Německo se potýká s nedostatečným náborem do armády. Do července 2027 se proto bude muset rozhodnout o povinné vojenské službě. V rozhovoru s agenturou AFP to řekl šéf německého parlamentního výboru pro obranu Thomas Röwekamp. Německo se po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 rozhodlo výrazně navýšit investice do armády a posílit i počty vojáků.
Německý Bundeswehr má v současné době ve službě zhruba 180 tisíc vojáků. Podle cílů NATO by se jejich počet měl v příštích letech navýšit až na 260 tisíc. Dalších 200 tisíc mužů a žen chce mít Německo v rezervách.
Spolková vláda už upravila dobrovolnický model, kdy od ledna nově dostávají osmnáctiletí odvodové dotazníky. Muži ho musejí vyplnit povinně, ženy dobrovolně. Tyto dotazníky slouží armádě jako přehled, samy o sobě ale odvod neznamenají. V Německu podle statistik žije 83 milionů lidí.
Odvody váznou, vrátí se povinná vojna?
Mezi lednem a květnem armáda získala jen 530 branců, ačkoli kontaktovala asi 300 tisíc mladých lidí. Röwekamp uvedl, že pokud se nepodaří naplnit dobrovolnou cestou početní stav, bude se země muset vrátit k povinné vojenské službě. „Rozhodnutí musíme učinit do 31. července příštího roku,“ řekl.
Röwekamp také uvedl, že v první polovině nadcházejícího roku by Německo mělo vést vážnou diskuzi o tom, jestli dokáže splnit ambiciózní cíle pro počty vojáků v aktivní službě i v záloze. „Mám o tom stále vážné pochybnosti,“ dodal.
Nový německý zákon o vojenské službě stanovuje cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby.
Do zbraně i sedmdesátníci?
Velkou pozornost vzbudil letos na jaře také předseda německého Svazu záložníků Bastian Ernst. Oficiálně navrhl navýšení věkové hranice pro vstup do aktivních záloh ze současných 65 na 70 let. Ernst uváděl, že lidé v dnešní době zůstávají fyzicky i mentálně mnohem déle fit. Jako klíčový argument vypíchl celkové zvyšování věku pro odchod do důchodu v civilním sektoru.
„Lidé zůstávají déle fit. Neměli bychom plýtvat těmito zdroji lidí s životní a profesní zkušeností,“ uvedl Ernst. Zároveň dodal, že pokud armáda na jedné straně věkové pyramidy pociťuje kritický nedostatek mladých lidí, musí o to intenzivněji hledat a vylepšovat podmínky na straně druhé.
Německo se v posledních letech snaží kvůli hrozbě z Ruska zvýšit svou obranyschopnost. Kancléř Friedrich Merz chce z Bundeswehru vybudovat nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Podle plánu Německo do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu až na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
