Ochrana demokracie a nezávislosti médií naráží v evropském bloku na nečekanou překážku. Neochotu unijních vlád chránit novináře podle evropských pravidel a bránit je před likvidačními soudními procesy. Investigativní práce čelí stále sofistikovanějším útokům. Loňský rok byl pro mediální pracovníky navíc nejkrvavějším v historii.
Sedmého května vyprší lhůta pro přijetí směrnice anti-SLAPP, která má chránit novináře a aktivisty před šikanózními žalobami. Většina členských zemí sedmadvacítky ji stále nezavedla do svých právních systémů. Pravidla, která se oficiálně jmenují směrnice o ochraně osob zapojených do účasti veřejnosti před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními, přijala Unie v roce 2024.
Odčerpání financí
Právní rámec má žurnalistům a reportérům zajistit ochranu před žalobami, které je mají účelově poškodit a znemožnit jim výkon své profese. Odpůrci novinářů nebo aktivistů tím primárně nechtějí vyhrát soudní spor, ale odčerpat finanční prostředky, případně žalované donutit, aby přestali o jejich kauze psát. Členské státy měly dva roky na to, aby ji začlenily do vnitrostátního práva.
Nezisková organizace Unie občanských svobod pro Evropu tento týden zveřejnila zprávu, v níž konstatovala, že mnoho evropských vlád se zavedením nových pravidel, které mají chránit novináře, otálí.
V některých případech vnitrostátní pravidla nabízejí menší ochranu, než byl původní záměr. Kritizuje hlavně Německo, Maltu a Irsko.
Hrozby a zastrašování narůstají
Šéfové tří výborů Evropského parlamentu už před světovým dnem svobody tisku, který připadá na 3. květen, varovali, že hrozby a zastrašování novinářů narůstají. „Metody maření jejich investigativní práce jsou stále sofistikovanější,“ uvedli.
Odsoudili také fyzické násilí, svévolné zadržování a obtěžování na digitálních platformách. Poslanci parlamentního podvýboru pro lidská práva navíc požadují, aby Unie pravidla na ochranu práce novinářů zpřísnila.
Větší důraz na nezávislost
Další regulací, která selhává na evropské úrovni, je nařízení o svobodě médií, které platí od poloviny minulého roku. Nová pravidla mají zajistit redakční nezávislost. Zakazují majitelům médií, včetně vlád, aby zasahovali do práce redaktorů a ovlivňovali obsah zpráv. Pravidla posilují také ochranu zdrojů novinářů a zakazují jejich „šmírování“ pomocí spywaru.
Mluvčí Evropské Komise Markus Lammert minulý týden v této souvislosti uvedl, že „jakékoli pokusy o nelegální přístup k údajům občanů a novinářů jsou nepřijatelné“.
Mohlo by vás zajímat
Smutný rekord
V minulém roce přišlo o život nejméně 130 novinářů a mediálních pracovníků, což podle americké organizace Výbor pro ochranu novinářů znamená nejkrvavější rok v historii. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová prohlásila, že zabíjení a vyhrožování novinářům se po celém světě stalo „šokující realitou“. Útočníci se navíc často zaměřují na novinářky formou obtěžování na sociálních sítích.
