Ministerstvo zemědělství nemá jak zhodnotit dopady vyplacené podpory Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, zjistil NKÚ

Les. Ilustrační foto: www.pixabay.com

Kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu zjistili, že Ministerstvo zemědělství si nenastavilo cíle, aby mohlo hodnotit přínosy vyplácené podpory z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Odhalili také řadu nedostatků v řídící činnosti ministerstva.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) rozděluje zemědělcům dotace, na něž získává peníze od ministerstva zemědělství. To je také jeho jediným akcionářem. Na činnost tohoto fondu a styl jeho řízení se zaměřil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Při kontrole hospodaření za léta 2014-18 PGRLF vyplatil zhruba 6,2 miliardy korun. Kontoloři však zjistili, že ministerstvo zemědělství u programů podpor nestanovilo vhodné ukazatele, díky kterým by mohlo sledovat, zda a jak poskytované prostředky přispívají k rozvoji zemědělství. „Ukazatele byly velmi obecné a neobsahovaly očekávané cílové hodnoty, kterých chce MZe dosáhnout. Ministerstvo sledovalo počet schválených žádostí, počet podpořených osob, objem vyplacených prostředků nebo objem poskytnutých úvěrů,“ uvádí se v tiskové zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu.

Grafické znázornění kontroly NKÚ na PRGLF. zdroj: kontrola NKÚ

„Ministerstvo také schvalovalo některé dokumenty zásadní pro činnost PGRLF se značným zpožděním. Je tedy otázkou, zda a jak je pak mohlo využít k efektivnímu výkonu akcionářských práv vůči fondu. Například koncepci PGRLF, která stanovila cíle pro rok 2015, schválilo MZe zhruba dva měsíce před koncem příslušného roku. Obdobně ministerstvo určovalo s velkou prodlevou a navzdory svým vlastním harmonogramům i hodnoticí ukazatele pro členy představenstva. Ti tak vykonávali své funkce 5 až 10 měsíců v roce bez schválených ukazatelů, podle kterých by se měla určovat výše jejich ročních odměn.

Odpovídá statut fondu vládní vlastnické stratetgii?

NKÚ upozornil i na to, že právní forma PGRLF jako akciové společnosti dle jeho názoru neodpovídá obecným principům „Strategie vlastnické politiky státu“, kterou schválila vláda. Ta uvádí, že obchodní společnosti vlastněné státem vznikají kvůli podnikání, jako hlavní cíl mají dosahovat zisku a měly by být na vlastníkovi maximálně finančně nezávislé. PGRLF je sice obchodní společností, v jeho činnosti ale zcela převažuje podpora hospodářské politiky státu v sektoru zemědělství. Rozhodujícím zdrojem prostředků pro činnost fondu jsou dotace ze státního rozpočtu. PGRLF je tak při plnění svých úkolů zásadně finančně závislý na státu jako svém vlastníku a slouží k plnění cílů jeho veřejné politiky.

Forma omezila i kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu

PGRLF je sice plně ve vlastnictví státu, jako obchodní společnost je však soukromoprávním subjektem, a kontrola u něj tak mohla proběhnout jen v omezeném rozsahu v porovnání s kontrolami, které NKÚ provádí u veřejných institucí. Za současného právního stavu nemá NKÚ mandát kontrolovat prostředky a činnost celého PGRLF. Ten zase nemá povinnost oddělovat procesy či předpisy, které souvisí s nakládáním s dotacemi ze státního rozpočtu, od jiných svých činností. NKÚ také nemohl zkontrolovat přímo zemědělce jako konečné příjemce, protože PGRLF jako soukromoprávní společnost s nimi uzavírá smlouvy o podpoře svým jménem, nikoliv jménem státu.

-red-