Léta ho zdravotnická veřejnost znala jako právníka z Masarykova onkologického ústavu, srozumitelného, věcného a kompetentního. Všechny tyto vlastnosti si přenesl i do funkce náměstka ministerstva zdravotnictví pro legislativu a právo, kterou vykonává již druhým rokem. S Radkem Policarem jsme hovořili zejména o tom, jaké chyby dělají nemocnice při nakládání se zdravotnickou dokumentací, jak se mají připravit na kybernetické útoky a jaké důsledky pro ně může mít novinka v zákoně – trestně právní odpovědnost právnických osob. Zabrousili jsme i do zákona o léčivech, úhradové vyhlášky a zákona o univerzitních nemocnicích.
Za dobu vašeho působení na ministerstvu zdravotnictví vzniklo poměrně dost novel a návrhů, které ale často procházely parlamentem se zásadními pozměňovacími návrhy. Jak jste spokojen s výslednou podobou těchto norem?
V podstatě spokojen jsem. Když si představím klíčové zákony, které za poslední rok a půl procházely, tak se jistě částečně liší od původního záměru, od verze, která odcházela z ministerstva. To klíčové tam ale vždycky zůstalo. Objevilo se tam pár věcí, které nejsou optimální a které bychom rádi viděli v nějaké jiné podobě, ale důležité body tam jsou.