Návrh novely energetického zákona, která v Česku umožní vznik energetických společenství a sdílení elektřiny z obnovitelných zdrojů, je po mnoha průtazích konečně hotový. Za týden by jej měla projednat vláda. Ministerstvo průmyslu a obchodu se pokusilo najít kompromisní řešení, ale bouře kritiky z různých zájmových skupin se tím neuklidnila.
Aktuální podoba novely je již zveřejněna ve vládní legislativní databázi eKlep. Střet o omezení velikosti a územního rozsahu dopadl takto: ministerstvo průmyslu chce omezit sdílení v rámci společenství na maximálně 1000 odběrných míst a na území nejvýše tří sousedních správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Avšak nebude to platit napořád, ale jen do poloviny roku 2026. Po tomto datu mají omezení pro energetická společenství zmizet.
Nový spor: o podíl na hlasovacích právech
Navzdory tomuto ústupku je Unie komunitní energetiky (UKEN) s návrhem nespokojena. Zatímco původní návrh z loňského listopadu jasně definoval postup při sdílení elektřiny, z nově upravené verze novely známé jako Lex OZE II tato ustanovení zmizela. Povinnost prakticky zajistit sdílení elektřiny byla přenesena na úroveň prováděcí vyhlášky Energetického regulačního úřadu. UKEN má proto obavy, že se Česká republika zařadí mezi země, kde sdílení elektřiny existuje pouze na papíře, nebo funguje jen v omezené míře a těžkopádně.
UKEN má výhrady i tomu, že návrh nově omezuje výkon práv členů společenství: Žádný člen nesmí držet více než 10 procent hlasovacích práv. Takové omezení je podle UKEN nevýhodné především pro obce, které plánovaly do energetických společenství investovat nemalé finanční prostředky. Pokud by nemohly mít v energetickém společenství většinový vliv, stala by se pro ně taková investice příliš rizikovou. Plány obcí ohrožuje také vyřazení příspěvkových organizací z účasti ve společenství pro obnovitelné zdroje.
Ekonomický potenciál komunitní energetiky do roku 2030
| druh OZE | bytové domy | obce | celkem |
| fotovoltaika | 636 MW | 1317 MW | 1953 MW |
| větrné elektrárny | x | 1074 MW | 1074 MW |
| solárně termické panely | 2951 MWt | 5470 MWt | 8421 MWt |
| kotle na biomasu | 1066 MWt | 845 MWt | 1909 MWt |
Z druhé strany novelu Lex OZE II kritizovali distributoři elektřiny, Teplárenské sdružení ČR, Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora ČR. Vadila jim třeba nejasná pravidla pro danění sdílené elektřiny. I to se změnilo. V novém návrhu se počítá s osvobozením sdílené energie od daně z elektřiny jen u malých zdrojů o výkonu do 50 kW. Co se týká DPH, v případě bezúplatného sdílení elektřiny se odvod daně bude vztahovat pouze na regulovanou část ceny. Naopak v případě úplatného sdílení se odvod DPH a daně z příjmu bude řídit obecně platnými pravidly.
Mohlo by vás zajímat
Legislativní expert firemní skupiny Amper Rostislav Krejcar na dnešním webináři Pravda o komunitní energetice zmínil, že podmínky pro rozvoj komunitní energetiky zatím v Česku nejsou. Maloodběratelé stále nemají moderní průběhové měření spotřeby elektřiny; to začnou distributoři plošně instalovat až od poloviny roku 2024. „Dále potřebujeme někoho, kdo data o výrobě a spotřebě správně vyhodnotí,“ dodává Krejcar. Tímto subjektem bude Elektroenergetické datové centrum (EDC), které však začne fungovat nejdříve na počátku roku 2026.
Dva a půl roku zpoždění
Novela současně řeší problém s nedokončenou transpozicí evropské legislativy. Jak upozornil Rostislav Krejcar, se vznikem energetických společenství počítá již takzvaný Zimní balíček Evropské komise z konce roku 2016. Česká republika měla pravidla pro komunitní energetiku převést do národní legislativy do konce roku 2020, takže už teď máme dva a půl roku zpoždění.
Novelu Lex OZE 2 představilo ministerstvo průmyslu a obchodu loni v listopadu. Jejím cílem je otevřít cestu ke vzniku energetických společenství a následnému sdílení elektřiny na neziskovém principu na úrovni bytového domu, sídliště, vesnice, města nebo většího územního celku. Nejčastějším zdrojem energie budou nejspíš fotovoltaické panely na střechách budov, avšak v úvahu připadá také využití větrné energie či biomasy.
Následovalo poměrně dlouhé a bouřlivé připomínkové řízení. Početné připomínky se ministerstvu průmyslu podařilo zcela vypořádat až na konci února. Řada účastníků mezirezortního připomínkového řízení kritizovala ustanovení, které dávalo obchodníkovi právo jednostranně změnit podmínky smlouvy o dodávce elektřiny každému, kdo se zapojí do sdílení elektřiny (tedy typicky navýšit cenu za dodávky elektřiny). Sporné ustanovení z nové verze novely energetického zákona zmizelo.
Schvalování novely se protahuje
Poté se návrh zasekl v Legislativní radě vlády, jejíž členové měli k podobě novely vážné výhrady. Výsledkem je další přepsání návrhu novely a také nejméně tři další měsíce zpoždění. Ministerstvo průmyslu přesto stále počítá s účinností novely od počátku roku 2024. Vzhledem k délce schvalování zákonů v poslanecké sněmovně to vypadá jako velmi ambiciózní cíl.
Na začátku května došla trpělivost ministrovi průmyslu a obchodu Jozefovi Síkelovi, který na svém twitterovém účtu ostře zkritizoval jak „fosilní lobbisty“, kteří přípravu nové legislativy brzdí, tak ty zelené, kteří prý požadují živelný rozvoj komunitní energetiky bez omezení. Síkela tehdy prvně oznámil, že bude v prvních letech omezen počet členů energetických společenství na jeden tisíc a současně bude platit regionální omezení jejich působnosti.
Taková omezení následně kritizovala šéfka Asociace komunitní energetiky ČR Patrícia Čekanová. Podle jejího vyjádření by tato změna byla likvidační pro již připravené projekty komunitní energie. Třeba zvažovaná energetická společenství v Praze, Brně či na Opavsku počítají s výrazně vyšším počtem účastníků, než je jeden tisíc. Omezení na jednu obec s rozšířenou působností podle Čekanové radikálně omezí možnosti společné výstavby a sdílení energie z větších zdrojů, jako jsou větrné elektrárny nebo bioplynové stanice.
Názory na omezení počtu účastníků se různí. „Toto omezení je akceptovatelným kompromisem, který by v první etapě komunitní energetiky v Česku neměl způsobit vážné problémy s realizací připravovaných záměrů. Vítáme, že omezení pro počet členů mají dočasný charakter a současně věříme, že některé nové nejasnosti se podaří vyřešit v další fázi legislativního procesu,“ komentoval podobu návrhu novely Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
David Tramba
