Okolo vyšetřování údajného dotačního podvodu při výstavbě farmy Čapí hnízdo se objevují stále nové informace. Například ta, že nadřízený vyšetřovatele Pavla Nevtípila Jiří Tauber byl v lednu 1989 povolán k zásahům v rámci takzvaného Palachova týdne. Příslušníci Sboru národní bezpečnosti odváželi mnohdy zbité účastníky protestu za Prahu. Na sklonku roku 1989 dostal Tauber medaili za Zásluhu o obranu vlasti u policie už slouží „bez ztráty kytičky“ od roku 1975.
Vždycky, když se v rámci pražské policie řeší pokusy o ovlivnění vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, může se to zřídkakdy obejít bez plukovníka Jiřího Taubera. Vyšetřovatel Pavel Nevtípil je totiž jeho podřízeným. Původním povoláním kuchař, nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti v září roku 1975. V roce 1985 pak ukončil v Bratislavě studium Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti, fakulty Veřejné bezpečnosti. Od té doby v hierarchii ozbrojeného sboru stoupal, věnoval se hospodářské kriminalitě. Od roku 2002 vede odbor hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy. Za dobu své služby dostal od komunistického režimu dvě medaile za Zásluhu o obranu vlasti. Jednu v roce 1984, druhou na konci revolučního roku 1989.
Jméno Jiřího Taubera se ale také objevuje v rozdělovníku velitele pražské policie z 13. ledna 1989, kdy se komunistická moc připravovala na tvrdou akci kvůli dvacátému výročí smrti studenta Jana Palacha. Policisté tehdy proti demonstrantům zasahovali velmi nevybíravým způsobem.
Třetí lednový týden se měl původně konat pouze ohlášený, byť nepovolený, pietní akt několika iniciativ politické opozice. Jejich představitelé chtěli uctít památku sebeupálení Jana Palacha položením květin na pražském Václavském náměstí. Zásah se ale zvrtl v bezprecedentní násilnou akci komunistických četníků a Lidových milic.
Preventivně vyvézt
V den ohlášené pietní akce, 15. ledna, policie zadržela zástupce Charty 77, Českých dětí, Nezávislého mírového sdružení, Mírového klubu Johna Lennona i Společenství přátel USA a Václavák uzavřela. Improvizovaná pieta se proto uskutečnila u budovy tehdejšího Federálního shromáždění. I přes tato opatření Palachův týden naprosto nečekaně otřásl československým komunistickým režimem a změnil se v nejintenzivnější protesty proti normalizační moci.
Tisíce lidí se tehdy mezi 15. a 20. lednem nebály veřejně postavit režimu a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Ten také přišel, včetně vodních děl, bezskrupulózního bití, a vyvážení zadržených demonstrantů za Prahu. Pokyn k akci dával mimo jiné tehdejší náčelník pražské Správy Sboru národní bezpečnosti (SNB) generál Bohumil Carda. „Vyvezení osob z preventivních důvodů mimo Prahu bylo bezprostředním opatřením zmemožnit těmto osobám další účast na nepovoleném shromáždění,“ stojí v poznámce generála Cardy.
Mezi těmi, kdo měli „stoprocentní dosažitelnost“ kvůli zásahu byl i nynější šéf pražské hospodářské kriminálky – nadporučík JUDr. Jiří Tauber.
Někteří ze zasahujících, včetně velitelů na různých pozicích, pak sloužili v policii i po roce 1989, například nadporučík Pavel Říha, kapitán Miroslav Bohuněk nebo kapitán Břetislav Beznoska. Takzvaného „bezpečnostního opatření“ se o Palachově zúčastnilo celkem 799 příslušníků SNB a stovky příslušníků Lidových milicí.
Při zákroku byly použity 2 vodní děla, 41 slzných granátů a služební obušky. Odvoz osob mimo Prahu zajišťovala policie pěti autobusy. K nasazení do akce bylo připraveno ještě 5 služebních psů. Celkově bylo do šesti realizačních skupin předvededno 281 protestujících, z nichž 23 policisté obvinili z trestného činu, 80 z přečinu a 30 z přestupku. Příslušníci SNB perlustrovali 356 československých aktivistů. Zásahu se účastnily i Lidové milice, ozbrojené složky ze socialistických podniků. 22. ledna bylo v Palachově rodišti předvedeno 222 protestujících.
„Nejaktivnější účastníci nepovoleného shromáždění odmítali poslechnout výzev k opuštění prostoru, chovali se agresivně, slovně napadali příslušníky SNB a Lidových milicí a po zákrocích pořádkových jednotek se neustále přemisťovali… … Část z nich byla zadržena a 92 jich bylo vyvezeno služebními vozidly za Prahu (Mníšek, okr. Praha-západ. Toto opatření nebylo uplatněno proti starcům, dětem a invalidním osobám,“ stojí v dobových materiálech.
Při zásahu byl například nalezen plakát na papírovém kartónu, na „němž byl do vyobrazeného červenou barvou nastříkaného plamene vepsán text: ´Smrt má není smrtí národa, jsem s vámi, věřím vám´“. „Dále byly ve střední části Václavského náměstí nalezeny dva kusy domácky vyrobených vrhacích šipek, kterých mělo být zřejmě použito proti zasahujícím příslušníků SNB,“ tvrdili komunističtí ochránci veřejného pořádku. V rámci akce také zajistili podpisovou listiny se zhruba sedmdesáti podpisy, v níž byly strojem napsány adresy tehdejších nepřátel režimu Rudolfa Baťka, Olgy Havlové nebo Hany Marvanové.
