Korejské KHNP i francouzský koncern EDF dávají najevo, že se soutěže na stavbu nového bloku elektrárny Dukovany chtějí účastnit a mají ambici tendr vyhrát. Naopak americký Westinghouse v posledních týdnech působí dojmem, že nabídku na stavbu jaderného bloku ve středu Evropy možná nepodá. Na přímý dotaz Ekonomického deníku přišla odpověď, že se společnost Westinghouse nebude vyjadřovat.
Termín se pomalu, ale jistě blíží. V pondělí 2. října mají uchazeči podat závazné nabídky, ve kterých uvedou, za jakých podmínek a za jakou cenu dokážou postavit první blok budoucí elektrárny Dukovany II. Dlouho to vypadalo na napínavou a vyrovnanou soutěž tří uchazečů. Teď to vypadá, že nabídky možná do centrály Skupiny ČEZ dorazí jen dvě.
Podle oslovených zdrojů z prostředí energetiky, strojírenského průmyslu i státní správy to opravdu vypadá, že Westinghouse ztrácí o soutěž na stavbu elektrárny Dukovany II zájem. Autor článku zaslechl od zdrojů několik teorií, proč tomu tak je. Podle té první je stavba jednoho bloku z pohledu dodavatele málo lukrativní. Podle jiné za tím mohou být kapacitní důvody – Westinghouse nechce souběžně stavět tři bloky v Polsku a jeden v České republice.
Informační ticho a jiné indicie
Změnil se také přístup Westinghouse k českým médiím. Seznam Zprávy oslovily v minulém týdnu všechny tři uchazeče, zda podají závazné nabídky na stavbu Dukovan II. Svůj zájem potvrdily EDF i KHNP, jen Westinghouse dotaz nechal bez komentáře. Deník MF Dnes si domluvil rozhovory s manažery všech tří uchazečů, avšak prezident české pobočky Westinghouse Petr Brzezina setkání na poslední chvíli a bez udání důvodu zrušil.
Ekonomický deník oslovil se žádostí o vyjádření společnost Westinghouse a ministerstvo průmyslu a obchodu, které v požadovaném termínu neodpovědělo. „Společnost Westinghouse nebude na Vaše dotazy reagovat,“ zněla strohá odpověď amerického koncernu.
O něco sdílnější byl investor nového bloku, kterým je Skupina ČEZ. „Letos na jaře proběhlo jednání s uchazeči o stavbu projektu nového jaderného zdroje v Dukovanech o podmínkách jejich prvotních nabídek. Jednání zakončilo jednání na úrovní vrcholových managementů Skupiny ČEZ a všech tří uchazečů. Všichni tři uchazeči průběžně potvrzovali zájem na podání finálních nabídek,“ odpověděl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Patentový spor Američanů s Korejci
Nejasností okolo dukovanského tendru je však víc a týkají se také korejského koncernu KHNP/Kepco. Jejich účast v soutěži ohrožuje patentový spor s Westinghouse Electric Company. Historicky problém vznikl tím, že korejské společnosti vycházely při stavbě prvních jaderných bloků z patentů a licencí od Westinghouse. Dodnes si tak musí nechat schválit vývoz jaderných technologií do dalších zemí od amerického ministerstva energetiky. Podle korejských médií možnost exportu technologie do České republiky americké ministerstvo energetiky v lednu odmítlo.
Spor údajně vypukl kvůli nabídce stavby reaktorů APR1400, kterou loni v říjnu předložila společnost KHNP polské vládě. Rozzuřila tím americký Westinghouse, který považuje reaktory APR1400 za upravenou kopii svých vlastních reaktorů. Spor může narušit plánovanou dodávku korejských reaktorů nejen do Polska, ale také do České republiky (i když v našem případě se jedná o dodávce menšího reaktoru APR1000).
KHNP následně vydalo prohlášení, ve kterém tvrdí, že americká vláda neblokuje export jaderných zařízení do České republiky a že dopis od ministerstva energetiky USA žádný takový zákaz neobsahuje.
Megaprojekty zkrátka často doprovázejí komplikace a platí to nejen v energetice. Důkazem mohou být nejasnosti okolo nákupu stíhaček F-35, o kterých Ekonomický deník v minulém týdnu informoval.
Otázka zní: stavět jeden blok, nebo rovnou čtyři?
Jasné dodnes není ani to, kolik nových bloků se bude v Česku stavět. Tady bude mít rozhodující slovo vláda; odpověď má přinést nová, právě chystaná státní energetická koncepce. Samotný ČEZ již dříve deklaroval zájem stavět až čtyři velké jaderné bloky s výkonem přes 1000 megawattů – dva mají stát v Dukovanech a a dva v Temelíně. Kromě nich chce investovat také do deseti modulárních reaktorů o menším výkonu.
Zásadní rozdíl totiž vznikne v ceně bloku. Jak v červnu uvedl ředitel společnosti Elektrárna Dukovany II ze Skupiny ČEZ Petr Závodský, čtyři velké jaderné bloky vycházejí v dnešních cenách na 700 až 800 miliard korun. Ale pokud bychom se rozhodli stavět jen jeden velký blok, náklady „za kus“ by byly o 20 procent vyšší – tedy zhruba 250 miliard.
David Tramba
