Mezinárodní měnový fond v Řecku bojuje o svoji kredibilitu. A že to není boj jednoduchý, ukazuje i poslední dohoda s ministry financí eurozóny.
MMF na jednu stranu podporuje závazek oddlužit Řecko, na druhou stranu mu zatím nestačí k tomu, aby sám uvolnil peníze. Rozhodnutí o účasti v třetím řeckém záchranném programu odsouvá do budoucna, stejně tak jako Berlín a Brusel odsouvají do budoucna oddlužení Řecka.
Tichá podpora MMF je ale pro Berlín možná důležitější než samotné peníze – velká část z 86 miliard eur v letech 2015-2018 by šla tak jako tak z evropských záchranných mechanismů. Pro německé voliče a parlament byla a je ale účast MMF v programu především důležitou zárukou odbornosti a realističnosti při malování řeckých výhledů. Berlín proto potřeboval tichý souhlas MMF k tomu, aby mohli ministři financí eurozóny s klidnou hlavou odsouhlasit uvolnění dalších více než 10 miliard ze záchranného balíku a Řecko se tak během léta nedostalo opětovně do problémů se splácením.Na rozdíl od minulého roku totiž letos Řekové v zásadě dohodnutý reformní program plní a není moc důvodů zadržovat jim přísun slíbených peněz.
MMF ale druhým dechem dodává, že svoji účast v programu definitivně posvětí, až uvidí na stole konkrétní plán, jak Řecko oddlužit. Tento týden se ministři financí shodli pouze na směru, ale do konkrétních kroků se chtějí pustit až po volbách v Německu a ve Francii v roce 2017. Otázka je, zda bude mít MMF nakonec tak dlouho trpělivost poskytovat řeckému záchrannému programu byť jen verbální kredibilitu. Tento týden ustoupil tlaku svých největších akcionářů v Evropě a v Americe, kteří si nepřáli další eskalaci napětí kolem Řecka před hlasováním o Brexitu. V pozdějším průběhu roku se ale střet mezi MMF a některými členskými zeměmi eurozóny může vrátit na stůl.
Jan Bureš, Hlavní ekonom Poštovní spořitelny