Čína posiluje v obnovitelné energii a omezí uhlí

Ropná éra patřila Spojeným státům, Čína stojí u zrodu éry zelené energie.

Čína se stává globálním hegemonem v obnovitelné energii. Investuje do ní více než 100 miliard dolarů ročně a hodlá omezit těžbu uhlí.

Druhá největší ekonomika světa posiluje svou dominanci na poli obnovitelných energetických zdrojů poté, co mimo investice do zelené energie mimo své území zvýšila na více než 32 miliard dolarů. Podle listu Financial Times jde o sumu, která je nepoměrně vyšší, než u jakékoli jiné země. Čína do projektů na obnovitelné zdroje už každý rok investuje více než 100 miliard dolarů. To je dvakrát více než Spojené státy. Poslední údaje navíc ukazují, že i celkové čínské investice do zelených zdrojů začínají převyšovat ty americké.

Obnovitelná čínská éra

„Jestliže Spojené státy stály u zrodu ropné éry, Čína se stává jasným lídrem ve výrobě čisté energie,“ řekl listu Financial Times Tim Buckley z amerického Institutu energetické ekonomiky a finanční analýzy. Institut zmiňuje právě nárůst zahraničních investic do zelené energetiky v minulém roce. Číňané nejvíce investovali do přímořských větrných parků v Německu, solárních elektráren v Egyptě, vodních elektráren v Indonésii nebo výroby lithiových baterií pro elektromobily v Chile.

Čtyři z pěti největších kontraktů v odvětví obnovitelné energie jdou na vrub čínským firmám. Buckley předpovídá, že tento trend bude pokračovat, a to bez ohledu na to, zda se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa opět přikloní k fosilním energetickým zdrojům.

„Ať už je to z důvodu snahy zlepšit kvalitu ovzduší, vytvořit nová pracovní místa nebo nové investiční příležitosti, Čína je do obnovitelné energie zcela zblázněná,“ řekl Buckley. „Donedávna to byla víceméně domácí záležitost, ale v posledních dvou letech začala Čína takto investovat celosvětově,“ dodal.

Plody čínských investic

To potvrzuje i Sam Geall, specialista na nízkouhlíkové technologie z univerzity v Sussexu. „Čínský kapitál je dnes už hybnou silou ve zvyšování kapacity na výrobu obnovitelné energie a je daleko významnější než ten americký,“ řekl Geall. Číně dokonce připisuje rozhodující zásluhy na tom, že v roce 2015 došlo k podpisu klimatické dohody v Paříži. „Nahrazovat fosilní zdroje těmi obnovitelnými je v dnešní době výrazně levnější. I to je výsledek čínských investic,“ upozorňuje Geall.

Pět ze šesti největších výrobců solárních panelů na světě jsou čínští, stejně jako pět z deseti producentů větrných turbín. „Jsou to plody promyšlené dlouhodobé čínské průmyslové politiky. Jestliže Trump přestane podporovat obnovitelné zdroje, Amerika nad tím jednou zapláče,“ je přesvědčený Sam Geall.

Uhlí zvoní umíráček

O tom, že se Čína hodlá časem s fosilními palivy rozloučit, svědčí i další krok, se kterým tento týden přišla. Vláda plánuje do roku 2020 snížit kapacitu uhelných dolů o 300 milionů tun ročně. Nebude to však znamenat pouhé uzavírání uhelných dolů, ale nahrazování těch zastaralých nebo neefektivních dolů novými.

To znamená, že objem vytěženého uhlí v zastaralých uhelných ložiscích klesne o 800 milionů tun, zatímco v moderních se zvýší o 500 milionů tun ročně. Omezování kapacit dolehne především na menší doly na severovýchodě země. Těžba se naopak zvýší v západních regionech Číny.

List Financial Times ale upozornil, že původní plány byly o něco ambicióznější. Jenže krátce poté, co čínská vláda své záměry na postupné omezování těžby uhlí oznámila, jeho cena začala celkem strmě růst. Během uplynulého roku se více než zdvojnásobila na 110 dolarů za tunu. To přimělo vládu ve svých záměrech poněkud zvolnit.

Čína má za cíl ustálit letos spotřebu energie na úrovni, která odpovídá ekvivalentu 4,4 miliard tun uhlí. Důvodem je především každoročně se opakující smogové situace ve velkých městech, které obyvatelům značně znepříjemňují život. Vláda pak nemá jinou možnost, než regulovat dopravu a průmyslovou výrobu. Smog tak má své přímé náklady v podobě obětovaného hospodářského výkonu a zhoršeného zdravotního stavu obyvatelstva.

-usi-