Na program probíhající schůze Sněmovny bylo zařazeno třetí čtení vládní novely zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Vládní novela měla původně jen napravit chyby v transpozici evropské směrnice. Pak se ovšem vložil do hry vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který, ač sám gesčním ministrem, podal k vládní novele pozměňovací poslanecký návrh. Jeho snaha o skryté zvýhodnění státních podniků narazila na odpor Svazu průmyslu a dopravy ČR, proti je i Hospodářská komora.
Pozměňovací návrh byl totiž sice původně podán v souvislosti s Digitální a informační agenturou (DIA), v případě přijetí se ovšem bude týkat celé samosprávy. Ministrovi Bartošovi se zároveň podařilo obejít klasické meziresortní připomínkové řízení, hodnocení RIA i Legislativní radu vlády. Hospodářská komora je proto přesvědčena o tom, že tak zásadní zásah do platné právní úpravy by měl projít řádným připomínkovým řízením, měla by k němu být zpracována RIA a tedy ověřeny jeho dopady do fungování tržního prostředí.
„Byť tento poslanecký návrh na první pohled směřuje jen do oblasti ICT sektoru, kde může způsobit nepředvídatelné distorze tržních principů, tento návrh otevírá cestu k možnému narušení hospodářské soutěže a k možnému narušení nedovolené veřejné podpory i v jiných podnikatelských sektorech. Ve svém důsledku by taková změna právního prostředí také mohla prohloubit strukturální nesoulad na trhu práce obzvláště u personálně exponovaných a nedostatečně saturovaných profesí,“ uvedl předseda Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Státní podnik nade vše?
Realita je taková, že v případě přijetí předmětného pozměňovacího návrhu vzniknou u řady ministerstev a dalších institucí nové státní podniky. Těmto budou moci složky státu zadávat bez výběrových řízení jakékoli zakázky v libovolném rozsahu a výši. Vzhledem k tomu, že zakázky budou zadávány z ruky, nebude možné posoudit, jestli jsou realizovány pro stát nejvhodnějším způsobem. Platí totiž, že kde není soutěž, není benchmark. Nedozvíme se tak, jaká je reálná cena.
Státní podnik bude fungovat jako generální dodavatel, který bude dílčí plnění poptávat formou rámcových smluv. Jednotlivé dodávky si bude řídit sám, takže za plnění ponese plnou zodpovědnost. Následně nelze předpokládat, že by složka státu požadovala po svém státním podniku, jehož je zřizovatelem, nějaké reklamace či striktně kontrolovala kvalitu dodávek. Ostatně, státní podnik by stejně neuměl přenést reklamace na své dodavatele.
Pro příklady předražené nefunkční zakázky realizované tímto způsobem nemusíme chodit daleko, stačí vzpomenout na státní podnik NAKIT a jeho aplikaci Tečka. V neposlední řadě dojde ke konsolidaci dodavatelů, státní podniky totiž poptávají služby formou velkých rámcových soutěží, kde jsou malí dodavatelé mimo hru.
Soumrak veřejných zakázek?
Na pozměňovací návrh ministra Bartoše reagoval dopisem, který má redakce Ekonomického deníku k dispozici, rovněž Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Vlivná organizace oslovila poslance, aby hlasovali proti pozměňovacímu návrhu.
Podle Svazu průmyslu a dopravy a ČR „je zcela zřejmé, že předmětný pozměňovací návrh souvisí se vznikem nového ústředního správního úřadu, a to Digitální a informační agentury DIA a jí podřízenému státnímu podniku, s jehož vznikem se v budoucnu počítá za účelem poskytování ICT služeb celé veřejné zprávě. Faktické návrhy Pozměňovacího návrhu jsou však mnohem dalekosáhlejší a dle přesvědčení SP ČR v konečném důsledku pro stát a účelné vynakládání veřejných prostředků nežádoucí a narušující hospodářskou soutěž.“
„Je tomu tak v důsledku rozporu pozměňovacího návrhu s efektivní hospodářskou soutěží, protože mimo jiné „přijetím bude dosaženo zřejmě zamýšleného cíle, aby DIA, resp. jí podřízené státní podniky, mohla poskytovat plnění bez nutnosti realizace zadávacího zařízení dle ZZVZ. Možnost přímého zadání veřejné zakázky DIA nutně povede k tendenci zadavatelů, respektive jednotlivých organizačních složek státu, této možnosti využít namísto realizace často složitého a časově náročného zadávání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle ZZVZ,“ tvrdí Svaz průmyslu.
Zásadní změna
Dopis Svazu průmyslu a dopravy České republiky dále poukazuje na rozpor Pozměňovacího návrhu se Směrnicí Evropského parlamentu a rady EU. Případný rozpor s evropskou právní úpravou může vést v krajním případě k iniciaci řízení u Evropské komise.
V závěru dopisu zákonodárcům se uvádí, že novela je opakovaně označována jako ryze technická a cílící na odstranění nedostatků a chyb při transpozici evropských zadávacích směrnic v době přijetí ZVVZ. Pozměňovací návrh to však jednoznačně popírá, neboť se jedná o zásadní změnu, která rozhodně nepředstavuje odstraňování chyb transpozice.
Petr Bošnakov
