Co udělají ceny energií od ledna příštího roku? V případě elektrické energie je reálný pokles do deseti procent oproti letos platnému cenovému stropu. Většinu možné úspory totiž pohltí návrat poplatku za podporované zdroje energie a růst distribučních plateb. Příznivější je situace u zemního plynu, kde se lze těšit na snížení celkové ceny o 20 až 25 procent.
Takové jsou výsledky analýzy Ekonomického deníku, která vychází z údajů kalkulátoru cen energií na webu tzb-info.cz a prognózy, kterou poskytl marketingový ředitel firmy Centropol Energy Jiří Matoušek. Zatím se jedná jen o předběžné odhady či prognózy možného vývoje. Vláda stále váhá, v jaké míře přenese platby za podporované zdroje zpět na spotřebitele elektřiny. Nejisté je i to, zda bude stát dotovat část zvýšených nákladů na služby výkonové rovnováhy a ztráty energie v síti.
Tržní část ceny klesá, regulovaná vzroste
Podle posledních zveřejněných ceníků společností Pražská energetika, E.ON Energie, Pražská plynárenská, Centropol Energie i dalších dnes není problém nabídnout u běžných smluv bez fixace cenu elektrické energie okolo 3950 korun za megawatthodinu bez DPH. Tedy o dvacet procent pod současným cenovým stropem. To je ta dobrá zpráva.
Špatná zpráva z pohledu spotřebitele elektřiny je ta, že vláda už nechce dál plně nést vícenáklady spojené s podporovanými zdroji energie (obnovitelné zdroje a některé teplárny). Nejpravděpodobnější se zdá být varianta, že se vrátí poplatek ve stejné výši, jakou spotřebitelé platili do září roku 2021 – tedy 495 korun/MWh (599 korun včetně DPH). Ale může to dopadnout i hůře.
Jak se změní výdaje domácností za elektřinu (modelové příklady)
| typ odběru | strop 2023 | odhad 2024 | úspora |
| D02 (2 MWh za rok) | 20 180 Kč | 19 750 Kč | 2 % |
| D02 (3 MWh za rok) | 28 350 Kč | 27 660 Kč | 2,5 % |
| D26 (8 MWh za rok) | 58 580 Kč | 52 300 Kč | 11 % |
| D45 (16 MWh za rok) | 111 450 Kč | 101 200 Kč | 9 % |
Energetický regulační úřad odhaduje náklady na financování podporovaných zdrojů v příštím roce na 35,2 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu v červnu navrhlo, ať polovinu uhradí stát z rozpočtu a polovinu spotřebitelé. Proti tomu se však postavilo ministerstvo financí, které v návrhu státního rozpočtu na rok 2024 vyhradilo na tento účel jen 8,5 miliardy korun. Pokud by spotřebitelé museli doplatit zbývajících 26,7 miliardy korun, poplatek by vzrostl až k úrovni 700 korun/MWh (847 korun včetně DPH). To už bychom mohli na vytoužený pokles nákladů na elektřinu rovnou zapomenout.
Pravděpodobné je i to, že stát přestane dotovat zvýšené náklady společnosti ČEPS a regionálních distributorů elektřiny. Právě díky tomu bylo letos možné tyto regulované platby udržet téměř beze změny na loňské úrovni. Jiří Matoušek odhaduje, že by platby za sítě mohly vzrůst od ledna asi o 20 procent. Podobně to vidí také další energetici oslovení Ekonomickým deníkem.
Vývoj regulovaných plateb v roce 2024 zatím neumí odhadnout ani úřad, který se stanovuje – Energetický regulační úřad. „Jednání o případné kompenzaci ze strany státu a její výši stále probíhají. Podle našich informací konečné rozhodnutí stále nepadlo,“ odpověděl mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Plyn může zlevnit až o 25 procent
Situace v případě zemního plynu je jednodušší. Žádné platby na podporované zdroje se zde nehradí a distribuční platby tvoří menší část celkových nákladů. Proto zde jejich navýšení o 20 procent nebude mít tak silný dopad. Nové cenové nabídky dodavatelů se dnes pohybují okolo 1750 korun za MWh, tedy výrazně níže pod platným stropem na úrovni 2500 korun/MWh (ceny bez DPH). Tomu odpovídá již zmíněný pokles nákladů domácností za zemní plyn o 18 až 25 procent.
Jak se změní výdaje domácností za zemní plyn (modelové příklady)
| typ odběru | strop 2023 | odhad 2024 | úspora |
| vaření (0,6 MWh za rok) | 4875 Kč | 4000 Kč | 18 % |
| ohřev vody, vaření (8 MWh) | 29 970 Kč | 23 200 Kč | 23 % |
| vytápění domu či bytu (15 MWh) | 53 100 Kč | 40 250 Kč | 24 % |
| vytápění domu (30 MWh za rok) | 102 000 Kč | 76 000 Kč | 24,5 % |
Tady je dokonce naděje, že by to nakonec mohlo dopadnout i lépe. Pražská plynárenská od počátku září srazila cenu u všech typů odběru na 1550 korun/MWh. Tady již úspora oproti stropové ceně vychází na 38 procent, po zahrnutí očekávaného nárůstu síťových plateb se jedná o 33procentní pokles. Prostor k dalšímu poklesu ceny naznačují i kotace na energetických burzách, kde se plyn na příští rok obchoduje za cenu okolo 55 eur/MWh (1340 korun).
Všechny výše vypočtené úspory vycházejí ze srovnání s cenovým stropem. Velká část dodavatelů dnes nabízí ceny pod tímto stropem (mezi výjimky patří ČEZ Prodej, Lama Energy i nevýhodně uzavřené fixace ceny u kohokoliv). Kdo má už teď prospěch z cen pod vládním stropem, tak se navýšení celkových nákladů na energie od ledna nejspíš nevyhne.
David Tramba
