Spotřeba zemního plynu v České republice příliš neporoste, a to ani po očekávaném spuštění nových plynových elektráren a tepláren. Provozovatel páteřní sítě plynovodů NET4GAS ve svém Desetiletém plánu rozvoje přenosové soustavy odhaduje, že spotřeba plynu se po roce 2030 stabilizuje na hodnotách mezi 100 a 110 TWh za rok.
Takové číslo může na první pohled vypadat jako velký skok oproti loňské spotřebě ve výši 73,7 TWh. Tu však ovlivnily mírná zima, vysoké ceny plynu a také omezení výroby elektřiny v paroplynových elektrárnách. Na hodnotách okolo 100 TWh za rok (tj. 9 až 10 miliard m3) se přitom pohybovala spotřeba plynu již v prvním desetiletí 21. století. Také v roce 2021 byla spotřeba srovnatelná, a sice 100,7 TWh (9,43 miliardy m3).
Zatím čtyři potvrzené elektrárny na plyn
Očekávaný útlum uhelné energetiky do roku 2030 sice spotřebu plynu zvýší, ale ne zase tak moc. NET4GAS počítá s připojením čtyř větších plynových elektráren či tepláren v období let 2027 až 2030; počítá přitom jen s projekty s finálním investičním rozhodnutím. Tyto projekty po dokončení mohou zvýšit spotřebu až o 113 GWh denně (při třetinovém využití kapacity by se jednalo o cca 14 TWh spotřebovaného plynu za rok).
NET4GAS v nově zveřejněné finální verzi svého Desetiletého plánu zmiňuje pouze velké energetické zdroje (neuvádí však jména investorů ani lokality). Vedle nich vzniknou malé lokální teplárny na plyn či menší plynové turbíny; ty však budou připojeny k místně příslušné distribuční soustavě a nejsou tak předmětem zájmu autorů Desetiletého plánu rozvoje přenosové soustavy.
Firma NET4GAS tak nepřímo poukázala na stejný problém jako její mateřská společnost ČEPS. Tedy na fakt, že zájem investorů stavět bez státních garancí velké paroplynové elektrárny je minimální – navzdory tomu, že po odstavení uhelných bloků je česká energetika bude potřebovat. Zájem o stavbu plynových tepláren se rozhýbal až nedávno po schválení provozní podpory. Ministerstvo průmyslu a obchodu již vyhodnocuje výsledky první aukce, oznámit by je mohlo do konce roku.
Škrtidlo Made in Germany
Není to jediný problém, na který NET4GAS v Desetiletém plánu upozorňuje. Hned v úvodu varuje před dopady německého rozhodnutí omezit kapacity pro vývoz plynu směrem do České republiky. Německý provozovatel sítě Gascade s platností od 1. října omezil kapacitu na předávací stanici Brandov v Krušnohoří na 350 gigawatthodin (GWh) denně. Z tohoto množství bude tvořit 268,8 GWh denně garantovaná kapacita a zbytek bude přerušitelná kapacita.
Ekonomický deník o tomto sporu informoval v červenci. V té době vyvolal vlnu emocí, hlavně po vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely. Ministr podle agentury Bloomberg obvinil Němce, že „zadržují plyn určený pro Českou republiku“ a že uměle omezují tok plynu na český trh. Německé plynárenské společnosti si problém uvědomují a přislíbily investice do posílení kompresních stanic; to však bude hotové zřejmě až v roce 2028.
Zmíněné množství nepřerušitelné kapacity v přepočtu vychází na 98 TWh za rok (s přerušitelnou kapacitou na 128 TWh). To postačí na pokrytí současné spotřeby plynu v České republice, ale už to nestačí pro zvažované dodávky neruského plynu na slovenský a rakouský trh. Závislost na dovozu plynu přes území Německa by mohlo snížit plánované nové propojení české a polské soustavy, které NET4GAS plánuje na rok 2028 (jedná se o další zpoždění proti termínu, který plynaři zmiňovali před rokem).
David Tramba
