Už jen měsíc zbývá ministerstvu obrany na zpracování konkrétního návrhu dohody o nákupu stíhacích strojů s technologií Stealth – F-35A Lightning II – z USA, který má resort Jany Černochové předložit vládě do 1. října. Kabinet Petra Fialy pak následně rozhodne o jejím schválení či neschválení. Nabídka ze strany americké Agentury pro obrannou a bezpečnostní spolupráci padla na konci června, letouny by mohly být dodány po roce 2030. Česká republika s ohledem na výše zmíněné zároveň řeší, jakým způsobem zabezpečit ochranu svého vzdušného prostoru a plnění aliančních závazků do roku 2030. Jedním z možných řešení je i pokračování s dosavadními stíhačkami JAS-39 Gripen i po roce 2027, kdy skončí druhá fáze pronájmu švédských strojů. Švédsko podle neoficiálních informací z několika zdrojů přišlo o prázdninách s nabídkou o třech variantách, mimo jiné údajně s „přibližně naceněnou“ možnou dodávkou posledních typů Gripenů E, kterými se snaží přebít americký návrh. „Jednání o možnostech zabezpečení vzdušného prostoru České republiky po roce 2027 probíhají a není o ničem rozhodnuto, tudíž je v této fázi nebudeme komentovat,“ uvedlo ministerstvo obrany.
Ministerstvo zahraničí USA 29. června oznámilo, že se rozhodlo schválit vládě České republiky prodej letadel F-35, munice a souvisejícího vybavení v odhadované hodnotě až 5,62 miliardy dolarů.
Částka 5,62 miliardy dolarů (asi 122,6 miliardy korun) za americké letouny F-35 je deklarována jako maximální možná pro případný desetiletý kontrakt.
„Suma je pro schválenou smlouvu nepřekročitelná, proto v ní standardně bývá zahrnuta i dostatečná rezerva, uvedl po oznámení USA mluvčí vlády Václav Smolka.
Mohlo by vás zajímat
„Skutečná hodnota v dolarech bude nižší v závislosti na konečných požadavcích, rozpočtovém orgánu a podepsané kupní smlouvě, pokud a kdy bude uzavřena. Agentura pro obrannou a bezpečnostní spolupráci dnes dodala požadované osvědčení, které Kongresu oznámilo tento možný prodej,“ oznámila 29. června Agentura pro obrannou a bezpečnostní spolupráci.
Co má být součástí kontraktu?
Vláda České republiky požádala mimo jiné o nákup dvaceti čtyř letounů F-35 Joint Strike Fighter Conventional Take Off and Landing (CTOL); 25 motorů Pratt & Whitney F135-PW-100 (24 instalovaných, 1 náhradní); 70 pokročilých raket vzduch-vzduch středního doletu AIM-120C-8 (AMRAAM); tři naváděcí sekce AIM-120C-8 AMRAAM; osmdesát šest GBU-53/B pum malého průměru; 2 vozidla GBU-53 SDB-II s řízenými zkouškami (GTV); 12 84 2lb bomb Mk-000 pro všeobecné použití nebo 109 2lb penetrační pumy BLU-000 pro GBU-31; 12 souprav ocasních ploch KMU-556/KMU-557 Joint Direct Attack Munition (JDAM) pro GBU-31; 50 taktických střel AIM-9X Block II/II+ Sidewinder; 10 taktických naváděcích jednotek AIM-9X Block II; 18 taktických výcvikových střel AIM-9X Block II Sidewinder (CATM); a 4 naváděcí jednotky AIM-9X Block II CASM.
„Tento navrhovaný prodej podpoří cíle zahraniční politiky a národní bezpečnosti Spojených států tím, že pomůže zlepšit bezpečnost spojence Severoatlantické aliance (NATO), který je silou politické stability a hospodářského pokroku v Evropě. Navrhovaný prodej zlepší obranné schopnosti České republiky a podpoří operace NATO tím, že bude chráněn před moderními hrozbami a bude udržovat stálou přítomnost v regionu. Česká republika nebude mít problém absorbovat tyto předměty a služby do svých ozbrojených sil,“ uvedla dále Agentura pro obrannou a bezpečnostní spolupráci.
Hlavními dodavateli by měli být Lockheed Martin Aeronautics Company; rakety a obranu pak mají dodat Raytheon a The Boeing Company.
„Kupující obvykle požaduje průmyslovou účast. Případná dohoda o průmyslové účasti bude definována v jednáních mezi kupujícím a zhotovitelem,“ dodala americká vládní agentura k možnému zapojení českého průmyslu.
