Když nepočítáme spotřebu piva na osobu, v čem je Česko první na světě? Jedno prvenství by se našla a je docela překvapivé. Podle studie, kterou zpracoval švédský institut V-Dem spolu s univerzitou v německém Erlangenu, má Česko největší akademickou svobodu ze všech posuzovaných zemí.
Výsledkem této studie je index sahající od jedničky, což je ideální stav, až po nulu, která představuje absolutní nesvobodu vysokých škol. Česko získalo úctyhodných 0,98 bodu. Těsně za námi následují další evropské země – Estonsko, Belgie, Slovinsko, Švédsko a další. Velmi vysoko se umístily také mnohé americké země, jmenovitě Jamajka, Honduras, Chile, Kostarika, Panama a Uruguay.
Špatné výsledky USA i Británie
Index akademické svobody (The Academic Freedom Index, AFI) vychází z pět samostatných ukazatelů. Ty hodnotí autonomii a integritu vysokých škol, svobodu bádání a výuky, možnosti akademické výměny a svobodu vyjadřování vlastních názorů. Výsledný index vznikl na základě hodnocení 2357 expertů z jednotlivých zemí a vztahuje se k minulému roku.
Překvapivě špatné je umístění dvou světových univerzitních velmocí – Spojených států a Velké Británie. Obě země zaznamenaly v posledních deseti letech výrazný pád. Británie s 0,67 bodu patří k nejhorším v Evropě mimo postsovětský prostor. Spojené státy spadly na 0,4 bodu, tedy pod globální průměr. „Strmý pokles v USA, soustředěný v relativně krátkém šestiletém období, ukazuje, jak rychle mohou politické a administrativní tlaky narušit institucionální autonomii,“ uvádí V-Dem ve své analýze.
Studie přitom nijak nekomentuje rostoucí vliv krajně levicové „woke“ ideologie na západoevropských a severoamerických univerzitách, což akademické svobodě také dost škodí. Místo toho kritizuje tlak na americké univerzity – nejprve ze strany některých federálních států a od počátku loňského roku hlavně ze strany Trumpovy administrativy. Ten zahrnuje i zásahy do podoby výuky a personálního obsazení vedoucích pozic na vysokých školách.
Souvislost s úpadkem demokracie
V mnoha zemích je podle institutu V-Dem jasně viditelná souvislost mezi úpadkem demokracie a oslabováním akademických svobod. Příkladem může být Turecko, Venezuela, Indie, ale také Maďarsko během dlouhé vlády Viktora Orbána. Ve jmenovaných zemích „politické útoky, právní reformy a administrativní zásahy postupně podkopávaly autonomii vysokých škol.“
Vůbec nejnižší akademické svobody vykazují dle této studie Severní Korea, Eritrea, Barma a Nikaragua. Co se týká velkých zemí, velmi špatné výsledky mají Čína, Indie, Rusko, Turecko či Írán.
