Vybudovat „komunikační mosty“ mezi státem či jeho investory a samosprávami měst ve Středočeském kraji, které pomohou najít co nejlepší řešení silnic a dalších dopravních schválených staveb. To je jeden z cílů budoucího neuvolněného radního pro dopravu Středočeského kraje a lídra krajské kandidátky ODS Martina Kupky. „Středočeské silnice jsou strukturálně postižené enormní zátěží a je potřeba, aby to stát vzal jako fakt a našemu kraji pomohl, jako pomáhá jiným krajům s likvidací ekologických zátěží,“ říká.
Koalice ve Středočeském kraji je již delší dobu dohodnuta, a tak mají její členové čas na přípravu svých agend před začátkem ostré práce, tedy před tím, než se uskuteční ustavující zasedání středočeského zastupitelstva. Jednou z nových pozic v Radě kraje bude radní pro silniční infrastrukturu. Ta podle dohody připadla ODS a obsadí ji její krajský lídr, starosta Líbeznic a poslanec Martin Kupka.
V rámci povolebního vyjednávání získala ODS čtyři místa v krajské radě. Jedno z nich je radní pro dopravní infrastrukturu a zároveň 1. náměstek hejtmanky. Je to oblast, o kterou jste prioritně usilovali?
Naprosto jednoznačně. Stav silnic a zdravotnictví byla hlavní témata naší předvolební kampaně. Spolu s kolegy jsme v srpnu najezdili po krajských silnicích na kolech 1111 kilometrů. Prověřili jsme na vlastní kůži stav celé silniční sítě. Je navíc mezi námi celá řada starostů a místostarostů, kteří denně řeší špatný stav krajských komunikací. Je jasné, že správa silnic musí dostat ve středních Čechách jasný řád a jeden z důležitých kroků bude důsledná kontrola každé odvedené práce. Dáme dohromady také přehled, které silnice a z jakých důvodů se budou opravovat dříve a které později. Budeme usilovat o to, aby kraj mohl souvisle opravit víc kilometrů silnic než v předchozích letech, aby se srovnaly neopodstatněné rozdíly oproti kvalitě silnic v jiných krajích.
„Musí být definitivně jasné, že poničené středočeské silnice jsou celostátní strukturální problém, na který mají jít peníze takto postiženým regionům,“ Martin Kupka.
Vy tedy budete radním pro dopravní infrastrukturu a zároveň 1. náměstkem hejtmanky. Jste starostou Líbeznic a poslancem za ODS. Hodláte se některé funkce vzdát, jak je chcete všechny zvládat?
V Líbeznicích jsem neuvolněným starostou, což znamená, že za tuto práci neberu starostenský plat. Mám tam skvělé spolupracovníky a to nejpodstatnější zvládám každý den brzy ráno, kdy si projdeme aktuální problémy a úkoly. Plný plat beru za práci poslance, a tak to i zůstane. V krajské radě budu také neuvolněným členem, tedy nebudu brát náměstkovský plat, ani nebudu mít jiné výhody kromě kanceláře a spolupracovníků – úředníků. Slíbil jsem před volbami, že když se stanu hejtmanem, tak ze Sněmovny odejdu. To se nestalo. Z dlouholeté politické práce vím, že práce na krajské úrovni se bez podpory v Parlamentu neobejde. I proto zůstávám poslancem, aby byl ve Sněmovně slyšet hlas našeho kraje.
Co považujete za nedůležitější, aby ve Sněmovně o vašem kraji zaznělo?
Že je v oblasti silnic strukturálně postiženým regionem a jako takový by měl dostat peníze od státu.
Postiženým regionem? To jsou přeci jiné kraje, Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký…
Ano, dosud se to tak šířilo, a to chci změnit. Náš kraj je postižen tím, že přes něj vede veškerá doprava do Prahy, přitom na udržování našich silnic, které suplují neexistující dálniční spojení, nedostáváme potřebné peníze. To bych chtěl změnit. Středočeský kraj má 8.625 kilometrů silnic II. a III. třídy, což je zdaleka nejvíce a je na nich nejhustší doprava, což je logické, protože jimi proudí doprava do a z metropole. Navíc už za socialismu se do středočeských silnic neinvestovalo, protože síť II. a III. tříd byla extrémně hustá a pod „svícnem bývá největší tma“.
Všechny regiony volají po tom, aby existovalo rychlé navázání na Prahu. Podívejme se na jižní Čechy, kde se snaží dobudovat dálniční spojení na Prahu. To je věc, která se netýká jen Jihočechů, ale také Středočechů. Potřebujeme dobudovat tyto klíčové stavby, ale jsme pořád ve stádiu příprav dokumentace. Potřebujeme toto urychlit a najít přijatelné řešení pro obce. Pokud se nepodaří postavit mosty (nemyslím dálniční) mezi jednotlivými obecními správami a státem jako investorem, tak se nepohneme. V tom vidím náš velký úkol. Zprostředkovat dohodu mezi státem a municipalitami, aby se dlouho připravované projekty pohnuly dopředu.
