Průmysl sice na konci druhého čtvrtletí ubral na tempu, ale rozhodně se nedá říct, že by ho ztrácel nebo že by mu chyběly zakázky. Spíše naopak. Zakázek je dost a to, co toto největší tuzemské odvětví postrádá, jsou noví zaměstnanci.
S tím, jak stále klesá nezaměstnanost a roste poptávka ze strany firem, se průmysl podobně jako některá další odvětví dostává na hranice svých možností. Toto tvrzení je samozřejmě zjednodušené, ale docela jistě reprezentuje situaci minimálně u těch nejúspěšnějších oborů, kam patří výroba osobních automobilů, elektrických zařízení, strojů apod.
Data o nezaměstnanosti, která vyjdou dnes, v tomto směru rozhodně firmy shánějící nové zaměstnance nepotěší. Sice se za poslední měsíc nezaměstnanost nejspíše nesnížila, ale jen v důsledku sezónnosti, kdy se s prázdninami na chvíli zařadí mezi nezaměstnané čerství absolventi a pravděpodobně i někteří učitelé. Tím se ovšem napjatá situace na českém trhu práce nijak nemění. S rostoucím počtem volných pracovních míst i nadále připadnou na jedno volné místo ani ne dva uchazeči a v některých okresech dokonce ani ne jeden celý. Stejně tak se nemění ani poptávka firem, které vévodí montážní dělníci, pomocní dělníci, řidiči, kuchaři… v podstatě v posledním roce stále ty stejné profese, jen s tím, že je jich potřeba stále více.
Nedostatek lidí se stává hlavním stimulem růstu mezd, jejichž medián letos poroste nejrychleji za posledních osm let. Vyšší mzdy spolu s rekordní zaměstnaností se postarají, že ekonomiku potáhne nahoru na straně poptávky opět spotřeba. Otázkou je, kdo ekonomiku podpoří na straně nabídky, když doposud to byl právě průmysl, kterému docházejí síly k další expanzi. Nejspíše to bude stavebnictví a některé služby, i když i tam téměř všude zaměstnanci chybí. K naplnění optimistických prognóz ČNB je proto zapotřebí další zvýšení produktivity práce, nebo více zahraničních dělníků nebo – v ještě lepším případě – investice, které posunou českou ekonomiku k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Podaří se to ale?
Petr Dufek, analytik ČSOB