Inovace hrazené státem v minulých letech přinesly jen rozporuplné výsledky. Národní politika chce, aby se to dělalo lépe.
Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací České republiky (VaVaI) čekají velké změny. Důvodem je, že původní systém se ze strany vlády setkal se značnou kritikou. Tentokrát se to má dělat lépe a účelněji. Přerozdělí se totiž miliardy.
Čtěte také: ROZDĚLOVÁNÍ GRANTŮ: HRAJE SE O 15 MILIARD
Organizace státní správy a administrativa VaVaI, založená právní úpravou stávajícího zákona, je předmětem trvalé kritiky nejen ze strany výzkumné obce, ale i externích aktérů a zahraničních hodnotitelů (např. Mezinárodního auditu VaVaI v České republice).
A nyní se to má změnit. Cílem by mělo být vytvoření silného koncepčního a řídícího zázemí pro VaVaI, je také údajně nutné podpořit vytvořené koordinační útvary i institucionálně (vrcholový řídící orgán typu ministerstva) a legislativně (ukotvení v zákoně).
Co chce Národní politika v roce 2016 dokázat?
- Vytvoření funkčního systému řízení VaVaI. Cílem je jednoznačné vymezením rolí a kompetencí jednotlivých orgánů, funkční koordinací jejich aktivit v systému.
- Vytvořit efektivní a udržitelný systém financování výzkumu. Cílem je zefektivnění systému financování výzkumných organizací, který bude odpovídat finančním možnostem státního rozpočtu, a zároveň připravit systém financování VaVaI (zaměření a rozdělení národních veřejných zdrojů) na období po roce 2020.
- Posílit strategickou inteligenci pro politiku VaVaI. Cílem je posílení úlohy hodnocení výzkumných organizací, hodnocení programů a politik VaVaI a dalších odborných analytických vstupů pro strategické řízení politiky VaVaI.
Výsledky nebyly dostatečné
V dokumentu se také uvádí, že ač roste produktivita výzkumu i kvalita výstupů vědecké práce, která se již blíží evropskému průměru, tak dosud chybí větší počet výzkumných pracovišť a týmů, kde by vznikaly špičkové výsledky ve světovém měřítku a kvalitní a vysoce citované vědecké práce s významným dopadem.
„To může souviset také se současnou metodikou hodnocení, která nezohledňuje účel, pro jaký byly výzkumné organizace zřízeny, a nestimuluje výzkumné týmy k realizaci náročného a špičkového výzkumu a nezohledňuje kritéria prestiže výzkumných organizací v mezinárodním výzkumném prostředí,“ píše se v dokumentu s tím, že další příčinou může být také systém přerozdělování institucionální podpory, v jehož důsledku se výzkumné organizace orientují spíše na krátkodobé cíle (získání bodů za výsledky výzkumu a vývoje).
Otevřeme výzkum zahraničí!
Vláda také kritizuje, že domácí výzkum je uzavřen mezinárodní spolupráci, české týmy se ve srovnání se zahraničními týmy méně zapojují do mezinárodních výzkumných programů, počet publikací vzniklých v mezinárodní spolupráci je také nižší. Problémem je také nízký počet zahraničních studentů v doktorském programu. Všechny tyto aspekty uzavřenosti českého výzkumu mají negativní vliv na další rozvoj kvality veřejného výzkumu, efektivitu jeho financování i zajištění dlouhodobé udržitelnosti a rozvoje vybudovaných výzkumných kapacit s tím, že problémem je především špatná či nedostatečná metodika výzkumu.
Směry, kterým by se měla národní politika VaVaI ubírat pro rok 2016, by měla být založená na stabilizaci systému financování výzkumných organizací se zvýšením efektivity, vytvořením podmínek pro rozvoj ve světovém měřítku excelentních výzkumných pracovišť, posílit otevřenost veřejného výzkumu a zajistit kvalitní lidské zdroje pro tento výzkum.
Čtěte také: Záměr zákona o podpoře výzkumu počítá se vznikem nového ministerstva
Aplikovaný výzkum konečně k něčemu?
Významným problémem podle dokumentu u současného systému VaVaI je především nedostatečně rozvinutá základna aplikovaného výzkumu, což údajně souvisí s likvidací základny aplikovaného výzkumu v 90. letech. „V České republice zatím chybí větší zastoupení výzkumných organizací, jejichž primární činností by byla realizace výzkumu a vývoje pro potřeby aplikačního sektoru a kde by vznikaly výsledky s vysokým potenciálem pro uplatnění v inovacích, o čemž mj. svědčí nízký počet mezinárodních patentových přihlášek podaných výzkumnými organizacemi i podniky z České republiky, píše se v dokumentu s tím, že výraznou slabinou je přesnost poznatků výzkumu a vývoje vznikajících ve veřejném výzkumu do praxe,“ uvádí se v dokumentu.
Dokument také kritizuje centra pro transfer znalostí (dále CTT) při výzkumných organizacích, které čerpaly peníze, kvalita služeb a jejich efektivita však není vysoká. Nedaří se také výzkum efektivně přenášet do praxe, organizace nejsou dostatečně motivovaně realizovat výzkum podle potřeb společnosti.
Čtěte také: Zákon o podpoře výzkumu, vývoje a inovací: Potenciální jablko koaličního sváru
Problémem je také nedostatečná otevřenost k publikovaným výsledkům a vývoje podporovaného z veřejných prostředků, což vede k tomu, že informace nejsou přenášené v rámci výzkumného sektoru, ale i potenciálnímu uživateli těchto výsledků. Tržní uplatnění je tedy pochopitelně nedostatečné. Směry VaVaI 2016 by proto měly směřovat k obnovení institucionální základny aplikovaného výzkumu, zefektivnění síření a sdílení znalostí z výzkumných organizací a posílit strategickou spolupráci firem a výzkumných organizací.
Arsen Lazarevič
