Energetické firmy mají problém. Trápí je hluboké ztráty a musí rušit dividendy. ČEZ jde proti proudu.
Velké evropské energetiky se zmítají v problémech. RWE nevyplatí dividendy, s nimiž akcionáři počítali, což zasáhne především města čelící problémům se zvládáním imigrantské vlny. E.ON hlásí 190 miliardovou ztrátu kvůli prodělečným elektrárnám. Dividendy bude zřejmě snižovat. Levná ropa táhne britský kolos BP ke dnu a způsobila ztrátu 161 miliard korun. Ve Francii je v ohrožení nová jaderná elektrárna. EDF si musí na vyplacení dividendy akcionářům půjčovat. Na opačném pólu stojí český gigant ČEZ. Analytici očekávají, že zítra (15 .3.) ohlásí zvýšení zisku i přesto, že loni na několik měsíců musel odstavit bloky v Dukovanech. Český stát může nadále počítát se šťedrou dividendou od ČEZu ve svých příjmech.
Státem vlastněný ČEZ, zdá se, čelí turbulencím na energetických trzích lépe než jeho věhlasní evropští konkurenti. Energetické firmy ve významných evropských zemích oznamují rekordní ztráty a některé dokonce zastavily vyplácení dividend, očekávání v České republice jsou ale velmi optimistická. V úterý 15. března v 8.00 zpřístupní ČEZ na svých webových stránkách výsledky hospodaření za rok 2015 a očekávání analytiků jsou pro akcionáře velmi příjemná. Analytik BH Securities Petr Hlinomaz odhaduje, že by loňský čistý zisk mohl vzrůst na 24,4 miliardy korun. „Samotná čísla jsou patrně až na druhém nebo třetím místě významu a zájmu. Trh má v současné době zájem patrně o dvě informace: kolik bude návrh dividendy za rok 2015 a jaký bude výhled na rok 2016,“ uvedl Hlinomaz. „S dividendou stále počítáme na úrovni 40 korun za akcii hrubého, menší číslo by bylo asi fiaskem,“ dodal ve včerejším článku.
Mohlo by vás zajímat
Krize napříč Evropou
K zásadní energetické bitvě se pravděpodobně schyluje v Německu. Jak již Ekonomický deník uvedl, energetický gigant RWE AG před několika dny oznámil, že vzhledem ke špatným ekonomickým výsledkům nevyplatí dividendy. To však velmi citlivě zasáhne některá města, která jsou vlastníky akcií. Ihned po oznámení přerušení výplaty dividend se tito institucionální akcionáři ozvali s kritikou rozhodnutí managementu. Zároveň pohrozili, že pokud firma nezmění postoj, mohou následovat odvetná opatření. Zmínili například neprodloužení lokálních licencí na distribuci elektřiny a plynu. Kritiku však vedení RWE AG odmítá a říká, že akcionáři by měli být realisty. Provozní ředitel Rolf Martin Schmitz řekl, že firma se dříve chovala možná až moc štědře. „Rozdali jsme mnoho miliard v posledních letech, možná dokonce příliš mnoho,“ uvedl na tiskové konferenci minulý týden.
Německá města v problémech
Je zřejmé, že přerušení výplaty dividend bude mít neblahé následky pro některá západoněmecká města, jež jsou významnými akcionáři (vláda vlastní jen kolem 5%). Essen, který vlastní 18,7 milionů akcií ve skupině, očekával dividendu ve výši 0,5 dolarů na akcii, tedy celkové přilepšení ve výši přibližně 9,3 milionů euro. Na to však může Essen zapomenout. Kromě toho také Essen schválil nový rozpočet, který zvyšuje schodek tento rok z 3 milionů euro na 37 milionů euro, především kvůli výdajům na ubytování a stravu uprchlíků. Pro srovnání jaký je to skok lze uvést, že v nejsilnějším roce za poslední dekádu (2008) bylo vypláceno 4,5 € za akcii tedy pro Essen cca 84,15 milionu €. Problémy také má také sousední město Mülheim an der Ruhr, kterému na dividendách bude chybět 7,2 milionů euro. Jedná se o 1,1 procent veškerých příjmů, které očekávalo tento rok. Nyní také město musí čelit deficitu ve výši 4 miliony euro. Městský pokladník Uwe Bonan řekl, že rozhodnutí RWE zrušit dividendu přišlo v nevhodnou dobu. Přiznává, že obecní akcionáři nemají žádný zájem nějak poškozovat společnost, zrušení dividendy však podle něj bude mít neblahé důsledky a nejspíše dojde na snahy k odvolání managementu společnosti. Ředitel Svazu komunálních akcionářů RWE (Verband der kommunalen RWE-Aktionaere -VKA) Ernst Gerlach uvedl, že osekání dividendy byl jen „jeden z poslední série tahů, které důkladně podkopávají naši důvěru ve vedení společnosti“. RWE byla založena již v roce 1898 jako Rhine-Westphalia Electricity Works a po desetiletí dodávala energii pro podniky a domácnosti do celého Porúří – průmyslového srdce Německa. Vazby s městy přitom byly vždy silné – v roce 1905 města Essen, Gelsenkirchen a Mülheim držela 31 procent akcií skupiny a v roce 1920 45 obecních akcionářů drželo většinový podíl ve výši 51 procent. S prosperitou německých měst také prosperovala společnost RWE. To se ale změnilo poté, co se Německo rozhodlo vydat cestou „energetického přechodu“. Zatímco cena akcií dosahovala v roce 2011 před katastrofou ve Fukušime 48 dolarů za kus, nyní je to jen 11 euro. Není tak divu, že vztahy mezi managementem a investory-obcemi, které si zvykly na velmi solidní dividendu, značně skřípou.