Je jiná cesta, jak zajistit financování krajských silnic?
Jednou z cest je změna rozpočtového určení daní, toho bude ale obtížné dosáhnout.
Proč?
Kraje s rozsáhlou sítí dopravní infrastruktury se ocitly na jedné lodi. Zejména mám na mysli náš kraj a kraje Jihočeský a Plzeňsky. Jenže je problém, že balík peněz pro kraje z rozpočtového určení daní (RUD) je jeden. Museli bychom se bavit o přerozdělení peněz mezi kraji. Vzhledem k tomu, že jsme v menšině, tak samozřejmě nenacházíme pochopení ani v Asociaci krajů, jelikož ostatní hejtmani mají své priority jinde, než jsou krajské silnice. Dojednat při stejném balíku peněz jiné rozdělení mezi regiony je z pochopitelných důvodů složité. Existuje pouze jedna možnost, že se podaří zvýšit procento rozdělení peněz pro kraje při výpočtu RUD. V rámci tohoto navýšení by se přihlíželo k délce a hustotě krajské silniční sítě (II. a III. třídy). Ale i tato varianta půjde velmi těžce vyjednat.
Říkáte, že není čas již debatovat o variantách důležitých krajských staveb. Jak to myslíte?
Debata o tom, která varianta je lepší pro životní prostředí atd., je za námi. Byla v letech 2001-2011. Tehdy také nikdo neupozaďoval životní prostředí. Je potřeba to vzít v potaz a pracovat na tom, aby to bylo pro místní občany co nejméně bolestivé. V prosinci 2011 byly schváleny Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, které začaly platit v únoru 2012 (kompletní informace včetně mapových podkladů jsou k dispozici zde – pozn. aut.). Tedy jasné mantinely máme a teď je potřeba pomoct obcím komunikovat se státem, aby to bylo co nejméně bolestivé.
Krajské priority
Kde vidíte největší priority krajských staveb?
Ještě před vznikem krajů začali dopravní inženýři mluvit o tom, že je potřeba vybudovat „aglomerační okruh Prahy“, který by mohl obkroužit Prahu v podobě kvalitní dvouprodové silnice. Jeho neexistence se ukázala při povodních 2002, kdy se nedalo projet přes Prahu a doprava se odkláněla na krajské nevyhovující silnicei – zejména II/101.
Jedna z těch částí, které jsou v přípravě nejdál, je spojení dálnic D7 a D8 zahrnující obchvat Kralup nad Vltavou a nový most přes Vltavu. Mezi Prahou a Kralupy není jiné spojení. První most je až v Kralupech. Nákladní doprava tak protíná centrum Kralup. Zatížení je enormní. Toto propojení je naší prioritou.
A další stavby?
Obchvaty měst. Všude je nějaký potřeba. Teď se podařilo díky státní investici dobudovat obchvat Slaného. Jinak lze jmenovat Kralupy nad Vltavou, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čelákovice, Lysá nad Labem, a tak můžeme pokračovat dál a dál. Na západě bych zmínil Rakovník. Je celá řada měst, která čekají na to, že se podaří okruhy vybudovat a odvést tranzitní dopravu z jejich center.
Čerstvou státní investicí v kraji je obchvat Olbramovic. Ten mimo jiných zdržovala i firma Imoba, která do povědomí veřejnosti vstoupila coby vlastník Čapího hnízda.
Všichni ví, jak dlouho trvá vyřídit povolení pro takové stavby a jak dlouho se soutěží dodavatel. Co budete na konci volebního období považovat za úspěch?
Jednoznačně to, že propojení mezi D7-D8 se bude stavět. Nejsem bláhový, abych si myslel, že budeme „stříhat pásku“, ale budu spokojený, když před dalšími krajskými volbami budu moct říct – podívejte se, tady jsou stavební stroje, a to jsme vám v roce 2020 slibovali.
Napomůže těmto stavbám nedávno přijatý zákona o liniových stavbách a nový stavební zákon, který je nyní ve Sněmovně?
Jednoznačně „liniový zákon“ ano. Ten už přinesl celou řadu pozitivních změn. Je v něm například fikce závazných souhlasných stanovisek, kterou jsem v parlamentu prosazoval. To se týká právě těchto staveb.
