Neziskovky chtějí aby si nový předseda ÚOHS vybral členy Rady, schvalovali by je senátoři

Zjednodušení rozhodovacího procesu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a zajištění větší transparentnosti. To má za cíl skupina neziskových organizací v čele s Rekonstrukcí státu a Oživení. Podle jejich návrhu by mělo o námitkách zadavatelů rozhodovat 12 radních, kteří by zasedali ve 4 senátech. Členy rady by navrhoval předseda, ale volili by je členové horní komory Parlamentu – tedy Senátu. Vyplývá to z představených vizí změn, které dnes představili zástupci neziskového sektoru. Podle nich je podporuje i premiér Andrej Babiš a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (oba ANO).

Nad současným předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petrem Rafajem už neziskové organizace definitivně „zlomili hůl“. Ví, že do konce jeho funkčního období příští rok v létě se na rozhodovacím procesu antimonopolního úřadu nic nezmění. Soustředí se na to, aby razantní změna nastala s příchodem nového předsedy či předsedkyně. Při znalosti legislativních procesů je optimistickým předpokladem, že by navrhované změny mohly začít platit od roku 2022.

Zástupci neziskových organizací dnes na tiskové konferenci představili návrh, který jsme v základních rysech popsali už v listopadovém textu Neziskovky chtějí nový úřad a Radu ÚOHS. Zkušenosti s Radou ERÚ jsou varovné . Ve zkratce je návrh o tom ponechat předsedu, počet místopředsedů zredukovat na dva ze současných tří a zřídit Radu, která by měla rozhodovací pravomoc v oblasti správního dozoru. Ta by měla 15 členů včetně předsedy a dvou místopředsedů.

Zajímavým detailem je, způsob volby. Volba předsedy či předsedkyně by byla stále na vládě, ale neziskové organizace požadují, aby byla transparentnější. „Nyní je předseda jmenován na základě zákulisních politických dohod. My chceme férové výběrové řízení. I kdyby vláda chtěla svého kandidáta, ten by musel projít výběrovým řízením, které by bylo vypsáno veřejně, takže by se do něj mohl kdokoliv přihlásit,“ řekl právník občanského sdružení Oživení Marek Zelenka. Nově zvolený šéf úřadu by pak navrhoval kandidáty do Rady a schvalovali by je Senátoři, podobně, jako je tomu u Ústavních soudců. „Chceme tím zajistit vyváženost jednotlivých politických vlivů. V případě, že by kandidát navržený předsedou v Senátu neuspěl, musel by být navržen jiný. Byl by to ale předseda, kdo by byl odpovědný za osobnosti v Radě. Jeho úkolem bude složit funkční orgán,“ dodal Zelenka. Podle právníka spolku Oživení by jednotliví radní měli různě dlouhá funkční období, aby byla zajištěna kontinuita práce jejich senátů i po skončení funkčního období předsedy či předsedkyně antimonopolního úřadu.

TK k představení návrhů změn ve fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zleva: Jan Dupák – Transparency International, Marek Zelenka – Oživení, Věnek Bonuš a Josef Karlický z Frank Bold. Foto: ED Jiří Reichl

Náklady na radní? Podle Oživení téměř nulové, realita však bude zřejmě jiná

Otázkou je, jaké náklady by taková změna přinesla. Když uvážíme, že by bylo méně o jednoho místopředsedu, kterého „přesuneme“ do Rady ÚOHS. Stále zbývá 11 nových tabulkových míst, které budou muset být nějak ohodnoceny. K tomu je nutno přičíst podpůrný aparát, pravděpodobně služební auto s řidičem a další náklady. Podle právníka Jana Dupáka z Transparency International je současný stav na ÚOHS tak nadimenzovaný, že by redukcí úředníků a přechodem na nový systém byly platy pokryty. S tím však nelze souhlasit. Skromné odhady mluví o desítkách milionů korun navíc. Člen Rady by měl totiž mít plat na úrovni soudce, což je v nejnižší sazbě cca 90.000 korun měsíčně což jsou zhruba platy dvou současných úředníků. Při 11 radních je to milion korun za měsíc. K tomu je nutno připočítat náklady na cestovní náhrady a podpůrný aparát.

