V Bruselu se stále nedaří nalézt shodu nad novými pravidly společné zemědělské politiky. Kompromis mezi ministry zemědělství zemí EU a Evropským parlamentem se rodí těžce, některé zásadní otázky jako povinnost zastropování dotací zůstávají otevřené. Ministry do léta zastupuje portugalské předsednictví, které věří, že se do konce června s europoslanci dohodne. Ti se však na ministry zlobí za jejich neústupnost a odmítají se poddat časovému tlaku.
Do konce června by se měli dohodnout, ale stále není vůbec jisté, zda se to podaří. Řeč je o nových pravidlech společné zemědělské politiky Evropské unie, která určí, jak se budou do roku 2027 mezi evropské zemědělce rozdělovat miliardové unijní dotace. Stranami, které musí najít dohodu nad zněním tří klíčových legislativních návrhů, je Evropský parlament a ministři zemědělství zemí EU. Ty v současnosti zastupuje portugalské předsednictví, konkrétně pak ministryně zemědělství Maria do Céu Antunesová. Vyjednavači obou stran se za účasti zástupce Evropské komise opakovaně schází v rámci tzv. trialogu, kde se snaží sblížit mnohdy naprosto opačné pozice.
Ministři trvají na dobrovolném zastropování
Trialogů proběhla již celá řada (ke každému ze tří předpisů zvlášť), ale obě instituce stále nenašly společnou řeč. Ministři zemědělství stále například trvají na dobrovolnosti zastropování dotací (jedna z klíčových věcí i pro českého ministra zemědělství Miroslava Tomana) nebo dobrovolnosti redistributivní platby (platby na první hektary). Obojí je však pro europoslance nepřijatelné. „Naše pozice se zatím nacházejí velmi daleko od sebe,“ informoval své kolegy na posledním jednání europoslaneckého výboru pro zemědělství jeden z vyjednavačů Peter Jahr z frakce lidovců.
Ministři zatím nejsou ochotni přistoupit ani na úplnou tzv. vnitřní konvergenci plateb (sjednocení plateb uvnitř státu mezi jednotlivými druhy zemědělské činnosti, typicky mezi rostlinnou a živočišnou výrobou), jak požadují europoslanci. Předsednictví místo toho nabízí kompromisní hodnotu 85 procent průměru v dané zemi. Stejně tak se vyjednavači doposud nedohodli na sadě indikátorů pro monitoring a hodnocení dosažených výsledků, nastavení environmentálních standardů zemědělské činnosti nebo ekoschématech, která mají podpořit zemědělce hospodařící nad rámec jinak povinných standardů šetrného zemědělství. Spory trvají i ohledně požadavku europoslanců na zavedení tzv. sociální podmíněnosti, tj. aby výplaty dotací byly podmíněny kontrolou dodržování pracovněprávních vztahů.
„Uvítal bych větší úsilí ze strany předsednictví,“ komentoval to Jahr. Na druhou stranu ocenil, že se podařilo dosáhnout dohody ohledně podpory mladých farmářů a začínajících farmářů. Portugalci též projevili ochotu přistoupit na povinnou definici skutečného zemědělce, která však musí „zaručovat flexibilitu“.
Kompromisy musí dělat obě strany
Německá europoslankyně a stínová zpravodajka za sociální demokraty Maria Noichlová reagovala na zprávu svého kolegy Jahra příkře. „Rada se chová celkem arogantně. Zatím se mi to jeví tak, že ustupovat by měl jen parlament. Kompromisy ale musí dělat obě strany. My to musíme také schválit a nejsme žádné děti.“ V tom ji plně podpořil její krajan a stínový zpravodaj za Zelené Martin Häusling. „Zatím jsme se nikam příliš neposunuli. Nesmíme však dovolit, abychom se pod časovým tlakem rozhodovali rychle. Jinak konečný návrh nenalezne v parlamentu většinu,“ prohlásil.
Český europoslanec a stínový zpravodaj za třetí nejsilnější parlamentní frakci Obnova Evropy Martin Hlaváček (ANO) vyjádřil zklamání, že nedochází k posunu v oblasti „zelené architektury“. Naléhal na Jahra, aby udržel „společný“ charakter unijní zemědělské politiky. Varoval před tím, aby případný snadno dosažený kompromis nevedl k tomu, že si každý nastaví svá vlastní pravidla.
Portugalci chtějí dohodu do konce června
Pro současné portugalské předsednictví v Radě EU je dosažení dohody na nových pravidlech jednou z klíčových priorit. Portugalská ministryně Antunesová zůstává optimistkou, jak uvedla v rozhovoru pro server Euractiv.com, a věří, že se to do konce června podaří.
Vyjednávání by se mělo podle ní zásadně posunout na tzv. supertrialogu, který se uskuteční 26.března. To se mají s Portugalci poprvé sejít všichni tři vyjednavači za Evropský parlament (každý legislativní návrh má totiž jednoho). Antunesová si od toho slibuje celistvé a systematické zhodnocení všech tří předpisů najednou. Jinak řečeno – budou se hledat kompromisy napříč celým balíčkem, což by mohlo uvolnit některé doposud doslova zabetonované pozice. Ještě před trialogem se příští týden sejdou také sami ministři zemědělství, aby se s Antunesovou dohodli na možných ústupcích.
Časový tlak je veliký. Nová pravidla společné zemědělské politiky měla platit již od začátku tohoto roku spolu s novým rozpočtovým obdobím. Jednání se však značně protáhla, příliš nepomohla ani covidová krize. V současnosti platí tzv. přechodné období do konce roku 2022. Do té doby je nutné nejen schválit potřebnou legislativu, ale vypracovat podle ní také národní strategické plány, které by se na Evropskou komisi měly odeslat k posouzení ještě do konce tohoto roku. Připravit se musí nejen vlády, ale i zemědělci. Je tedy opravdu nejvyšší čas, aby se unijní partneři dohodli.
Helena Sedláčková
