Rezervy, které Všeobecná zdravotní pojišťovna vytvořila v posledních letech a jež byly trnem v oku odborům či České lékařské komoře, se možná už brzy budou hodit. Lednová čísla nárůstu výběru pojistného totiž zatím potvrzují trend naznačený v posledním čtvrtletí loňského roku, který poukazuje na zpomalení. Zatímco v prvním pololetí loňského roku činil nárůst výběru pojistného 8,4 procenta, první měsíc tohoto roku hovoří o nárůstu 5,6 procenta. Zdravotně pojistný plán pro tento rok přitom počítá s nárůstem 5,9 procenta.
„Na základním účtu pojistného fondu je 21 miliard, což je kritizovaný zůstatek. Ukazuje se, že je skutečně důležitý, protože vývoj není zdaleka tak veselý, jako byl v roce 2017, 2018 a konečně i 2019,“ poukázal včera po jednání správní rady VZP její místopředseda Jiří Běhounek.
Co se týče vývoje v lednu 2020, ukazuje se podle něj, že zdravotně pojistný plán byl stanoven realisticky – výběr pojistného za leden činil 8,4 procenta zdravotně pojistného plánu na rok 2020. Zůstatek výsledku hospodaření za leden jsou 0,4 miliardy, což poukazuje na pokles výběru pojistného a plánovaně rostoucí výdajovou část. Nárůst výběru pojistného tak činil 5,6 procenta skutečnosti loňského roku, což naznačuje pokračování vývoje v posledním čtvrtletí loňského roku, kdy v říjnu činil nárůst 6,4 procenta, v listopadu 5,6 procenta a v prosinci 5,9 procenta. Oproti tomu v prvních třech čtvrtletích loňského roku nárůst přesahoval osm procent. Zdravotně pojistný plán pro tento rok počítá s celkovým nárůstem výběru pojistného o 5,9 procenta očekávané skutečnosti roku 2019. „Není to nic neočekávaného a dělat z toho cokoliv včetně trendů by bylo trochu přehnané,“ doplňuje předsedkyně správní rady Věra Adámková. Co se pak týče čerpání z dalších fondů VZP, to se podle Jiřího Běhounka v lednu pohybovalo kolem osmi procent.
V loňském roce se dobře dařilo nejen VZP, ale také její dceřiné společnosti Pojišťovně VZP, jíž vzrostla produkce o 25,5 procenta. „Je to v souvislosti s širším portfoliem, které bylo Českou národní bankou uvolněno,“ uvádí Jiří Běhounek s tím, že zatímco neživotní pojištění v ČR šlo podle České asociace pojistitelů nahoru o 7,3 procenta, u PVZP to bylo třikrát víc.
Pojistné PVZP loni dosáhlo částky 798,4 milionu korun, což je o 164 milionů více než v roce předchozím. V posledním čtvrtletí však bylo i vyšší plnění, takže celkový zisk po zdanění je podle předběžné kalkulace před auditem 8,6 milionu. Úrazové pojištění a pojištění pracovní neschopnosti, zdravotní pojištění cizinců, pojištění majetku a odpovědnosti i pojištění vozidel pak rostly v rozpětí od 20 do 60 milionů korun.
Historicky největší nárůst pacientů v centrové péči
Neméně důležitým tématem, jímž se včera správní rada zabývala, je centrová léčba. Loni podle místopředsedy správní rady Bohuslava Svobody vzrostl objem nákladů na tuto péči o 10,1 procenta, což bylo dáno zejména onkologickými onemocněními (hlavně nádory plic a vaječníků), chronickou hepatitidou a nově také cystickou fibrózou. Náklady tak narostly na 11,58 miliardy, zatímco o rok dříve to bylo 10,52 miliardy.
