Zprovoznění druhého německého LNG terminálu se opozdí. Deutsche ReGas, provozovatel chystaného terminálu u Lubminu na severovýchodě země, přiznal podle zjištění deníku Spiegel zpoždění v řádu několika týdnů kvůli delším schvalovacím procedurám. Stále chce stihnout zahájení provozu terminálu do konce prosince.
Společnosti Deutsche ReGas stále chybí dvě povolení: formální schválení výjimečného povolení od Federální síťové agentury (Bundesnetzagentur) Evropskou komisí a provozní povolení. To mají udělit regionální úřady v Meklenbursku – Předním Pomořansku, ty se však musejí nejprve vypořádat s 29 námitkami, které vznesli aktivní občané, sdružení na ochranu přírody a provozovatelé infrastruktury.
Je to špatná zpráva i z českého pohledu. LNG terminál u Lubminu je totiž ideální pro zásobování České republiky. Nachází se poblíž místa, kde se z Baltského moře vynořují (dnes už nefunkční) potrubí plynovodu Nord Stream. Z této lokality pak vede na jih plynovod OPAL, který měl v posledních deseti letech zásadní pozici při dovozu ruského plynu do Česka. Nachází se zde také plynovod EUGAL, který měl přepravovat plyn z nového plynovodu Nord Stream 2.
Ideální místo pro dodávky plynu do Česka
Na ideální pozici oblasti okolo Lubminu pro umístění terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) a následnou dodávku plynu do České republiky jsme na Ekonomickém deníku psali již na konci března. Později se v podobném duchu vyjádřili i další komentátoři a experti. Třeba na poradce premiéra pro zahraničí a bezpečnost Tomáš Pojar, který na význam této lokality upozornil v září v rozhovoru pro magazín All for Power.
Deutsche ReGas pořídilo relativně malý plovoucí terminál s kapacitou 4,5 miliardy metrů krychlových zemního plynu za rok. Zatím je otázkou, zda budou sloužit k pokrytí spotřeby ve východní části Německa, nebo zda na jeho kapacitu „dosáhnou“ i zájemci z Česka. V další fázi má kapacitu navýšit až na 13,5 miliardy m3 ročně (pro srovnání: roční spotřeba v ČR se pohybuje okolo 9 miliard m3 za rok).
Německé společnosti chtějí na přelomu letošního a příštího roku spustit hned tři plovoucí LNG terminály. Do vedení se dostala energetická společnost Uniper, která chce těsně před vánočními svátky převzít první náklad zkapalněného plynu ve Wilhelmshavenu. Jeho dovozní kapacita činí 7,5 miliardy metrů krychlových, což je zhruba osm procent německé spotřeby plynu.
Nové terminály pokryjí polovinu německé spotřeby
Během ledna by měl zahájit provoz třetí LNG terminál Elbehafen v Brunsbüttelu u Hamburku, za kterým stojí koncern RWE. Tvořit jej budou dvě lodě pro regasifikaci LNG s roční kapacitou 8 miliard m3. Další kapacity pro dovoz zkapalněného plynu mají přibýt během zimy 2023/24. V součtu se jedná až o 50 miliard m3 plynu za rok, což by mělo stačit k pokrytí až jedné poloviny spotřeby v Německu.
Nesnaží se jenom Němci. V září zahájil provoz LNG terminál v nizozemském Eemshavenu s kapacitou 8 miliard m3 ročně, z nichž si významnou část s podporou české vlády zarezervovala společnost ČEZ. Další nové LNG terminály mají během příštího roku zahájit provoz v Itálii, Francii, Řecku a Finsku, již existující terminály – včetně těch v Polsku a Chorvatsku – navyšují svou kapacitu.
David Tramba
