Středa, 25. května, 2022

Nejvyšší soud: Stížnost pro porušení zákona lze podat i pokud se obviněný vzdal opravných prostředků

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Stížnost pro porušení zákona, kterou se ministr spravedlnosti obrací na Nejvyšší soud (NS), lze podat i v případě, že obviněný prohlásí vinu a vzdá se opravných prostředků. K takovému závěru dospěl NS v nedávno zveřejněných rozhodnutích. Zásadně proti tomuto názoru opakovaně vystupovalo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ).

Má ministr spravedlnosti právo podat stížnost pro porušení zákona v případě, že obviněný před soudem prohlásí vinu a vzdá se opravných prostředků? Podle názoru NSZ nikoliv, neboť by se tím popíral smysl tohoto ustanovení trestního řádu, které vešlo v účinnost v říjnu 2020. Státní zástupci NSZ tak argumentovali ve třech případech, v nichž ministryně spravedlnosti Marie Benešová podala stížnost ve prospěch odsouzených za trestné činy krádeží, spáchaných během nouzového stavu v době pandemie.

První případ rozhodoval senát v čele s předsedou Jiřím Pácalem v říjnu minulého roku. Stížností pro porušení zákona napadla ministryně spravedlnosti rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě (OS), který odsoudil muže za drobné krádeže k více jak dvouletému nepodmíněnému trestu, neboť se jich dopustil v době nouzového stavu. Ministryně ve stížnosti poukázala na rozhodnutí velkého senátu Trestního kolegia NS z března 2021, podle něhož mohou být drobné krádeže v době nouzového stavu kvalifikovány jako zločiny jen v případě, že je zde věcná souvislost takové krádeže s danou mimořádnou událostí.

Protože však muž před soudem prohlásil vinu a vzdal se práva na odvolání, dospěl státní zástupce NSZ k názoru, že v takovém případě nemůže ministr spravedlnosti stížnost podat. A tak zatímco v jiných případech drobných krádeží během pandemie, kde takovou vstřícnou „součinnost“ obžalovaní neprojevili, NSZ vyslovilo se stížností vždy souhlas, v tomto případě bylo velmi ostře proti. Prohlásí-li obviněný vinu a vzdá se práva na podání opravného prostředku, pak se vzdává podle NSZ také opravných prostředků mimořádných, včetně stížnosti pro porušení zákona.

NSZ se mýlí

Podle názoru Pácalova senátu se však NSZ mýlí a ministr spravedlnosti může i v tomto případě stížnost podat.V rozhodnutí předně připomněl, že na rozdíl od všech ostatních opravných prostředků stížnost pro porušení zákona přísluší pouze jedné procesní straně, a to státu. Stát disponuje tímto dalším procesním prostředkem zakládajícím možnost dosáhnout zrušení pravomocného rozhodnutí v trestní věci pro případ zásadních vad, kdy není možné trvat na jeho právní moci, neboť by tím bylo ohroženo zákonné a spravedlivé rozhodování. A především, pokud by platil názor NSZ, byli by paradoxně ti, kdo prohlášením viny přispívají k rychlejšímu a jednoduššímu průběhu řízení, před soudem znevýhodněni oproti…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit