Místopředsedové Evropského parlamentu: zprávy o tom, co EU dělá proti Covid-19 přebíjí dezinformace

Vedení Evropské komise se nelíbí jak se (ne)informuje o jejích aktivitách v boji s Covidem.

Evropská unie a Evropská centrální banka společně uvolnily stovky miliard eur na podporu národních financí a ekonomik v boji s pandemií Covid 19 a převážně ekonomickými následky. Přesto se o roli EU moc nemluví a podle místopředsedů Evropského parlamentu pro komunikaci dokonce pomoc přebíjí dezinformace o nečinnosti.

Jen díky úvěrové bonitě Evropské unie a váze, kterou má v případě společného postupu mohla Evropská unie a Evropská centrální banka uvolnit na pomoct svým členským státům stovky miliard eur. „Důležitý byl především jednotný postup, který vytváří ohromnou sílu na mezinárodním poli,“ uvedli v nezvyklém prohlášení místopředsedové Evropského parlamentu pro komunikaci Othmar Karas (EPP, AT) a Katarina Barleyová (S&D, DE).

Zvláštní bylo v tom, že si komunikační místopředsedové poprvé stěžovali na dezinformace, které přebíjí pravdu. „O většině tohoto úsilí se neinformuje anebo jsou veřejnosti prostřednictvím silnějších dezinformačních kampaní dokonce servírované nepravdivé informace, které odvádějí pozornost od skutečného úsilí zaměřeného na vzájemnou podporu v těchto velmi těžkých a nejistých časech,“ uvedl místopředseda Karas.

Podle něj je v zájmu udržení jednoty a solidarity v EU nevyhnutelné, aby vnitrostátní orgány – v rámci boje proti dezinformacím – vyvinuly snahu informovat o společných krocích EU na pomoc členským státům v této krizi. „Iniciativy na úrovni EU jsou ostatně schvalované nejen poslanci Evropského parlamentu ze všech členských států, ale i ministry z vlád všech zemí EU. My všichni jsme součástí přijímání rozhodnutí a my všichni se podílíme na výsledku,“ uvedla místopředsedkyně EP Barleyová.

Uvolňování koordinovaně napříč EU

„V první řadě je důležité, aby všechny národní orgány jasně a konzistentně informovaly veřejnost o potřebných opatřeních zaměřených na zamezení šíření viru, a to zejména v době, kdy se bude uvažovat o procesu uvolňování omezení, který by měl probíhat koordinovaně v celé EU,“ uvedl místopředseda EP Karas.

„Je to důležité z důvodu zodpovědnosti, transparentnosti, demokracie a důvěry v naše řídící struktury. Mnohé aspekty současné krize si vyžadují společný postup a sdílení zdrojů. Týká se to například dohody na udržení otevřených hranic pro životně důležité zdravotnické vybavení a zásobování potravinami, podpory byznysů, pracovních míst či spotřebitelů, financování výzkumu na funkční vakcínu, společných pravidel pro letecké společnosti, podpory pro odvětví zemědělství a turismu, a také podpory pro naše nejbližší sousedy a partnery z třetích zemí,“ dodal Karas.

Na boj s Covidem je přislíbeno 7,4 miliardy eur

Evropská komise také informovala o tom, že včerejší dárcovská konference vynesla příslib 7,4 miliardy eur na boj s následky pandemie včetně všeobecného přístupu k vakcínám. „Součástí této částky je závazek Komise ve výši 1,4 miliardy. Tato částka téměř odpovídá původnímu cíli ve výši 7,5 miliardy eur a je solidním východiskem pro celosvětový dárcovský maraton, který začíná právě dnes. Cílem je nashromáždit takové finanční prostředky, které zajistí společný vývoj a všeobecné zavedení diagnostických prostředků, léčebných postupů a vakcín v boji proti koronaviru,“ uvedla v prohlášení Evropská komise.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v této souvislosti uvedl, že země V4 přispějí 3 miliony eur. To hned kritizovali opoziční politici. Například předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová-Pekarová na svém twitterovém účtu napsala: „Český příspěvek 750 tisíc euro. Pro srovnání Srbsko 2 miliony eur. Slovinsko 30! Za tuhle vládu se snad už ani nejde stydět víc. Na peníze čeká první v řadě, ale když je potřeba pomoct, je z toho akorát ostuda.

„Svět prokázal mimořádnou jednotu v zájmu společného dobra. Vlády a zdravotnické organizace po celém světě spojily síly v boji proti koronaviru. S takovýmto nasazením jsme na dobré cestě k vývoji, výrobě a zavedení vakcíny pro všechny. Stále jsme ale na začátku. V započatém úsilí nesmíme polevit a musíme být připraveni angažovat se ještě víc. Dárcovský maraton bude pokračovat. Následně se v zájmu celosvětové mobilizace naděje a odhodlání musí do našeho úsilí zapojit i vlády, občanská společnost a lidé po celém světě,“ řekla k tomu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

K dárcovské akci společně vyzvaly Evropská unie, Kanada, Francie, Německo, Itálie (jakožto země předsedající skupině G20), Japonsko, Saúdská Arábie (jakožto země, která rovněž předsedá skupině G20), Norsko, Španělsko a Spojené království. Iniciativa reaguje na výzvu Světové zdravotnické organizace (WHO) a skupiny aktérů v oblasti zdravotní péče k celosvětové spolupráci na urychleném vývoji a výrobě nových zdravotnických technologií s klíčovým významem pro boj proti koronaviru a na spravedlivém globálním přístupu k nim. Iniciativa s názvem Globální reakce na koronavirus sestává ze tří partnerství – pro testování, léčbu a prevenci – a z posílení zdravotních systémů.

Vedení Evropské komise doufá, že úspěch dárcovské konference předznamenává proces mobilizace většího objemu zdrojů. Podle vyjádření Komise je jisté, že původní cíl ve výši 7,5 miliardy eur nebude k zajištění celosvětového rozšíření zdravotnických technologií pro boj proti koronaviru stačit, neboť tento proces vyžaduje značné náklady na výrobu, nákup a distribuci.

V zájmu dosažení cílů globální reakce na koronavirus se Evropská komise zavázala poskytnout 1 miliardu eur ve formě grantů a 400 milionů eur ve formě úvěrových záruk prostřednictvím přehodnocení priorit programu Horizont 2020 (1 miliarda eur), RescEU (80 milionů eur), nástroje pro mimořádnou podporu (150 milionů eur) a vnějších nástrojů (170 milionů eur).

Celkem 100 milionů eur bude darováno koalici CEPI a 158 milionů eur Světové zdravotnické organizaci. Výzvy k předkládání návrhů a následné projekty financované z prostředků EU v rámci programu Horizont 2020 budou uvedeny do souladu s cíli tří partnerství a budou podléhat otevřenému přístupu k údajům. Financování v rámci mechanismu RescEU půjde na nákup, tvorbu rezerv a distribuci vakcín a terapeutických a diagnostických prostředků.

„Komise brzy oznámí způsob rozdělení dnes získaných prostředků a upřesní, kolik z nich přidělí na vakcíny, léky, diagnostiku a posílení systémů zdravotní péče související s onemocněním COVID-19,“ uvádí se v prohlášení Evropské komise ke včerejší dárcovské konferenci. 

Jiří Reichl