Necelé dva biliony korun, přesně 1,8 bilionu, chce proinvestovat Ministerstvo dopravy do roku 2030. Nejvíce by se mělo utratit za železnici, hned poté za dálnice. Jde o investice, které Ministerstvo představilo v rámci Národního investičního plánu.
Dopravní stavby bývají ty nejnáročnější, a to i finančně. Je tedy jasné, že právě tento rezort hodlá utratit nejvíce peněz ze všech, které své plány zahrnuly do Národního investičního plánu (ten celkově obsahuje 17.000 projektu za 3,5 miliardy korun). Ministerstvo dopravy plánuje do roku 2030 utratit celkem 1,8 bilionu korun bez oprav, údržby a malých projektů do 300 milionů korun. „Dohromady je to 660 staveb,“ řekl Ekonomickému deníku Jakub Stadler z tiskového odboru Ministerstva dopravy. Národní investiční plán totiž obsahuje celkem 17 000 projektů za 3,45 bilionu korun. Plán se má uskutečnit od roku 2019 do 2030, investice se mají rozdělit do dvou období od roku 2019 do 2022 a poté do roku 2030. Data do národního investičního plánu shromažďovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, vybíralo je od jednotlivých ministerstev, ale také od obcí. Otázka pochopitelně je, co vše se z tohoto plánu vyplní. O posouzení projektů a jejich realizaci bude zodpovědná Rada vlády pro veřejné investování a expertní skupina při Ministerstvu pro místní rozvoj.
Dostavba dálnic za 515 miliard
Ministerstvo dopravy se hodlá zaměřit hlavně na modernizaci železniční sítě, za kterou hodlá utratit nejvíce, do výstavbu a opravy dálnic hodlá investovat méně: „Za Ministerstvo dopravy obsahuje plán následující položky: Dostavba dálniční sítě 515 miliard korun a obchvaty na silnicích I. třídy 300 miliard korun,“ sdělil Jakub Stadler z Ministerstva dopravy. Nemalé prostředky jsou naplánovány do vybudování rychlotratí na železnici: „Na rychlá železniční spojení by mělo jít 406 miliard,“ uvedl Stadler s tím, jde o součet částek 360 a 38 miliard, druhá částka je za rychlotrať Brno – Přerov. Na této trati by měly vyrůst nové zastávky, vlaky by měly mít k dispozici dvě koleje a vlaky by zde měly jezdit rychlostí 200 kilometrů za hodinu. Skoro celá trať již získala kladné posouzení od ochranářů životního prostředí, stavět by se mělo začít 2021, hotovo by mělo být za tři roky. Hlavní částka 360 miliard půjde hlavně na vybudování základní páteřní trati RS1, která povede z Prahy do Brna. Cesta mezi městy by měla trvat zhruba hodinu. Ještě větší částka půjde na tzv. konvenční železniční síť: „Na konvenční železniční síť půjde 647 miliard korun. Jde o rozdíl částek 685-38 za trať Brno – Přerov, která patří do systému Rychlých spojení, ale je uváděna mezi konvenční železnicí, kterou fakticky je, protože je zde smíšený provoz, ale i lze dosáhnout rychlosti 200 kilometrů v hodině,“ informoval nás Jakub Stadler z Ministerstva dopravy.
Stovky dopravních staveb
V investičním plánu jsou zahrnuté i vodní stavby, a to v hodnotě 14 miliard korun. Není do nich ale zahrnutý kanál Dunaj Labe Odra, který by se měl budovat až v roce 2030 a jehož stavbu chce ministerstvo prosadit, i když by měla přijít na 600 miliard korun. Dohromady má jít o 660 staveb, při jejich realizaci naráží ministerstvo hlavně na problémy s financování, neboť dotační program na velké dopravní stavby by mě skončit v roce 2022, uvažuje se i o zapojení soukromých peněz. Další problém představuje nedostatek kvalifikovaných úředníků, kteří by dokázali dopraví stavby včas připravit.
Ne vše se podaří
Požadavky ostatních ministerstev v rámci investičního plánu znějí velmi skromně. Například ministerstvo zemědělství požaduje 48,6 miliard (hodlá podporovat vodní hospodářství a informační technologie v rezortu), ministerstvo školství chce použít desítky miliard korun na investice do základních až vysokých veřejných škol a sportovišť, ministerstvo vnitra chce vybudovat nový areál pro Kriminalistický ústav za 3,5 miliardy korun a ministerstvo zdravotnictví hodlá postavit největší porodnici v zemi za dvě miliardy korun. Některé projekty jsou sice odsouhlasené a mají zajištěné financování, ve většině případů jde však o plány, splnění všech však není podle ministryně Aleny Schillerové reálné.
Michaela Kadlecová
