 24 % | 20 – 22 % | 12 – 13 % |
| jaderná energie | 22 % | 30 – 40 % | 32 – 42 % |
| obnovitelné zdroje | 21 % | 24 – 27 % | 36 – 44 % |
Návrh SEK vychází hlavně z priorit Evropské unie v oblasti energetiky a klimatické politiky. Autoři koncepce tak museli zohlednit celoevropský cíl požadující nejméně 55procentní snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Totéž platí o závazném cíli pro podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie, který je stanoven na 42,5 procenta k roku 2030 (v českém případě bude cíl nižší, zhruba 33 procent – pozn. red.).
Jen o pár hodin dříve zveřejnilo ministerstvo životního prostředí návrh aktualizované Politiky ochrany klimatu (POK), který vznikal souběžně a koordinovaně s koncepcí energetiky. Mnohá čísla jsou shodná, třeba očekávaný rozvoj zelené energetiky. Do roku 2030 by mělo v Česku přibýt nejméně 8000 MW instalovaného výkonu solárních a 1200 MW instalovaného výkonu větrných elektráren. Do roku 2050 by se oproti současnosti měl zvýšit instalovaný výkon solárních zdrojů o 26 000 MW a větrných zdrojů o 5500 MW.
Návrh POK je překvapivě v mnoha ohledech konkrétnější, jeho autoři kupříkladu vyčíslili náklady na dekarbonizaci do roku 2030. Výše potřebných investic dosahuje až 3,5 bilionu korun, z toho 1,6 bilionu korun by mohly pokrýt dotace z národních a evropských peněz. Největší nákladové položky se přitom netýkají přímo elektroenergetiky, ale renovace budov, změny způsobu jejich vytápění, dekarbonizace průmyslu a přechodu k nízkoemisní dopravě.
Schvalování na vládě? Snad v dubnu
Podobu návrhu SEK ministerstvo průmyslu a obchodu konzultovalo s ministerstvem životního prostředí, s partnery z řad oborových svazů a asociací, s neziskovými organizacemi i se zástupci krajů a měst. SEK je v souladu s loni zveřejněným Národním klimaticko-energetickým plánem (NKEP), a to včetně zohlednění připomínek Evropské komise z loňského prosince.
Připomínkové řízení by mělo skončit ke konci února, během března počítá ministerstvo průmyslu s vypořádáním připomínek. V dubnu by již finální návrh SEK mohla schválit vláda. Dalším krokem bude veřejné posouzení návrhu v řízení SEA, které může zabrat odhadem devět měsíců.
David Tramba
