Je to špatná zpráva pro provozovatele plynovodů NET4GAS, ale také pro celé Česko. Dříve významná přeprava plynu pro české území – a s ní spojený výběr poplatků za tranzit plynu – klesl k nule. Tok zemního plynu do zahraničí ve druhém čtvrtletí činil pouze 151 milionů m3, což bylo v meziročním srovnání o 97,8 procenta méně.
Jak dále vyplývá ze statistik zveřejněných Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), o moc lepší nejsou ani čísla za celé první pololetí. V té době se přes české území přepravilo 601 milionů m3 plynu. Pro srovnání: v prvním pololetí loňského roku to bylo 15,5 miliardy m3.
Problém je v tom, že po ukončení dodávek plynu z Ruska do Německa se Česko stalo „zemí na konci trubky.“ Norský plyn a zámořský plyn, dopravovaný do západoevropských LNG terminálů ve zkapalněné podobě, doteče maximálně do Česka – a dál už ne. Svou roli zde hraje i přístup Slovenska a Rakouska; tyto země se po kratším období diverzifikace dodávek vrátily k téměř úplné závislostí na dovozu ruského plynu.
Data o toku plynu, které provozovatelé páteřních soustav zveřejňují na webu v rámci tržní transparentnosti, toto tvrzení potvrzují. Zatímco ještě loni na podzim byl tok plynu z Česka na Slovensko poměrně vysoký, v lednu a únoru letošního roku klesl na 4 až 8 milionů m3 denně a od března už to byly maximálně 2 miliony m3 denně.
Od poloviny července lze sledovat mírné oživení dodávky plynu z Česka směrem na východ. Souvisí to s faktem, že podzemní zásobníky plynu ve střední Evropě jsou prakticky zaplněné. Velcí obchodníci s plynem tudíž přepravují plyn na západní Ukrajinu a ukládají tam. Kapacita ukrajinských zásobníků dosahuje 30 miliard m3 a podle oznámení společnosti Naftogas je až třetina kapacity k dispozici pro zahraniční zájemce.
Mohlo by vás zajímat
To ale nic nemění na faktu, že objem přepravy plynu přes české území je o jeden až dva řády nižší než v minulých letech. Za nasmlouvané kapacity v české soustavě navíc od konce loňského roku přestal platit ruský Gazprom. Společnost NET4GAS, která ještě v loňském roce vydělala 6,24 miliardy korun po zdanění, se tak dostává do tísně. Tu zvyšuje nepříjemný fakt, že zahraniční vlastníci podnik zatížili ohromným dluhem. Jeho výše ke konci minulého roku dosahovala 33,7 miliardy korun.
Na možné potíže se splácením dluhu již opakovaně zareagovaly ratingové agentury. Fitch na konci května snížil rating dluhu NET4GASu ze stupně BB+ na BB-. Poslední nadějí pro NET4GAS zůstává zvýšení regulovaných přepravních tarifů na vstupu a výstupu z české soustavy.
Zahraniční vlastníci, kterými jsou německá pojišťovna Allianz a investiční firma Borealis napojená na kanadský penzijní fond OMERS, již delší dobu zvažují prodej firmy NET4GAS. Podle informací webu Seznam zprávy má o NET4GAS zájem státem vlastněná společnost ČEPS. Pokud by se tato transakce opravdu uskutečnila, stát by získal po více než 20 letech páteřní síť plynovodů zpět pod svou kontrolu.
David Tramba
