Neděle, 1. srpna, 2021

Na energetická opatření mohou nemocnice čerpat historicky nejvíce peněz. Kombinovat lze evropské i státní dotace

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Drtivá většina českých nemocnic prioritně financuje poskytování zdravotní péče. Technický stav často historických budov a nutné opravy je však nutí řešit havarijní situace energetické infrastruktury, které mají v konečném důsledku negativní vliv na pacienty i personál. Na komplexní investice do energetických opatření ale často nedosáhnou, a to ani v případě možnosti využití evropských peněz. Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman říká, že prostředky tady jsou a byla by škoda je nevyužít. Ministr zdravotnictví nemocnice vyzývá, aby měly připravené kvalitní projekty, na základě kterých budou moci o peníze požádat.

Dotačních prostředků umožňujících investice nemocnic do energetických opatření je aktuálně dostatek. Programy jsou však založeny na spoluúčasti žadatelů. Náklady na energetická opatření ve zdravotnických zařízení rozhodně nejsou nízké. Řada nemocnic tak o peníze nežádá, protože na dofinancování z vlastních prostředků nedosáhne. O tom, jak je možné tuto situaci řešit a jakým způsobem evropské peníze co nejlépe využít, diskutovali na konferenci Energetika ve zdravotnictví ministr zdravotnictví se zástupci zdravotnických zařízení. 

Padesát miliard pro zdravotnictví

Pro české zdravotnictví aktuálně nastává naprosto unikátní okamžik, který už se možná nebude opakovat. A podle ministerstva zdravotnictví by jej měly nemocnice náležitě využít.

„Celkem padesát miliard korun je určeno jen pro investice ve zdravotnictví. To se nikdy v minulosti nestalo. Proto je třeba, aby všichni měli připraveny projekty a my k tomu budeme naše nemocnice motivovat. Dává to smysl jak z hlediska vyšší kvality pro pacienty a personál, tak s ohledem na hospodaření nemocnic,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Konference Energetika ve zdravotnictví. Foto: Radek Čepelák

Nejde však jen o možnost čerpání evropských peněz. Nejen v oblasti energetiky je třeba sledovat a respektovat trendy, které by se následně měly odrazit nejen v legislativě, ale i v cílech jednotlivých subjektů.

„Na podzim začíná nové dotační období, pracujme s tím a buďme připraveni. REACT-EU musíme vyčerpat do konce roku 2023. Věřím, že nám to opravdu pomůže a ve zdravotnictví nás to významně nakopne, ale musíme se dívat do roku 2030. Je to o koncepci a vizi. Nesmí jít jen o vytloukání klínu klínem. Musíme vědět, co děláme a kam směřujeme. Někdy mám bohužel pocit, že se priority v průběhu mění, což není dobře. Průběžně se ale objevují problémy a my na ně musíme reagovat. Držme se koncepce a buďme projektově připraveni na chvíli, kdy přijde možnost o peníze zažádat,“ apeluje na nemocnice ředitel Fondu životního prostředí Petr Valdman.

Problémy s dofinancováním

I přes obrovské prostředky v řádech miliard korun se často může zdát, že jejich výše určená na konkrétní projekty, zejména v oblasti investic do infrastruktury, není dostatečná. Důvod je velmi prostý – pravidla Evropské komise.

Ředitel Rehabilitačního ústavu Kladruby Josef Hendrych, generální ředitel a předseda představenstva Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald, obchodní ředitel Veolia Česká republika Jakub Tobola. Foto: Radek Čepelák

Jedním z možných řešení, jak nemocnicím pomoci s financováním, které nepokrývá náklady na celý projekt, je dofinancování ze státních či evropských peněz. Přestože může být dotace až 80procentní, v případě stavebních projektů zbylé peníze nemocnice v rozpočtech zpravidla nenachází.

„Víme, kam v jednotlivých oborech chceme směřovat a s tím souvisí i stav jednotlivých objektů tak, abychom je mohli zásobovat energiemi. Jsou to samozřejmě kvalifikované odhady, na vše zatím nemáme zpracovány projekty. Z pohledu infrastruktury se bavíme o mnoha miliardách korun,“ popisuje aktuální stav generální ředitel a předseda představenstva Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.

Jako možné řešení vidí například model používaný v Německu, kde jsou finanční prostředky z rozpočtů spolkových zemí alokovány přímo na jednotlivé objekty, nikoli jen na zdravotní péči. Uvítal by proto, pokud by bylo možné nějakou část financí získat i ze státního rozpočtu či z krajů.

S podobným návrhem se připojuje i ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev, podle kterého by si měl stát říct, co konkrétně bude podporovat. „Nemůžeme stále spoléhat na to, že nás bude dotovat Evropská unie. V rámci zdravotních služeb bychom se měli přiblížit nějaké úrovni, a totéž platí i pro energetiku. Nicméně jakmile požadované úrovně dosáhneme, musíme počítat s obnovováním a udržováním technologií. Stát by tedy měl uvažovat tímto směrem a vytvořit nějakou koncepci podpory těchto subjektů, ať už jsou řízené přímo, nebo nepřímo.“

Skutečnost, že je velmi těžké dosáhnout na potřebné finance z vlastních zdrojů i přes kladné hospodářské výsledky, potvrzuje také ředitel Rehabilitačního ústavu Kladruby Josef Hendrych. „Máme opravdu hezké výsledky, ale do žádného velkého projektu nemůžeme jít a bez dotací se neobejdeme. I přesto podporuji spoluúčast. Problém však vidím v tom, když dodavatelé cítí dotační peníze. V takovém případě totiž ceny raketově rostou.“

