Miliardové investice chystá v nejbližších letech provozovatel spalovny odpadů SAKO Brno. Nový kotel na spalování odpadu včetně souvisejících investic vyjde na 2,3 miliardy korun. Další více než jednu miliardu korun chce městem vlastněný podnik investovat do střešních fotovoltaik.
Projekt s názvem Resako počítá s pořízením nové linky na energetické využití 132 tisíc tun komunálního odpadu za rok. Celková kapacita brněnského zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) tím vzroste na 352 tisíc tun. Dodávku elektřiny do sítě chce SAKO Brno zvýšit trojnásobně na 158 milionů kilowatthodin ročně a dodávku tepla do městské sítě o 50 procent na 1,5 milionu gigajoulů.
Záměr je nyní ve fázi výběru dodavatele stavby. Zakázku v odhadované výši 2,3 miliardy korun bez DPH vypsal podnik SAKO Brno loni v červenci, termín pro podání předběžných nabídek je stanoven na 31. března letošního roku. Při financování nové spalovny odpadů chce investor využít dotaci z Modernizačního fondu EU. Podle prezentace projektu na webu resako.cz má být nové zařízení hotové v roce 2025.
Spalování odpadů: pro a proti
Co se týká kapacity, brněnské ZEVO bude mít prakticky stejnou kapacitu, jakou dnes má zařízení společnosti Pražské služby v Praze-Malešicích. Pražské služby však chystají navýšení, od roku 2023 chtějí spalovat až 394 tisíc tun odpadu za rok. Menší teplárny na odpad jsou v provozu také v Liberci a Plzni. ČEZ má v plánu stavět poměrně velký zdroj typu ZEVO v areálu Elektrárny Mělník. Další spalovny odpadů mají vyrůst v Českých Budějovicích a v Uherském Hradišti. Spalování odpadů není zatíženo emisními povolenkami, jedná se tak o vítanou náhradu za uhlí či zemní plyn v teplárenství.
Názory na energetické využití odpadů nejsou mezi odborníky jednotné, střetávají se početné tábory skalních příznivců a odpůrců. Do druhé skupiny patří ekologické organizace. Výzkum organizace Zero Waste Europe, na kterém se podílelo Hnutí Duha, zjistil v okolí spaloven ve třech evropských zemích – jednou z nich bylo ZEVO v Chotíkově u Plzně – vysokou úroveň kontaminace karcinogenními dioxiny a příbuznými látkami. „Opakovaná expozice těmito látkami již při velmi malých koncentracích způsobuje poškození plodu nebo hormonální poruchy,“ varují ekologové.
Solární boom v Brně
Plány městem vlastněného podniku SAKO Brno se neomezují jen na energetické využití odpadu. Chystá také projekt, který jistě ekologickým aktivistům vadit nebude, spíše naopak. Podnik s podporou brněnského magistrátu chce do pěti let umístit na střechách solární panely odhadem za 1,2 miliardy korun. Na nový obor podnikání se zaměří dceřiná společnost SAKO Brno Solar.
První solární panely na střechách brněnských domů stihla firma nainstalovat již loni v prosinci. Konkrétně se jednalo o 88 fotovoltaických panelů na adresách Vojtova 7 a Vojtova 9. Během následujících pěti let hodlá město takto osadit 500 střech panely o celkovém instalovaném výkonu 40 megawattů. Jak tehdy uvedl první náměstek primátorky města Brna Petr Hladík, v letošním roce je v plánu nainstalovat panely o celkovém výkonu 4 MW.
Také v případě solárních elektráren na střechách brněných budov aktuálně běží jedna veřejná soutěž. SAKO Brno ji vypsalo na konci ledna. Cílem soutěže je uzavřít rámcové dohody na zpracování projektových dokumentací k fotovoltaikám včetně jejich připojení k distribuční soustavě. Rámcová dohoda bude uzavřena nejvýše se čtyřmi účastníky zadávacího řízení, a to na dobu čtyř let. Orientační hodnota této zakázky dosahuje 150 milionů korun.
David Tramba