Spolupráce s českým obranným průmyslem je silné téma a je obecně známo, že USA do svých kontraktů příliš takzvaných offsetů nevpouštějí. Známo je ale například memorandum o porozumění s Lockheed Martin českého výrobce kabelových svazků a elektromechaniky Ray Service.
Co s Gripeny?
Protože pro stíhačky si nelze dojít jako pro housky do obchodu, a doba jejich reálného dodání je odhadována až po roce 2030 (a možná i 2035, kdy se plánuje dosažení plných operačních schopností FOC taktických letek s F-35 – pozn. red.), Česká republika řeší, jakým způsobem zabezpečit ochranu vzdušného prostoru země a plnění aliančních závazků.
Jedním z možných řešení je pokračování na dosavadní platformě JAS-39 Gripen i po roce 2027, kdy skončí další fáze pronájmu švédských stíhaček.
Z tohoto důvodu české ministerstvo obrany vyjednává se švédskou stranou podmínky dalšího prodloužení provozu Gripenů, což by umožnilo překlenout období do kompletního zavedení F-35, včetně dosažení plných operačních schopností okolo roku 2035.
Prodloužení provozu Gripenů jen do roku 2029 ale nevyřeší problém českého stíhacího letectva na přelomu dekády, a ministerstvo tak hledá alternativní řešení. To slovenského typu, o dočasné ochraně vzdušného prostor kolegy z NATO, není vzhledem k dlouhodobým aliančním závazkům průchozí.
Kompromisním řešením mohou být jednání se švédskou stranou o dalším prodloužení provozu Gripenů JAS-39 v ČR do roku 2030, či až za něj, která podle vyjádření ministerstva obrany probíhají.
Co je jisté, je skutečnost, že švédská strana chce víc, než „jen doklepat“ stávající kontrakt. Proto se snaží přesvědčit českou exekutivu, že si má země pořídit místo amerických stíhačky švédské. Podle posledních neoficiálních informací měli zástupci švédské správy obranného materiálu do Prahy na začátku léta dovézt celkem tři nabídky.
K užšímu jednání se Švédy došlo podle těchto informací už na sklonku loňského roku.
V lednu pak měl poslat generální ředitel švédské správy obranného materiálu FMV Göran Mårtensson dopis vrchnímu řediteli sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Luboru Koudelkovi, ve kterém měl „diplomatickou řečí“ zmínit v souvislosti se stávající leasovanou letkou Gripenů bezúročnou půjčku, ale také měl údajně apelovat na možnost prodeje poslední řady Gripenů E.
V červenci pak měla podle zdrojů z armády na české ministerstvo obrany dorazit už zmíněná švédská nabídka se třemi možnými alternativami.
Podle už zmiňovaných neoficiálních zdrojů měla švédská strana údajně zaprvé nabídnout prodloužení leasingu stávajících Gripenů s jejich komplexním splacením – zbude doplatit poslední třetinu leasingu. Jako druhý návrh mělo zaznít, že při koupi letky Gripenů E by měla české armádě zůstat původní letka Gripenů C/D, navíc s příslušným upgradem. A za třetí pak měli Švédové nabídnout indikativní cenu za Gripeny E.
Podrobnosti, včetně nabídky vyzbrojení, známy ovšem nejsou: spekuluje se o tom, že nabídka se může na první pohled tvářit dokonce jako dražší oproti americkému návrhu.
Protože jsou ale všechny nabídky v režimových opatřeních, není bohužel možné tyto informace stoprocentně ověřit a ministerstvo obrany nechce otázky na toto téma zatím otevřeněji komentovat.
Už jen kousek od klíčového rozhodnutí
„V tuto chvíli jednáme o možnostech zabezpečení vzdušného prostoru České republiky po roce 2027, kdy vyprší smlouva o pronájmu současné flotily nadzvukových letounů JAS 39 Gripen. Tato jednání probíhají a není o ničem rozhodnuto, tudíž je v této fázi nebudeme komentovat. Co se týče materiálu k letounům 5. generace, tak ten předložíme do 1. října vládě přesně podle jejího usnesení z loňského července, v němž vláda pověřila ministryni obrany jednat s vládou USA o nákupu těchto strojů, které jako optimální pro zajištění budoucnosti nadzvukového letectva České republiky určilo vojenské doporučení. Do projednání vládou nebudeme tento materiál nijak komentovat. Jakmile jej vláda projedná, zveřejníme podstatné informace,“ uvedla Simona Cigánková z ministerstva obrany.