Schéma „nového“ Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – respektive jeho „zakázkové“ části, jak jej navrhuje skupina občanských sdružení. Zdroj: Rekonstrukce státu

O soudní stupeň méně. Spory by mohly končit „na kraji“

Neziskové organizace také navrhují, aby jednotlivé senáty měly danou lhůtu, za kterou musí o přijatém podnětu ze strany soutěžitelů rozhodnout. „Příkladem nám může být Německo, kde je to zhruba 7-8 týdnů. Nutné je ale zrychlit nejen rozhodování samotného úřadu, ale i soudů. Jednou z variant o které jsme se i bavili a soudci, kteří dnes o těchto případech rozhodují s ní souhlasili, je, že by byla zrušena jedna soudní instance. Tedy, že by odpadly kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu a rozhodovalo by se na Krajském soudu v Brně. To by ovšem předpokládalo, že by musel být specializovaný senát jen na řešení těchto kauz, protože jsou velice specifické a odlišné od ostatních věcí, které se běžně na „kraji“ soudí,“ dodal Zelenka. Cílem je, aby všichni, kdo budou zvažovat, zda se na antimonopolní úřad zhruba věděli, za jak dlouho budou mít v rukou konečné rozhodnutí.

Budou se námitky řešit rovnou na ÚOHS?

Další zajímavostí v představeném návrhu jsou některé možnosti zrychlení celého přezkumu. Např. určení lhůty pro rozhodnutí před Úřadem (inspirace v Německu, kde je 7-8 týdnů), zkrácení lhůty pro podání správní žaloby, vyloučení jednoho stupně soudního přezkumu, eventuelně omezení nutnosti podávat námitky k zadavateli v některých situacích. Tyto návrhy jsou zatím jen k diskusi.

Vedoucí projektu Rekonstrukce státu – právník Josef Karlický z organizace Frank Bold uvedl, že představené změny, které vznikly na základě ročních diskusí se všemi zainteresovanými stranami, chtějí organizace předat vládě, aby je v červnu mohla předložit jako vládní návrh změny zákona. „Na konci minulého týdne jsme o tom diskutovali s panem premiérem Babišem a ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou a s našimi vizemi souhlasí. Získali jsme příslib, že bude zřízena pracovní skupina při Úřadu vlády, která bude mít za cíl připravit pravidla pro změnu ÚOHS,“ řekl Karlický. Iniciativy jsou v případě, že by se vládní návrh příliš zpozdil, připraveny obrátit se na poslance, aby někdo z nich návrh na změnu zákona podal. „Politickou podporu máme přislíbenou, chceme si ji vyjednat v následujících měsících tak, aby případný poslanecký návrh mohl být podán  na podzim,“ dodal Karlický z Rekonstrukce státu. Ten ještě doplnil, že v následujících týdnech bude uspořádán kulatý stůl v poslanecké sněmovně, kde se bude o detailech návrhů diskutovat podrobněji. Výstupy z těchto jednání by se staly podklady pro legislativní návrh.

ÚOHS: Návrhy na reorganizaci dozoru nad veřejnými zakázkami by mohly vést k ochromení veřejného zadávání

Na tiskové konferenci byli přítomni i zástupci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kteří po představení návrhů poděkovali za možnost být na tiskové konferenci. Zcela očekávatelně však nesouhlasili s některými tvrzeními. Zejména s těmi, které kritizovaly současný stav na antimonopolním úřadu. „Nevládní sdružení argumentují mezinárodním srovnáním, podle kterého prý funguje obdobný systém jako u nás pouze v Bulharsku. Mají tím na mysli, že pouze ve jmenované balkánské zemi má soutěžní úřad v působnosti také kontrolu veřejných zakázek. Toto hledisko je přitom zcela irelevantní a nasvědčuje tomu, že nevládní sdružení nemají naprosto žádné znalosti o tom, jak ÚOHS skutečně funguje,“ uvedl později úřad v tiskovém prohlášení.

Podle zástupců ÚOHS jsou stávající sekce hospodářské soutěže a sekce veřejných zakázek zcela oddělené, pracují na nich jiní lidé a navzájem se nemohou nijak ovlivňovat. „Lidské i finanční zdroje jsou jasně určeny, nelze tedy říci, že by kvůli dozoru nad zakázkami bylo zanedbáváno odhalování kartelových dohod či naopak. Žádné negativum tedy neexistuje, naopak nesporným pozitivem je, že v rámci jednoho Úřadu dochází k lepší výměně informací, což usnadňuje odhalování bid riggingu (kartelových dohod ve veřejných zakázkách). Při bid riggingu dochází k prodražování veřejných zakázek až o 25 %. ÚOHS je přitom při jeho odhalování druhý nejúspěšnější v Evropě. Mezinárodní srovnání samozřejmě více smysluplně využít lze, a to pro srovnání systémů dozoru nad veřejnými zakázkami. Z toho nám vychází, že ke správnímu přezkumu, který máme i v ČR, dochází v 16 zemích EU, zatímco ve 14 státech se jedná o přezkum soudní,“ uvádí se v tiskové zprávě.

„V souvislosti s tímto tématem je však možno uvažovat o vhodnosti dvojinstančního rozhodování. Na dvojstupňovém systému je však po několik desetiletí založeno celé české správní právo a jeho případná negativa nelze nijak přičítat organizaci ÚOHS,“ dodal mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda.

Jiří Reichl