E.ON prohloubil ztrátu dvojnásobně
Nepředstavitelných 190 miliard korun v mínusu (7 miliard eur) skončilo loňské hospodaření největšího německého energetického podniku E.ON. Oproti předchozímu roku se tak prohloubila ztráta na dvojnásobek. Vedení společnosti tvrdí, že je to zejména kvůli odpisům prodělečných elektráren, které management v letošním roce vyčlenit do jiné společnosti Uniper. Podle informací společnosti byly odpisy 8,8 miliardy €. Odpisy jsou spolu s rekordně nízkými cenami elektřiny v Německu jsou hlavním důvodem rekordně špatného roku. Rozhodnutí o výši padne na červnové valné hromadě, management ji bude navrhovat ve výši 0,5 € na akcii. Z firmy však zaznívají varovné hlasy, že se už tak nízká cena do budoucna může ještě snížit kvůli „složitému ekonomickému prostředí“. Hluboká krize v odvětví stála firmu od roku 2008 více než 80 procent její tržní hodnoty. Na podzim 2014 se proto skupina rozhodla oddělit většinu výroby elektrické energie, obchodování s elektřinou a aktivit na poli ropy a plynu do samostatné firmy. E.ON trpí masivní podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, která tlačí konvenční elektrárny do ztrát, protože výrazně snižuje velkoobchodní ceny elektřiny. Potýká se také s negativními dopady rozhodnutí německé vlády opustit jadernou energii, které bylo urychleno zkázou jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v březnu 2011.
Francie také v problémech kvůli jádru
Électricité de France (EDF), jež je z velké části vlastněná státem (podobně jako ČEZ) se potýká s problémy po rezignaci svého finančního ředitele Thomase Piquemala. Vzhledem k tomu, že firma podniká nejen ve Francii, ale je významným energetickým hráčem také ve Velké Británii, kde v roce 2008 koupila za 12,5 miliardy liber (cca 280 miliard korun) British Energy a stala se tak vlastníkem osmi jaderných elektráren na Ostrovech, o případ se zajímá také BBC. Ta uvedla, že Piquemal rezignoval kvůli problémům s financováním nové bloku jaderné elektrárny Hinkley Point C v Somersetu na jihozápadě Anglie. Stavba má přijít na 18 miliard liber a měla by být spuštěna v roce 2023, kdy by měla být vyřazena z provozu Hinkley Point B. Dodavatelem reaktoru má být další francouzská společnost Areva. Třetinovým investorem by měla být čínská státní společnost China General Nuclear. Odstoupivší Piquemal nedoporučoval vstupovat do projektu Hinkley právě proto, že v něm viděl příliš velké finanční zatížení firmy a její finanční zdraví. Ta totiž potřebuje miliardy eur v hotovosti na financování údržby své flotily jaderných elektráren ve Francii. V polovině letošního února EDF oznámila, že bude omezovat své výdaje také na prodlužování životnosti svých jaderných elektráren ve Francii. Původně pouze o 5 miliard eur, nově o miliard padesát. Nemá ani peníze na vyplacení dividend a podle všeho si je bude muset půjčit. Plánuje také prodávat některá svá aktiva, aby mohla financovat jiné investice. Již v minulém roce snížila provozní výdaje o 300 milionů eur, což představuje pokles o necelých 1,5 %. Do roku 2018 je chce snížit o dalších 700 milionů eur.
BP táhne ke dnu levná ropa
Téměř podobnou ztrátu jako E.ON za loňský rok ohlásil také britský ropný gigant BP. Kvůli levné ropě se propadla do rekordní ztráty 6,5 miliardy dolarů (161 miliard Kč), zatímco v předchozím roce měla zisk 3,8 miliardy dolarů. Světové ceny ropy se od poloviny roku 2014 kvůli převisu nabídky nad poptávkou propadly o více než dvě třetiny. To donutilo BP k výrazným odpisům hodnoty majetku a k nákladné restrukturalizaci aktivit zahrnující rozsáhlé propouštění. „Nadále pracujeme na tom, aby se BP rychle přizpůsobila měnícímu se prostředí. Děláme pokrok při snižování nákladů a kapitálových výdajů,“ uvedl generální ředitel Bob Dudley při únorovém zveřejnění hospodářských výsledků. V samotném čtvrtém čtvrtletí firma snížila ztrátu na 3,3 miliardy dolarů ze 4,4 miliardy dolarů před rokem.
Jiří Reichl, Arsen Lazarevič, ČTK
