Omezit daňové praktiky nadnárodních společností, které jim umožňují přesouvat zisky do států, kde nepodléhají žádnému nebo jen minimálnímu zdanění má zákon o dorovnávacích daních. Ten ukončil meziresortní připomínkové řízení a brzy zamíří do vlády. V praxi to bude po jeho schválení znamenat, že všechny společnosti, které jsou součástí velkých skupin s obratem vyšším než 750 milionů euro, budou v každé zemi platit alespoň minimální daň ve výši 15 procent. Jak potvrdili Ekonomickému deníku daňoví experti poradenské skupiny Grant Thornton, se kterými spolupracuje advokátní kancelář GT Legal, je s tím spojeno několik rizik. A i další odborníci připomínkovali, co by měl zákon zohlednit.
Návrh zákona o dorovnávacích daních pro účely zajištění minimální úrovně zdanění velkých nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin zavádí minimální 15% sazbu pro výnosy globálních firem nad 750 milionů eur ročně ve dvou ze čtyř předchozích účetních období předcházejících zdaňovacímu období. A jak pro Ekonomický deník zkonstatovalo ministerstvo financí, který zákon předložilo, zajistí tak možnost za určitých podmínek dodanit části zisku v případech, kdy by podléhal nižší než minimální dani.
Jak upřesňuje důvodová zpráva, na základě navrhovaných pravidel se mateřské entitě skupiny stanoví dorovnávací daň, a to ve vztahu ke každému státu, ve kterém skupina působí a ve kterém je efektivní zdanění skupiny nižší než 15 %. Subsidiárně se stanoví dorovnávací daň každé členské entitě skupiny v případě, že dorovnávací daň není stanovena na úrovni mateřské entity skupiny.
Vzhledem k povinnosti převést ustanovení směrnice do českého právního řádu, postupovalo MF přesně v jejím duchu a nešlo nad její rámec. Směrnice totiž sice umožňuje členským státům odložit uplatňování přiřazované dorovnávací daně, této možnosti ale ČR nevyužije, potvrdil ED Petr Habáň z Odboru Vnějších vztahů a komunikace MF.
„Co tedy příslušná EU direktiva a její česká implementace pro zmíněné společnosti znamenená? Především to, že zavádí kompletně novou unifikovanou daň počítanou z IFRS (Mezinárodní standardy účetního výkaznictví) základu daně a ne z českého účetnictví, jejíž výše bude porovnávána s jejich českou daňovou povinností podle zákona o daních z příjmů. Navíc se jedná o novou daň se spoustou nových vyjímek, přechodných ustanovení a specifických zohledňování či nezohledňování různých daňových a účetních položek odlišně od běžné české daňové povinnosti,” konstatuje Jiří Foltýn z Grant Thornton.
Jednoduše řečeno to tedy znamená, že všechny velké firmy by měli platit minimálně patnácti procentní daň bez ohledu na různá specifika a zvýhodnění, třeba typu investičních pobídek či odpočtů na výzkum a vývoj. Jenže právě tady to nese i svá rizika, na které poukázali v rámci připomínkového řízení někteří jeho účastníci.
„Tato minimální daň totiž bude velkým rizikem pro poplatníky, kteří dosud využívají různé investiční pobídky, velké odpočty na výzkum a vývoj a podobně, které snižují jejich českou daňovou povinost, a se kterými tato nová minimální daň ve svém nápočtu nepočítá, a proto může zcela eliminovat vliv těchto položek snižující základ daně,” upozornil Foltýn.
Daň pro výzkum a vývoj?
Totéž zmiňuje i Komora daňových poradců. Ta v rámci svých připomínek uvedla, že je třeba koncepčně řešit zásadní dopad návrhu zákona na oblast odpočtů od základu daně, primárně odpočet na podporu výzkumu a vývoje a také slev na dani, zejména z titulu investičních pobídek. „Jak se uvádí i v důvodové zprávě, ani jedna z těchto položek se nekvalifikuje pro účely dorovnávacích daní. Domníváme se, že dopad návrhu zákona do výše uvedených oblastí a možnosti řešení situace by měly být prioritou i s ohledem na deklarovanou podporu investic a výzkumu a vývoje v rámci českých podniků,“ konstatuje. A dodává, že bez úpravy příslušných částí zákona dojde k tomu, že společnosti, které vynaložily a vynakládají nemalé prostředky na výzkumné projekty a investiční záměry v České republice a na jejich vyhodnocení a dokumentaci, budou muset legitimní podporu, kterou jim Česko chce i nadále poskytovat, dodanit prostřednictvím dorovnávacích daní.
Svaz průmyslu a dopravy to vidí podobně. „Klíčovým tématem pro předmětné firmy je vliv daňové podpory investic či výzkumu a vývoje na efektivní sazbu daně z příjmu právnických osob (DDPO). Respektive, zda firmy, kterým daňové podpory obdžely, nebudou podléhat dorovnávací dani, a jaké změny daňové politiky by se případně měly udělat pro to, aby mohla být stávající míra podpory zachována,” zdůraznil. A v rámci připomínek vznesl svaz také dotaz, zda by případně připadala v úvahu parametrická změna podpory investic či výzkumu a vývoje, v případech, pokud by na ní některé subjekty z uvedených důvodů nedosá
Svaz průmyslu upozornil ale i na další záležitost. Uvedl, že MF původně odhadovalo, ale ještě za podmínky 19% sazby DPPO, že nová daň může potenciálně znamenat zátěž ve výši maximálně jednotek miliard. Jenže to se může teď změnit kvůli návrhu na zvýšení DPPO z 19 % na 21 % v rámci takzvaného konsolidačního balíčku. Vzhledem k brzké účinnosti minimální daně a povinnosti firem se na ní připravit bychom chtěli požádat předkladatele o nový odhad dopadů minimální daně na podnikatelské subjekty a související daňovou podporu investic či výzkumu a vývoje,” uvedl Svaz průmyslu.