Zastaralá infrastruktura

Tomáš Gottvald upozorňuje na to, že české nemocnice jsou obecně infrastrukturně velmi zastaralé. „Přestože je celkový podíl energetických nákladů na celkové hospodaření nízký, v případě nutných úprav už se jedná o velkou investici. Nemocnice proto musí disponovat dostatečnými finančními prostředky, což ale v poslední době komplikuje značný nárůst nákladů.“

Vydavatel Ekonomického deníku a Zdravotnického deníku Ivo Hartmann, ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Ostrava Marek Tabašek. Foto: Radek Čepelák

Z průzkumu Zdravotnického deníku vyplývá, že velká část zdravotnických zařízení má skutečně poměrně zastaralou a značně podinvestovanou energetiku. Je zcela logické, že výdaje primárně směřují do poskytování zdravotní péče a oblast možných energetických opatření je odsunuta na pozadí. Řada nemocnic se tak energetickou oblastí zabývá až ve chvíli, kdy zařízení dosluhují nebo jsou v havarijním stavu. 

„Tuto oblast bych rozdělil na tři kategorie. Jedna věc jsou technologie související s poskytováním zdravotní péče. Například REACT-EU, to jsou peníze, které mohou pomoci k celkové změně, ale primárně jde opravdu o zdravotní péči. Druhou oblastí jsou energeticky úsporné věci. Zde bychom měli být schopní si sáhnout na nějaké individuální či evropské peníze. Jde třeba o zastaralý systém centrálního chlazení, kdy výměnou strojů dosáhneme energetické úspory,“ říká náměstek ředitele Fakultní nemocnice Ostrava Marek Tabašek.

Problém však vidí v tom, že pokud je dotace pouze částečná, nemocnice jen těžko hledá peníze na dofinancování. Třetí oblastí jsou dle jeho slov infrastrukturní záležitosti, na které nemocnice nedosáhne ani v rámci energetiky, ani v souvislosti se zdravotní péčí. Jde třeba o parkovací dům, e-mobilitu a další rozvojové projekty. Jde o samostatnou oblast, která je však v celém komplexu zařízení velmi důležitá.

Jasná vize budoucnosti

„Jak dosáhnout na kategorii jedna nebo dva, to všichni známe a všichni tyto projekty připravujeme. Je to ale hlavně o rekonstrukcích. A ty jsou náročnější a složitější, protože rekonstruujeme objekty a technologie desítky let staré. Ne všichni projektanti a firmy ale projektují a staví správně. To je další úskalí, se kterým se potýkáme,“ vysvětluje Marek Tabašek a dodává, že dalším problémem je nárůst cen materiálu a nedostatečné kapacity firem. Soutěžit stavební zakázku a získat relevantní nabídku, která splňuje požadované parametry, je tak v této době obtížné.

Ředitel a předseda představenstva Nemocnice Parbudického kraje Tomáš Gottvald, obchodní ředitel Veolia Česká republika Jakub Tobola, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, vydavatel Ekonomického deníku a zdravotnického deníku Ivo Hartmann, ředitel Státního fondu žitotního prostředí Petr Valdman, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Ostrava Marek Tabašek, ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev. Foto: Radek Čepelák

Jak by tedy měly nemocnice postupovat, aby měla opatření kýžený efekt? Jakub Tobola, obchodní ředitel Veolia Česká republika, doporučuje co největší zefektivnění chodu nemocnice. Vždy jde totiž o velmi složitý komplex, který využívá celou řadu médií a energií. Ne vždy je zcela jasné, jak jsou v rámci nemocnice distribuovány a spotřebovávány a zda je to efektivní. Proto je nutné udělat si jasnou představu a situaci zmapovat i s ohledem na budoucnost.

Úspora i výdělek

Je třeba si uvědomit, že veškeré projekty týkající se energetických úspor či využití obnovitelných zdrojů energie do budoucna generují prostředky, které subjektu buď něco uspoří, nebo mu dokonce mohou něco vydělat. A to třeba prodejem vyrobené elektrické energie z fotovoltaických panelů.

„Komise tyto projekty vnímá jako téměř samofinancovatelné. Proto zde vidí spíše uplatnění nástrojů, jako jsou úvěry či záruky. My s tím ale nesouhlasíme a nabízíme podporu formou dotace, která je stropována padesáti procenty,“ vysvětluje Petr Valdman s tím, že situaci lze řešit dvěma možnými způsoby.

Ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev. Foto: Radek Čepelák

Prvním z nich stabilita budoucích výzev. Musí existovat jasná pravidla a podmínky čerpání dotací a bude na státu, aby dokázal nabídnout další nástroj. Druhou cestou je maximální možné rozšíření čerpání podpory.

„Jsme v období, kdy se bavíme o úsporách vody, využití šedé vody, vnitřních technologiích a zařízeních, osvětlení, tedy prakticky vše, co může generovat úsporu a je nahraditelné něčím úspornějším, chceme platit. Umíme nastavit stabilní podmínky a souběh evropských a státních dotací a dát hodně příležitostí, různorodých oblastí podpory,“ uzavírá Petr Valdman.

Konference Energetika ve zdravotnictví se uskutečnila za laskavé podpory generálního partnera Veolia Česká republika a. s. a partnerů Pražská energetika a. s., Advance Energo a. s. a Lama solar technologies s. r. o.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter