Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)se ve své další kontrolní akci zaměřil na Centrální registr administrativních budov (CRAB), který provozuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Kontroloři na to přišli při prověřování nakládání s majetkem v resortu vnitra. Podle závěrů kontroly je systém, který stál přes půl miliardy nepřesný a plný nedostatků. Kontroloři tak dali zapravdu četným kritikům tohoto systém, v čele se sdružením Kverulant. NKÚ konstatuje, že na základě údajů z CRAB nelze posoudit, zda dochází ke snižování nákladů na správu a nájem majetku.
Centrálním informačním systémem pro evidenci nemovitého majetku využívaného státními institucemi se v ČR stal Centrální registr administrativních budov („CRAB“), který má sloužit státním institucím k účelnému a hospodárnému využívání budov. CRAB byl vytvořen v roce 2012 s cílem zpřístupnit komplexní informace o majetku na jednom místě, optimalizovat dislokace státních institucí a jejich pracovníků, včetně možnosti využití sdílení prostor, a umožnit snižování nákladů na správu a pronájem majetku. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na efektivnost a účelnost provozu a využití nemovitého majetku v resortu Ministerstva vnitra a zajištění informační podpory pro sběr dat, analýzy a rozhodování vedoucí k optimalizaci majetkové nákladovosti. Kromě ministerstva vnitra byly kontrolovanými subjekty ještě Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra (ZSMV) a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který systém CRAB provozuje.
Přestože na CRAB a REM bylo v letech 2010–2016 vynaloženo více než 500 mil. Kč, neumožňují tyto informační systémy v plném rozsahu vyhodnotit efektivnost a účelnost správy a využití svěřených objektů.
„Od spuštění systému CRAB provázely nedostatky, na které upozornil NKÚ ve svém kontrolním závěru z kontrolní akce č. 13/40. Evidence vybraného nemovitého majetku v CRAB je pro státní instituce povinná. Dle údajů evidovaných v CRAB za rok 2015 (kontrola byla provedena v roce ě+ž -pozn. red.) činily výdaje státních institucí na správu více než tří tisíc administrativních budov 3,4 mld. Kč. Největší podíl z objektů v CRAB v letech 2014 a 2015 tvořily objekty evidované MV, a to zhruba třetinu objektů,“ uvádí se v kontrolní zprávě NKÚ.
NKÚ zvolil MV jako příklad pro posouzení účelnosti a efektivnosti peněžních prostředků vynakládaných na správu nemovitého majetku. Pro tento účel NKÚ využil data o správě nemovitého majetku z informačních systémů (systémy MV a CRAB). „MV pro zajištění evidence a účtování nákladů spojených s objekty pořídilo informační systém Správa nemovitostí („REM“) jako součást ekonomického informačního systému MV („EKIS“). Správu vybraných objektů resortu MV zajišťuje jím zřízená příspěvková organizace ZSMV. Jedná se například o úklidové práce, ostrahu, běžné opravy a údržbu objektů či nákupy dalších služeb včetně dodávek energií,“ uvádí se na úvod kontrolní zprávy NKÚ.
NKÚ se zaměřil zejména na tyto oblasti:
- strategické a koncepční materiály v oblasti správy nemovitého majetku,
- stanovené povinnosti, kompetence a odpovědnosti orgánů podílejících se na správě nemovitého majetku,
- činnosti ÚZSVM, MV a ZSMV v oblasti správy nemovitého majetku,
- využitelnost informačních systémů pro rozhodování vedoucí k optimalizaci správy nemovitého majetku.
Závěr kontroly je zdrcující: „NKÚ po kontrole uvedených oblastí konstatuje, že nejsou naplněny předpoklady pro účelné a efektivní vynakládání peněžních prostředků na správu státem využívaného nemovitého majetku. Příčiny tohoto stavu NKÚ shledává v nedostatcích spojených s nastavením řízení přechodu na centralizovanou správu a koordinací samotné správy nemovitého majetku … . Další příčinou je také nedostatečná kvalita dat a nastavení informační podpory. Přestože na CRAB a REM bylo v letech 2010–2016 vynaloženo více než 500 mil. Kč, neumožňují tyto informační systémy v plném rozsahu vyhodnotit efektivnost a účelnost správy a využití svěřených objektů,“ uvádí kontroloři.
CRAB podle nich navíc neposkytuje spolehlivé informace pro rozhodování o optimalizaci v oblasti správy nemovitého majetku státu. Současný způsob využívání informačních systémů CRAB ani REM nevedl podle NKÚ k dosažení všech očekávaných cílů a přínosů.
„Z důvodu neúplných a nesprávných údajů a jejich vzájemné nesrovnatelnosti nelze u MV a ani u ÚZSMV pro všechny státní instituce stanovit hodnoty ukazatelů, které by byly využitelné pro hodnocení efektivnosti a stanovení optimálního cílového stavu správy nemovitého majetku…,“ píše se dále v kontrolní zprávě.
Kontroloři identifikovali tyto základní nedostatky:
- ČR nemá strategii pro správu nemovitého majetku státu a platná právní úprava vykazuje systémové nedostatky
- Centrální evidence nemovitého majetku nefunguje tak, aby mohla sloužit pro porovnání objektů za účelem optimalizace správy nemovitého majetku
- Využití CRAB je omezeno neúplnými a nesprávnými údaji zadávanými státními institucemi a zavedenými reporty CRAB.
- ÚZSVM vynaložil přes půl miliardy korun na vývoj a provoz CRAB, ale stanovených cílů nebylo prostřednictvím CRAB dosaženo
- MV peněžní prostředky vynakládané na správu nemovitého majetku nesledovalo a nevyhodnocovalo
Nejvyšší kontrolní úřad proto doporučuje:
- zredukovat počet sledovaných údajů v centrální evidenci na nezbytné minimum, které je zapotřebí pro výpočet ukazatelů využitelných pro strategické a koncepční rozhodování o správě nemovitého majetku,
- jednoznačně vymezit kompetence a odpovědnosti orgánů podílejících se na rozhodování o hospodaření a nakládání s nemovitým majetkem včetně odpovědnosti za koordinaci, která umožní prosazovat modernizaci objektů a jejich vyšší míru sdílení,
- výrazně snížit roční provozní náklady na informační podporu centralizované evidence
Jednou z priorit vlády ČR bylo veškerý nemovitý majetek státu centrálně evidovat a spravovat, z čehož měla vyplynout i racionalizace portfolia nemovitého majetku a optimalizace jeho využití. Zákonné kompetence ÚZSVM měly být dále posíleny a důsledně dodržovány. To se ale nestalo, jelikož na základě hodnot klíčových ukazatelů výkonnosti v CRAB se průměrná plocha na státní zaměstnance v období let 2012–2016 ani provozní výdaje na 1 m2 celkové plochy nesnížily a míra obsazenosti budov se nezvýšila. „V roce 2016 průměrná celková plocha na jednoho zaměstnance činila 38 m2, průměrná kancelářská plocha na jednoho zaměstnance 14 m2, průměrné výdaje na 1 m2 celkové plochy činily 734 Kč a míra obsazenosti budov byla 91 %,“ uvádí kontroloři ve zprávě.
Jiří Reichl
