Nejenom Trump, taky energetici pochybují o boji proti oteplování

Nový americký prezident možná brzy nařídí, aby jeho země odstoupila od úmluvy, která má zmírnit klimatické změny. Také Mezinárodní energetická agentura však uvádí, že samotná Pařížská dohoda nepovede k deklarovanému cíli.

„Donald Trump může stáhnout americký podpis pod Pařížskou klimatickou dohodou třeba už zítra – prostřednictvím jednorázového exekutivního nařízení. Anebo může počkat a udělat totéž v rámci většího balíku souvisejících opatření,” řekl koncem ledna při návštěvě Londýna Myron Ebell, který měl na starosti otázky životního prostředí v týmu Donalda Trumpa ještě před prezidentskou inaugurací.

Záznam celé tiskové konference můžete zhlédnout pod následujícím odkazem, zmíněné téma přijde na řadu zhruba po 15. minutě

Ebell každopádně předpokládá, že nová americká administrativa od Pařížské dohody odstoupí. V londýnské Downing Street rovněž navštívil sídlo britské premiérky Theresy Mayové. Spojené království přitom patří mezi státy, které klimatickou úmluvu podepsaly.

Mohlo by vás zajímat

Karlovarský kraj navrhl změnu zákona o soudech a soudcích, sněmovna ji po třech letech projedná

Pařížská dohoda má zmírnit globální oteplování pod 2 °C

Signatáři chtějí “zlepšit globální reakci na hrozby změny klimatu, a to v návaznosti na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby”. Máme nasměrovat finanční toky tak, abychom omezovali emise skleníkových plynů a udrželi “nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí”. Lepší podle Pařížské dohody bude, když nedovolíme oteplení o více než 1,5 °C.

Donald Trump přitom dříve označil globální oteplování za výmysl (hoax) a krátce po inauguraci schválil výstavbu dvou ropovodů (Keystone XL a Dakota Access), čímž zvrátil rozhodnutí svého předchůdce.

Pařížskou dohodu již podepsali zástupci velké většiny států. Kompletní ratifikační proces už proběhl například v Číně, Indii, Evropské unii, Indonésii nebo Brazílii – a zaznívají také dílčí předsevzetí. Například EU zamýšlí do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 %, ve srovnání s rokem 1990. Účastníci ovšem porovnají svoje dosavadní výsledky dříve. Poprvé v roce 2023 a potom každých dalších pět let společně zhodnotí, jak úspěšně naplňují svoje ambice.

Podle Mezinárodní energetické agentury cíle nedosáhneme

Ale jsou průběžné a konečné plány vzájemně konzistentní? Mezinárodní energetická agentura (IEA) v publikaci World Energy Outlook 2016 spočítala, kde budeme v roce 2040, pokud všichni signatáři Pařížské dohody zůstanou věrní svým příslibům. Kupříkladu:

37 % elektřiny bude vyráběno z obnovitelných zdrojů (oproti současným 23 %)
zemní plyn se stane větší součástí energetického mixu než uhlí
v provozu bude 150 milionů elektromobilů (oproti současnému 1,3 milionu)

“Ale přesto kvůli emisím oxidu uhličitého nesměřujeme k cíli,” konstatuje IEA. Abychom nedovolili globální oteplení o 2 °C, musíme se zlepšovat mnohem rychleji a na zcela bezuhlíkovou energetiku přejít do roku 2100, dodává agentura.

Petr Woff

Trendy v energetice sledujeme podrobně. Výběr souvisejících článků:

SVĚT

Investice do zelené energie klesly nejvíce za dvanáct let

https://ekonomickydenik.cz/investice-zelene-energie-klesly-nejvice-za-dvanact-let/

Objem nově nalezené ropy a plynu loni klesl na minimum od 40. let

https://ekonomickydenik.cz/objem-nove-nalezene-ropy-plynu-loni-klesl-na-minimum-od-40-let/

Ceny mořských větrných parků klesají – zatím nejlevnější bude stát v Holandsku

https://ekonomickydenik.cz/ceny-morskych-vetrnych-parku-klesaji-zatim-nejlevnejsi-bude-stat-v-holandsku/

Brazílie a Argentina: Zelená energie na rozcestí

https://ekonomickydenik.cz/brazilie-a-argentina-zelena-energie-na-rozcesti/

Británie a Kanada pokročily k elektrické soběstačnosti