Musí se více hlídat kvalita prováděné práce v době stavby, abychom nepřicházeli na chyby až při předání stavby
Je jedním z důvodů toho, že se rozdělila funkce radního pro dopravu a ODS „dostala“ dopravní infrastrukturu i fakt, že největší kritik fungování Krajské správy a údržby silnic a Váš stranický kolega Michael Pánek dlouhodobě kritizuje hospodaření organizace?
O oblast dopravy jsme usilovali už před čtyřmi lety. Důvod je jediný – chceme změnit špatný stav silnic.
S Michaelem Pánkem jsme o jeho vizích hovořili na začátku října
ODS má ve středočeském kraji velký úkol: zlepšit stav silnic a fungování firmy, která se o ně stará
Pánek upozorňuje na problémové hospodaření krajského správce silnic. Seznámil jste se s jeho zjištěními, případně trestními oznámeními, které podal? Hovoří až o pěti miliardách korun na zmanipulovaných zakázkách.
Seznámil jsem se s nimi a samozřejmě mě bude zajímat, jaký výsledek bude mít probíhající šetření policie. Klíčovým úkolem pro nás je situaci změnit, obrátit k lepšímu. Proto jsme se rozhodli vypsat výběrové řízení na nového ředitele. Zmapujeme také aktuální procesy uvnitř organizace a v podobě přehledné digitální mapy nabídneme informace veřejnosti, aby mohla kontrolovat, jak se daří silniční síť opravovat. Součástí digitální mapy silniční sítě bude i přehled chystaných investic a oprav. Bude možné také kontrolovat, proč se kde s kterou rekonstrukcí začalo, jaká kritéria k tomu vedla, a pak také sledovat kvalitu provedených prací.
Budete s Pánkem v této věci spolupracovat? Nabízí se, že on by měl být hlavním tahounem změn, které by v této organizaci měly nastat.
Jako nastupující radní pro oblast dopravní infrastruktury jsem mu samozřejmě nabídl spolupráci a věřím, že se rychle přenese z módu opoziční kritiky do role spoluorganizátora nezbytných změn. Klíčovou osobou bude samozřejmě nový ředitel, který se musí pustit do klíčových investic a udělat nezbytné změny v organizaci práce a především kontroly. Teď je na nás, abychom ukázali, že jsme schopni správu a údržbu silnic opravdu rozpohybovat k lepším výkonům a zajistit, že už nás nebude ničím překvapovat.
Jak to chcete zajistit?
Musí se více hlídat kvalita prováděné práce v době stavby, abychom nepřicházeli na chyby až při předání stavby. Všichni v tomto procesu si musí uvědomit, že veřejné prostředky se musí vynakládat co nejefektivněji. Znamená to změnu postupů a změnu metodiky při přebírání staveb.
Další důležitý krok je, že se nesmí zastavit příprava projektů. To se podařilo rozběhnout a je potřeba proces ještě posílit. Jenom díky tomu bude mít kraj k dispozici vypořádané projektové dokumentace, ideálně ve fázi stavebního povolení, a bude moci spustit soutěže na zhotovitele. Musíme ale přesvědčit stát, že na to potřebujeme od něj peníze, stejně jako Moravskoslezský nebo Ústecký kraj dosáhnou na peníze pro strukturálně poškozené regiony, jak jsem o tom mluvil na začátku.
Končící koalice odmítala umožnit kontrolu hospodaření KSÚS zastupitelstvu. Plánujete toto umožnit?
Když jsme něco kritizovali, přece nebudeme dělat totéž. Samozřejmě, že zastupitelstvo může sledovat, jak Krajská správa a údržba silnic hospodaří. To je dokonce odpovědnost zastupitelů.
Michael Pánek hovořil o nutnosti udělat hloubkový audit ve firmě. Souhlasíte s ním?
Počkejme na nového ředitele. Musí rychle analyzovat aktuální stav a pokud to bude potřebné pro další změny, zacílíme případný audit na přesně vytipované oblasti. To je nejefektivnější cesta.
Některé kraje – ač to není u příspěvkových organizací obvyklé – zřídily dozorčí radu, v níž sedí politici i odborníci. Plánujete změnit zakladatelskou listinu a zřídit dozorčí radu?
Ano, už pracuji na návrhu úprav zřizovací listiny, aby takový kontrolní nástroj vznikl. Navíc posílíme i vnější kontrolu díky digitální mapě silnic Středočeského kraje, kterou zpřístupníme na internetu a budeme ji průběžně aktualizovat. A především na podkladu této mapy vytvoříme plán oprav a rekonstrukcí včetně přehledných a srozumitelných kritérií, jakými bude především fyzický stav komunikace, její zatížení provozem nebo strategický význam pro zlepšení dopravní situace v kraji.
Jiří Reichl