Ale zpět blížícímu se zásadnímu kroku v podobě návrhu dohody o nákupu stíhacích strojů s technologií Stealth – F-35A Lightning II – z USA.
F-35 jsou schopny vykonávat jak úderné mise, tak i úkoly stíhacího letounu včetně klasických vzdušných soubojů.
Letoun F-35 je páteřním bojovým letounem několika vzdušných sil států NATO a jeho spojenců. Jeho izraelská varianta F-35I nazvaná Adir funguje v operačním nasazení IAF od prosince 2017. F-35 létají v Japonsku, chystá se je nakoupit i Jižní Korea.
Podle analýz Lockheed Martin by v Evropě v roce 2030 mělo létat na 500 těchto letounů, včetně strojů z výzbroje jednotek amerického letectva.
Stíhačka má ovšem i některé problémy, na které poukázal americký Úřad pro vládní odpovědnost (Government Accountability Office – GAO), kvůli čemuž jsou v některých případech ztenčovány objednávky, mimo jiné i v USA. Poslední zpráva GAO pak na straně 202 zmiňuje i náklady na provoz a údržbu jedné F-35A ve výši přes 8 milionů dolarů za rok.
Dopis s žádostí o nabídku americké straně předalo ministerstvo obrany loňského 3. října. Tento dokument nebyl závazným požadavkem, česká vláda jeho prostřednictvím pouze indikovala svůj zájem začít s americkou stranou o nákupu letounů jednat.
Rozhodnutí vlády zahájit jednání s USA vychází z analýzy, kterou vypracovala česká armáda. V analýze ve zkratce stojí, že jen nejmodernější stroje „páté generace” mohou obstát na bojišti budoucnosti. Už loni v srpnu byl sestaven meziresortní vyjednávací tým, v němž jsou vedle zástupců ministerstva obrany také zástupci ministerstva zahraničí, financí a ministerstva průmyslu a obchodu. Pracovní tým ministerstva obrany vede náměstkyně Blanka Cupáková a náměstek Jan Jireš. Dalšími členy týmu jsou odborníci z jednotlivých složek ministerstva obrany a Armády ČR.
Maximální možná cena 5,62 miliardy dolarů (cca 122,6 miliardy korun) za americké letouny F-35 není překvapivá, zahrnuje i potřebnou infrastrukturu, jak již dříve uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky by v kontraktu byla řada položek, které by Česko muselo pořídit bez ohledu na to, pro nákup jakého typu letounu by se rozhodlo. Zmínil mimo jiné munici nebo výcvik leteckého a pozemního personálu.
Česká republika měla podle Jany Černochové informace od jiných zemí o možné částce, proto nebyla překvapivá.
„Je to částka, o které se plus minus hovořilo ve studii, která nám byla předkládána jako vojenské doporučení pro vládu,“ poznamenala ministryně.
„Nás to nepřekvapuje. Děláme si i nějaký rozklad v letech, kolik nám to bude brát z rozpočtu ročně. Nejsou to enormní sumy ve smyslu třeba čtvrtiny našeho rozpočtu,“ doplnil před časem náčelník generálního štábu Karel Řehka.
„Za nás to zatím hodnotíme tak, že to je zvladatelné, jinak bychom to nedoporučovali,“ dodal.
Nejpozději 1. října 2023 má ministryně obrany Jana Černochová informovat vládu o dojednaných základních parametrech pořízení a provozu letounů F-35. Na základě toho následně vláda rozhodne, zda si je Česká republika pořídí.
Součástí kontraktu by měla být i přestavba čáslavského letiště, uvedla dále ministryně obrany Jana Černochová.
„Oprava letiště by musela probíhat stejně, ať by tu přistávalo cokoli,“ dodala.
Bod zlomu
JAS-39 Gripen je stále další možnou alternativou pro české nadzvukové letectvo. V našich vzdušných silách slouží spolehlivě řadu let, byť bez ostrého nasazení. Bylo by proto chybou od stolu tuto alternativu šmahem zavrhnout. Právě argument, že stíhačky nebyly nasazeny v ostrém boji, ale věnují se jen airpolicingu vede některé zbrojní analytiky k názoru, že Gripen je stíhačkou pouze pro mírové podmínky. Jde o mylný názor, Gripeny jsou zcela plnohodnotnými bojovými letadly.
Jsou konstruovány na zcela jiné konstrukční platformě než F-35, což je dáno i jejich primárními uživateli, švédským, respektive americkým letectvem.
