Města přistupují k demografickému vývoji různě. V Praze lidí přibývá, v Jeseníku naopak. Mají to zvrátit dotace

Několikatisícovou dotací pro studenty, finanční podporou za narozené děti i zřízením studentské rady města se rozhodla bojovat jesenická radnice s úbytkem obyvatel tohoto horského města. Kroky, které radnici každoročně stojí statisíce korun, podporují většinou politici napříč tamním politickým spektrem.

Jesenická radnice se rozhodla vyplácet žákům, kteří nastoupí v nadcházejícím školním roce na střední školu v okrese Jeseník, jednorázově 4.000 korun. Podmínkou je trvalé bydliště v Jeseníku. Celková částka, kterou zastupitelé schválili na podporu studentů, je 200.000 korun. Několik let také město vyplácí novorozencům z Jeseníku 5000 korun. „Jednotný názor například na porodném není, ale vždy to bylo schváleno. Myslím, že všichni to (demografický vývoj) tady vnímáme jako velký problém a pokud je to smysluplné, snažíme se to podpořit,“ řekla ČTK místostarostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (TOP 09).

V Jeseníku podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo loni 11.271 obyvatel, před pěti lety jich bylo 11.579. Počet obyvatel klesá již několik let, podle ČSÚ zde v roce 2000 žilo 12.862 lidí, v roce 1990 to bylo 15.358 obyvatel. „Je stále menší počet obyvatel, tím pádem klesají příjmy města, a musíme se více rozhodovat, do jakých akcí půjdeme,“ podotkla Blišťanová.

Opatření města na zlepšení demografického vývoje podporují i opoziční zastupitelé, kteří odliv obyvatel z Jeseníku také považují za velký problém. „U mě to určitě podporu má. Snažím se shánět peníze i jako krajský zastupitel, aby lidé v tomto regionu zůstávali. Snažíme se, aby se mohli lidé vzdělávat v tomto regionu a aby tady zůstávali. Má představa je, aby z deseti absolventů gymnázia zůstala aspoň polovina,“ řekl ČTK zastupitel Lubomír Věstinský (ČSSD).

Ostatní radnice v Olomouckém kraji opatření tohoto typu nedělají. Zabránit odlivu obyvatel se snaží zlepšováním životního prostředí i podmínek pro obyvatele. Například v Přerově připravují vybudování průmyslové zóny, která by mohla přinést nové pracovní příležitosti, a od září výrazně sníží jízdné MHD pro studenty a seniory. „Velkou motivaci pro život v Přerově by byla dostavba dálnice. Víme od mnoha Přerovanů, že neexistence dálnice, a tím způsobené horší životní prostředí v Přerově je pro mnohé, bohužel, impulsem k tomu, aby odešli z města, které mají jinak rádi,“ řekla mluvčí radnice Lenka Chalupová.

I další města v Olomouckém kraji se potýkají s úbytkem obyvatel. Na konci loňského roku ve 30 městech žilo 355.600 obyvatel, což je nejnižší hodnota v historii kraje. Počet obyvatel se zvýšil pouze v Olomouci, Zábřehu, Šternberku, Velké Bystřici, Kostelci na Hané, Konici, Němčicích nad Hanou, Vidnavou, Žulovou a Úsovem. Zbývajících 20 měst v kraji mělo populační úbytky. Nejvyšší pokles vykázal Přerov, kde se počet obyvatel snížil o 226. V Prostějově ubylo 177 a v Šumperku o 154 obyvatel.

Obyvatel už několik let ubývá v celém Olomouckém kraji. Zatímco na konci roku 2014 jich bylo 635.711, tak do závěru loňského roku se jejich počet snížil na 633.178. Může za to stěhování i přirozený úbytek, tedy vyšší počet zemřelých než narozených.

Vývoj počtu obyvatel v Olomouci (údaje jsou k 1. lednu)

Zdroj: ČSÚ

Počet obyvatel Prahy stále roste díky stěhování, rodí se však i více dětí

Počet obyvatel Prahy posledních 16 let s výjimkou jednoho roku roste. Loni v metropoli přibylo asi 14.000 lidí. Přírůstek je tvořen hlavně nově příchozími, u nichž jde zhruba v polovině případů o cizince. V důsledku vyšší porodnosti nicméně v posledních letech roste i tzv. přirozený přírůstek, tedy nárůst obyvatel daný převahou narozeních dětí nad úmrtími. Loni se v Praze narodilo nejvíce dětí od roku 1979. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu a informací, které ČTK poskytl pražský Institut plánování a rozvoje (IPR). Praha populačně roste méně než Vídeň, Frankfurt či Mnichov a více než Budapešť či Varšava. Je to dáno množstvím příchozích cizinců.

Přirozený přírůstek podle ČSÚ kontinuálně roste od roku 2006. Loni činil 3125 osob, což je ve srovnání s přírůstkem daným stěhováním, který činil téměř 11.000 lidí, relativně málo. Vypovídá nicméně o růstu porodnosti a poklesu úmrtnosti. První trend je podle mluvčího IPR Marka Váchy dán tím, že si postupně pořizují děti lidé, kteří to kvůli kariéře v 90. letech odložili. Menší úmrtnost je pak důsledkem faktu, že dožívají populačně relativně slabé ročníky z 30. let minulého století.

Největší zdroj nových obyvatel Prahy je dlouhodobě stěhování. „Praha jako ekonomicky dominantní centrum republiky přitahovala migranty z celé republiky a v posledních letech i z ciziny,“ uvedl Vácha. Doplnil, že pokud jde o příchozí z jiných oblastí republiky, už dávno nejde o urbanizaci v klasickém slova smyslu, tedy přesun lidí z venkova do města. Mnohem obvyklejší je přesun z jiného města do Prahy.