Má prověrku
Jeden z velících důstojníků SNB, Jiří Tauber který byl do akce povolán, slouží dodnes a na vysokém postu. Ba co víc, je nadřízeným vyšetřovatele Pavla Nevtípila, který vyšetřuje jednu z nejcitlivějších kauz v České republice – Čapí hnízdo, kde mezi podezřelými figuruje premiér Andrej Babiš a jeho rodina.
Pražská policie tvrdí, že Jiří Tauber prošel po roce 1989 prověrkovými komisemi a má příslušný certifikát od Národního bezpečnostního úřadu. Na otázky Ekonomického deníku Jiří Tauber nezareagoval. „JUDr. Jiří Tauber pracuje na Krajském ředitelství policie hlavního města Prahy, kdy je t. č. zařazen na pozici vedoucího odboru hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy a je v hodnosti plukovníka. Plukovník Tauber je vedoucím odboru, který se dále člení na 8 dalších oddělení, kdy v rámci jednoho z těchto oddělení je Vámi zmíněný případ prošetřován. Plukovník Tauber tak není přímým nadřízeným kpt. Ing. Pavla Nevtípila,“ tvrdí mluvčí pražské policie Andrea Zoulová. Potvrdila také, že v roce 1989 sloužil Tauber na funkci vedoucího oddělení v hodnosti nadporučíka.
Rokem 1989 a jeho turbulentním obdobím zimou a podzimem podle Zoulové prošel Tauber beze ztráty kreditu. „V tomto směru byl Plk. JUDr. Jiří Tauber prověřen jak Národním bezpečnostním úřadem, tak příslušnými prověrkovými komisemi. Výsledek těchto prověrek je následující: Plk. Tauber je držitelem platného osvědčení NBÚ k seznamování se s utajovanými informacemi a dále je držitelem osvědčení bezpečnostního odboru MV ČR, že není evidován jako osoba uvedená v § 3 odst. 1, písm. a), b), c) zákona ČNR č. 279/1992 Sb,“ uzavřela otázky na minulost jednoho z klíčových lidí pražské policie Andrea Zoulová.
Přitom jiná a nižší certifikace NBÚ, takzvaná bezpečnostní spolehlivost, kterou musí splňovat například pracovníci v jaderné energetice nebo na letištích, či ve výrobě a obchodu s vojenským materiálem, považuje akce, které se dle archivních materiálů zúčastnil plukovník Jiří Tauber za bezpečnostní riziko. „Podmínku bezpečnostní spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž není zjištěno bezpečnostní riziko. Bezpečnostním rizikem je… …činnost, spočívající v potlačování základních práv a svobod, anebo podpora takové činnosti,“ dí litera zákona,“ stojí v zákoně o ochraně utajovaných informací. Jiří Tauber dokonce dostal na konci revolučního roku 1989 medaili „Za zásluhy o ochranu vlasti“.
Přitom právě až později odhalená minulost některých ochránců zákona a aktivity proti odpůrcům komunistického režimu je stála služební poměr u policie a dalších složek. Jistou roli v polistopadové očistě bezpečnostních sborů sehrály lustrační zákony a prověrkové komise. Ale ani uplatňování těchto mechanismů nezabezpečilo to, aby sítem neprošli všichni ti, kteří si vážně zadali s komunistiským režimem. Jiří Tauber byl mimo jiné členem komunistické strany, kandidátem na členství od roku 1980, členem se pak stal o dva roky později.
Role Jiřího Taubera v postavení šéfa hospodářské kriminálky na pražském, krajském ředitelství bude aktuálně velmi důležitá. Podle informací Ekonomického deníku z několika důvěryhodných zdrojů se totiž opět připravuje akce na Generální inspekci bezpečnostních sborů, která má znevěrohodnit jeho podřízeného – vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila. Loni v listopadu jsme psali o tom, že si inspektoři GIBS přišli pro otisky vyšetřovatelů této kauzy včetně Nevtípila.
Akcí v rámci Palachova týdne v lednu 1989 se účastnila řada představitelů československého disentu: Václav Havel, Alexandr Vondra, Dana Němcová, Stanislav Penc, Petr Placák a mnoho jiných. Komunistický deník Rudé právo o nelidském zásahu policie psalo v poněkud jiném pohledu. „V tomto týdnu v centru Prahy probíhají výtržnosti. Hesla, která jsou na Václavském náměstí skandována, hesla proti socialistickému státu, proti komunistické straně, objasňují charakter demonstrací jako demonstrací protistátních. Jde o demonstrace, za kterými stojí političtí ztroskotanci z let 1968-1969, ale i nové protisocialistické skupiny, opírající se o politickou i hmotnou podporu reakčních sil zemí Severoatlantického paktu, především Spojených států. Záminkou k nedělnímu provokačnímu vystoupení antisocialistických sil na Václavském náměstí se stal sraz k 20. výročí nesmyslné a tragické smrti studenta Jana Palacha… …Organizátoři protistátní akce nevzali na vědomí ani její zákaz, ani žádné rozumné argumenty a pokusili se nepokoje vyvolat. Přivedli na Václavské náměstí i křiklouny a výtržníky, jejichž hlas byl vydáván za veřejné mínění, za nesouhlas s politickou orientací našeho státu… …Oprávněně v těchto dnech zní znovu hlas: Republiku si nikým rozvracet nedáme!“
Jan Hrbáček