Společnost Saab vsadila na stíhačku relativně menší, ale zato vybavenou špičkovým software a moderními zbraňovými systémy.
Kategorie lehkých stíhacích letounů je dnes velmi populární, nejde jen o JAS-39 Gripen, ale i úspěšnou čínskou stíhačku JF-17, nebo indickou Tejas. To, že je stíhačka menší a lehká, neznamená, že je a priori špatná. Klíčovými jsou jejich faktické schopnosti, dané především softwarem, radarem. Lehké stíhačky dnes mohou být i páteřním typem stíhacího letectva, jak v případě Švédska, ale i dalších států. Cestou Gripenů se vydalo například Maďarsko.
Lehké stíhací letouny přitom mají celou řadu výhod, ale i nevýhod.
Mají nižší nároky na infrastrukturu i na logistiku, mají výrazně nižší spotřebu paliva a stojí méně, než větší a těžší stroje.
Lehké stíhačky ale mohou na druhou stranu nést menší množství výzbroje a JAS-39 Gripen má výrazně nižší nosnost než F-35.
Bude otázkou otázkou, jestli bude faktor rozdílné schopnosti nosnosti zbraní pro českou armádu klíčový. V moderním válčení není množství výzbroje tak podstatné, kruciální je schopnost nesené zbraně navádět přesněna cíl. A to JAS-39 Gripen kvůli radaru AESA a díky vyspělému software umí, stejně F-35.
Na závěr je nutné konstatovat, že pokud vláda odkývá nákup letounu F-35, představovalo by to pro českou armádu a její vojenské letectvo velkou změnu. Ani ne tak kvůli tomu, že by armáda provozovala téměř dvojnásobný počet nadzvukových letounů – 24 místo 14, ale kvůli rozdílům, vyplývající z odlišných technických faktorů letounů F-35 a JAS-39 Gripen.
Jak už Ekonomický deník poznamenal, letouny F-35 unesou více výzbroje než menší a lehčí Gripeny, ale proto jsou F-35 mnohem větší a těžší. Stávající infrastruktura, vybudovaná pro JAS-39 Gripen, by pro tyto stroje nevyhovovala. Neznamenalo by to ale, že pro F-35 by bylo třeba stavět zcela novou infrastrukturu, na zelené louce, jak je někdy mylně uváděno. Zásadním zásahům do stávajícího zázemí se ale vyhnout nelze. A náklady na takovéto úpravy pak mohou dosahovat miliardových částek.
Čáslavské letiště modernizaci potřebuje, i pokud se vláda rozhodne F-35 nepořizovat. Musí být vybudována zcela nová vzletová a přistávací dráha, ta stávající byla postavena v padesátých letech minulého století, kdy se neřešilo, že by měla vydržet 50 let. Rekonstrukce dráhy je v dohledných letech nezbytná.
Pokud by vláda zvolila F-35, bude také potřeba vystavět odpovídající logistické zázemí, které je výrazně složitější oproti Gripenům, což vyvolá opět nemalé investice.
Často diskutovaným tématem jsou ceny letounů. Konkrétní sumy ale zatím známy nejsou.
Do napjaté atmosféry ohledně inovace českého stíhacího letectva vstoupil navíc před pár dny někdejší velitel vzdušných sil generálmajor Petr Mikulenka. Podle něj je reálné, že celková cena projektu, stanovená na cca 122 miliard korun, vzroste až o další stovky miliard.
„F-35 je nejmodernější letadlo ve své kategorii, je to skvělý stroj a ze srdce přeji svým bývalým kolegům, aby na něm mohli létat. Ale na vaši otázku, jestli je ČR potřebuje, nedokážu odpovědět. Politici by měli vojákům nejprve definovat zadání, k čemu má sloužit nadzvukové letectvo. Pak můžou vojáci teprve říci, jakou techniku potřebují, aby tyto požadavky splnili… …Předpokládám, že kromě pořizovací ceny letadel zahrnuje nějaký základní balíček výcviku, servisu a munice. Ale určitě nezahrnuje schopnost boje proti pozemním cílům. Ta informace, že nás F-35 budou stát 122 miliard Kč, není přesná. Pokud budeme tyto letouny provozovat třicet let, tak hlavní položkou budou náklady na provoz. A ty jsou 2x až 3x vyšší než náklady na pořízení,“ řekl Petr Mikulenka v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.
Toto téma rezonuje v posledních dnech v armádních i odborných kruzích nebývale intenzivně. V pondělí se proto kvůli tomu sejde na snídani s novináři náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Jan Hrbáček