Do roku 2014 se víc Čechů z Prahy vystěhovalo, než se do ní přistěhovalo, celkově tak v metropoli ubývalo osob s českým státním občanstvím. Podle IPR to bylo dáno primárně stěhováním lidí do satelitů kolem města. To se pořád děje, ale v posledních letech počet Čechů v metropoli roste v důsledku větší míry stěhování z jiných regionů ČR. „Výrazný narůst byl patrný především u Moravskoslezského kraje, kde je omezená nabídka kvalifikovaných pracovních příležitostí,“ uvedl Vácha.

Ze zhruba 38.000 lidí, kteří se loni do metropole přistěhovali, jich asi 44 procent přišlo ze zahraničí, ať už šlo o Čechy či cizince. Osob s jiným než českým stáním občanstvím se do Prahy přistěhovalo 20.000, tedy 52 procent. Národnostní skladba příchozích cizinců se podle Váchy příliš nemění. Loni čtvrtinu tvořili Ukrajinci, 16 procent Slováci, 12 procent Rusové, sedm procent Vietnamci a ostatní národnosti tři procenta.

Růst počtu obyvatel se dá podle IPR očekávat i v budoucnu, čemuž by měl odpovídat rozvoj města a stavba bytů. V současnosti má metropole podle institutu relativně nízkou hustotu obyvatel. V administrativních hranicích města, které zahrnují i méně osídlené či úplně prázdné periferie, je to 25 obyvatel na hektar. V Budapešti je to 33, ve Vídni 45, v Kodani 68 a v Barceloně 158 obyvatel. V centrálnější městské zástavbě má Praha 113 obyvatel na hektar, Vídeň 137, Kodaň 123 a Budapešť 91. Podle IPR je v Praze dostatek rezerv pro další populační růst, a to zejména na velkých brownfieldech a dalších nevyužitých územích.

Zdroj: ČSÚ

Počet obyvatel Prahy posledních 16 let s výjimkou jednoho roku roste. Loni v metropoli přibylo asi 14.000 lidí. Přírůstek je tvořen hlavně nově příchozími, u nichž jde zhruba v polovině případů o cizince. V důsledku vyšší porodnosti nicméně v posledních letech roste i tzv. přirozený přírůstek, tedy nárůst obyvatel daný převahou narozeních dětí nad úmrtími. Loni se v Praze narodilo nejvíce dětí od roku 1979. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu a informací, které ČTK poskytl pražský Institut plánování a rozvoje (IPR). Praha populačně roste méně než Vídeň, Frankfurt či Mnichov a více než Budapešť či Varšava. Je to dáno množstvím příchozích cizinců.

Přirozený přírůstek podle ČSÚ kontinuálně roste od roku 2006. Loni činil 3125 osob, což je ve srovnání s přírůstkem daným stěhováním, který činil téměř 11.000 lidí, relativně málo. Vypovídá nicméně o růstu porodnosti a poklesu úmrtnosti. První trend je podle mluvčího IPR Marka Váchy dán tím, že si postupně pořizují děti lidé, kteří to kvůli kariéře v 90. letech odložili. Menší úmrtnost je pak důsledkem faktu, že dožívají populačně relativně slabé ročníky z 30. let minulého století.

Největší zdroj nových obyvatel Prahy je dlouhodobě stěhování. „Praha jako ekonomicky dominantní centrum republiky přitahovala migranty z celé republiky a v posledních letech i z ciziny,“ uvedl Vácha. Doplnil, že pokud jde o příchozí z jiných oblastí republiky, už dávno nejde o urbanizaci v klasickém slova smyslu, tedy přesun lidí z venkova do města. Mnohem obvyklejší je přesun z jiného města do Prahy.

Do roku 2014 se víc Čechů z Prahy vystěhovalo, než se do ní přistěhovalo, celkově tak v metropoli ubývalo osob s českým státním občanstvím. Podle IPR to bylo dáno primárně stěhováním lidí do satelitů kolem města. To se pořád děje, ale v posledních letech počet Čechů v metropoli roste v důsledku větší míry stěhování z jiných regionů ČR. „Výrazný narůst byl patrný především u Moravskoslezského kraje, kde je omezená nabídka kvalifikovaných pracovních příležitostí,“ uvedl Vácha.

Ze zhruba 38.000 lidí, kteří se loni do metropole přistěhovali, jich asi 44 procent přišlo ze zahraničí, ať už šlo o Čechy či cizince. Osob s jiným než českým stáním občanstvím se do Prahy přistěhovalo 20.000, tedy 52 procent. Národnostní skladba příchozích cizinců se podle Váchy příliš nemění. Loni čtvrtinu tvořili Ukrajinci, 16 procent Slováci, 12 procent Rusové, sedm procent Vietnamci a ostatní národnosti tři procenta.

Růst počtu obyvatel se dá podle IPR očekávat i v budoucnu, čemuž by měl odpovídat rozvoj města a stavba bytů. V současnosti má metropole podle institutu relativně nízkou hustotu obyvatel. V administrativních hranicích města, které zahrnují i méně osídlené či úplně prázdné periferie, je to 25 obyvatel na hektar. V Budapešti je to 33, ve Vídni 45, v Kodani 68 a v Barceloně 158 obyvatel. V centrálnější městské zástavbě má Praha 113 obyvatel na hektar, Vídeň 137, Kodaň 123 a Budapešť 91. Podle IPR je v Praze dostatek rezerv pro další populační růst, a to zejména na velkých brownfieldech a dalších nevyužitých územích.

Zdroj: ČSÚ