Ministerstvo financí Ekonomickému deníku potvrdilo, že zavedením minimální globální daně očekává navýšení příjmů státu ve výši přibližně čtyř miliard korun ročně po plném náběhu opatření v roce 2025 a to společně v inkasu daně z příjmu právnických osob a dorovnávacích daní. „Upozorňujeme ale, že odhad může být ovlivněn dalšími legislativními změnami, zejména změnami zákona o daních z příjmů,” dodal Habáň.
Sdružení místních samospráv ČR jako organizace sdružující více jak 2250 obcí pak v rámci meziresortního připomínkového řízení upozornila, že chybí ustanovení upravující rozpočtové určení dorovnávacích daní, které návrh nově zavádí. Proto připojilo návrh textu, kdy ustanovení rozděluje výnos dorovnávacích daní mezi státní rozpočet a rozpočty územních samosprávných celků stejně, jako výnos daně z přidané hodnoty. „Výnos dorovnávacích daní je z 64,38 % příjmem státního rozpočtu, z 9,78 % příjmem rozpočtu krajů a z 25,84 % příjmem rozpočtu obcí. Procento, kterým se jednotlivé kraje a obce podílejí na výnosu dorovnávacích daní se určí obdobně jako procento, kterým se jednotlivé kraje a obce podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty podle právního předpisu upravujícího rozpočtové určení daní,” píše se v návrhu. Takové rozdělení sdružení považuje za optimální, protože naplňuje zásadu společného vývoje příjmové stránky všech veřejných rozpočtů.
Minimální daň sníží škodlivou daňovou soutěž
Podle daňových expertů z poradenské skupiny Grant Thornton, se kterými spolupracuje advokátní kancelář GT Legal, jde každopádně ze strany OECD a EU o další nástroj, který má zamezit přesunům základů daně v rámci podnikatelských uskupení mezi jednotlivými členskými státy EU nebo mimo EU. České republice by tato implementace každopádně mohla pomoci zvýšit její daňové příjmy – má za tímto účelem totiž v úmyslu využít možnost výběru takzvné lokální dorovnávací daně, kterou zákon také definuje. Nicméně v České republice nikdo moc podle Petra Němce z Grant Thornton, nepočítá s velkým daňovým výběrem mimo jiné proto, že jak bylo řečeno, česká daň z příjmu právnických osob se může od příštího roku zvendout z 19 na 21 procent.
Dalším riziko pro ČR může představovat i snaha velkých firem vyvést zisky úplně z Česka a dalších zemí, které minimální daň zavedou. „Nebo pro české poplatníky možnost, že tato nová daň počítaná z IFRS hospodářského výsledku poslouží České republice pro budoucí daň z příjmů poplatníku, jenž sestavují svoji účetní závěrku dle IFRS předpisů, dodal Foltýn.
Ministertvo financí pak ve vyjádření pro ED uvedlo, že globální řešení minimálního zdanění by obecně mělo zejména snížit škodlivou daňovou soutěž a motivaci daňových subjektů k daňové optimalizaci. „Obecně lze nicméně předpokládat, že skupiny, které jsou již v současnosti efektivně zdaněny více než na 15 %, se změna zásadně nedotkne,” dodal.
Také experti Grant Thornton uvedli, že nová norma by neměla mít dopad na samotný chod firem, jen bude podle nich třeba zajistit, aby dotčená firma pochopila, zda se jít to vůbec týká – na základě příslušných konsolidačních pravidel. Respektive zda nespadne do jedné z mnoha dočasných či trvalých vyjímek. A pak správně nastavit své IT systémy výkaznictví, aby byli vůbec schopni daň dle IFRS spočítat, jinak řečeno odreportovat svá data a do nejyšší mateřeské společnosti, která bude obecně zodpovědná za odvod dorovnávací daně. Popřípadě zvolené české společnosti v rámci dané skupiny, jež bude odpovědná za odvod vnitrostátní dorovnávací daně za všechny české subjekty dané skupiny v České republice,” řekl Foltýn.
Samotné společnosti jsou zatím k zákonu zdrženlivé, vyjadřovat se podrobněji nechtěly. „Jedná se o teoreticky, ale i technicky o náročnou přípravu, jejíž průběh aktuálně nemůžeme komentovat,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí firmy Lidl Tomáš Myler. „Nepřísluší nám hodnotit návrh zákona. Ale vždy respektujeme legislativní prostředí v místech, kde podnikáme,” uvedla šéfka firemní komunikace Kauflad Renata Maierl. Vyjadřovat se nechtěly ani společnosti PPF či KKCG.
Daňoví experti doplnili, že vzhledem k tomu, že na převzetí směrnice bylo relativně málo času, v Česku stejně jako v dalších unijních zemích, lze podle nich očekávat až postupné ustalování pojmů a výkladu. Účinnost zákona je v souladu s transpoziční lhůtou směrnice navrhována k 31. prosinci 2023.
Návrh zákona v souladu se směrnicí předpokládá také automatickou výměnu informací nezbytných ke stanovení dorovnávacích daní. Konkrétní podobu přehledu, který bude informace obsahovat, stanoví prováděcí právní předpise. Východiskem bude unifikovaná šablona, jejíž zveřejnění se očekává v průběhu července 2023.
Monika Ginterová