„Větším tempem ovšem rostl počet unikátně ošetřených pacientů, a to o 15,3 procenta oproti roku 2018. Historicky jde o nejvyšší meziroční nárůst léčených pacientů o 5917 na 44 688,“ konstatuje Bohuslav Svoboda. Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka by pak v letošním roce měl být růst nákladů obdobný, zatím pojišťovna pracuje s 12 procenty. „Ještě to ovlivní vstup nových molekul, ale rozhodně v centrové péči neočekáváme problémy s náklady,“ podotýká Kabátek.
Správní rada dále řešila precizaci postupu zajištění úhrady standardně nehrazené léčby. „Je třeba, abychom proces uprgradovali podle potřeb, protože medicína velmi předchází předpoklady tištěné. Aktivně to reflektujeme,“ říká k tomu Věra Adámková. „Prezentovali jsme výsledky, jak se vyvíjejí společná stanoviska (doporučení pojišťovny a odborných společností pro revizní lékaře k jednotlivým typům léčby, která není zařazena do standardních úhrad a schvaluje se dle paragrafu 16, více např. zde, pozn. red.). Celá řada našich společných stanovisek umožňuje, aby revizní lékaři rozhodovali mnohem rychleji a jednodušeji, na druhou stranu ale jde stále o individuální rozhodnutí revizního lékaře,“ doplňuje Zdeněk Kabátek.
Pojišťovna zpřesňuje vnitřní předpisy v oblasti úhradové politiky
Na správní radě také proběhla diskuze ohledně procesního řízení týkajícího se zavádění nových léků do praxe, a to včetně procesu probíhajícího na SÚKL a posléze na pojišťovnách. „V rámci kontroly jsme zjišťovali, jestli nedošlo k pochybení a porušení vnitřních předpisů. Konstatování nezávislého kontrolního orgánu bylo, že nikoliv. Bylo tam nicméně upozornění, že máme poměrně široce nastaveny vnitřní předpisy v oblasti změn úhrad, nastavování úhradových limitů a úhradové politiky jako takové. Dnes tak již realizujeme opatření, které bude představeno na příští správní radě, zahrnující zdokonalení a zprecizování vnitřních předpisů zejména na úrovni příkazu ředitele a pokynu náměstka, kdy rozhodování o změně limitu úhrad nebo o nových úhradových mechanizmech použitých například v rámci bonifikace bude od určité úrovně podléhat rozhodnutí kolektivního orgánu společnosti, to znamená porady vedení. Zároveň bude zajištěna kontrola ex post, aby byl naplněn zákon o finanční kontrole,“ objasňuje Zdeněk Kabátek.
Podle něj byl dosud stav takový, že nebyla upravena technika, kterou pověřený zaměstnanec na ústředí dává pokyn příslušné regionální pobočce ke změně úhradového mechanizmu. Nebyly také nastaveny principy povinného zápisu z jednání o úhradách. „Pouze ale zpřesňujeme stávající předpisy tak, aby bylo zcela jasné, že když rozhoduje komise, na základě jednání zpracuje zápis, od určitého limitu to schválí porada vedení, a teprve potom jde písemně pokyn regionální pobočce. Ve stávajících předpisech jsme měli umožněno, že to může být elektronickou formou bez toho, aby to muselo být ve spisové službě. To neznamená, že to bylo špatně, ale dohledatelnost byla hůře doložitelná,“ shrnuje Zdeněk Kabátek.
Správní rada dále řešila návrhy na schválení realizace zakázek. Jednou z nich je úklid, dále nákup a implementace proxy systémů na dalších pět let, na žádost pracovní skupiny pak byla odložena úprava systémů VZP pro zajištění režimu paušálních plateb pro OSVČ. Rada také dostala výsledky mimořádné kontroly jednotné smluvní politiky na regionálním pracovišti Praha. „Byly tam nějaké drobnosti, ale zásadní pochybení nalezeno nebylo. I pro drobnosti ale pan ředitel přijal opatření,“ dodává Věra Adámková.
-mk-
