Jeden z vysoce postavených příslušníků celní správy odešel vloni do civilu s mimořádně vysokou výsluhou. Jeho měsíční renta činí 64 230 korun měsíčně. Dosavadní nejvyšší vyplácená výsluha v celní právě přesahuje 68 tisíc korun měsíčně. Ta loňská nejvyšší – čtyřiašedesátitisícová – je třetí nejvyšší vyplácenou výsluhou za posledních 10 let. Celníci vloni také jednomu ze zaměstnanců udělili mimořádnou odměnu ve výši čtvrt miliónu korun. Místo zástupce generálního ředitele a zároveň šéfa sekce pátrání, speciálně zřízené pro Roberta Šlachtu, celní správa od ledna, měsíc po jeho odchodu do civilu, zrušila.
Jednomu z vysokých důstojníků celní správy se vloni možná splnil sen o sladkém životě v takzvané výslužbě. Po svém odchodu ze správy obdrží od státu každý měsíc výsluhu 64 230 korun. Nejvyšší mimořádná odměna, vyplacená v loňském roce, pak činila 250 tisíc korun. K těmto zjištěním se Ekonomický deník propracoval na základě žádosti podle zákona o poskytování informací.
Zda je držitelem zmiňované čtyřiašedesátitisícové renty bývalý první náměstek celníků Lumír Šatran nebo bývalý zástupce ředitele a šéf sekce pátrání Robert Šlachta, se Ekonomickému deníku nepodařilo zjistit. Šatrana se kontaktovat nepodařilo, Šlachta na otázku ohledně výše své výsluhy nezareagoval.
Ekonomický deník požádal před rokem podle zákona o poskytování informací o údaje o výši platů vedoucích pracovníků za roky 2017 a 2018. Ve své žádosti požadoval i informace o nezákonné akci celní správy, kdy celníci ke sledování nezákonně použili armádní specialisty z prostějovské 601. skupiny speciálních sil.
Požadované odpovědi ale Ekonomický deník od celníků neobdržel. Celní správa svou hradbu mlčení opřela o to, že žadatel nenaplňuje takzvaný veřejný zájem. „Žadatel se zabývá kauzou použití Armády České republiky na žádost Celní správy České republiky. Toto je bezpochyby veřejný zájem, kdy veřejnost má právo, popř. má vůli znát veškeré okolnosti tohoto případu a žadatel se tímto tématem dlouhodoběji zaobírá. Není tady však, dle názoru Generálního ředitelství cel, logická spojitost mezi tímto žadatelem sledovaným veřejným zájmem na straně jedné a informacemi o výši platu a odměnách jmenovitých osob na straně druhé, obzvlášť jedná-li se o kauzu, která je teprve ve fázi určitého vyšetřování, o které se vede diskuze i na politickém poli a o zákonnosti či nezákonnosti postupu armády a celní správy nebyly doposud učiněny žádné závěry. Informace o výši platu a odměnách není s to přispět (neexistuje zde žádná přímá souvislost), s ohledem ke všem okolnostem, k diskuzi žadatelem sledovaného veřejného zájmu. Žadatel tuto souvislost ani nikterak nedokládá,“ odpověděla na žádost reportéra Ekonomického deníku Martina Kaňková z celní zprávy (viz faksimile).
Pět výsluh přes 60 tisíc
Po necelém roce Ekonomický deník kvůli neochotě celníků odpovídat na otázky ohledně platů a benefitů vrcholných představitelů modifikoval: „Kolik v loňském roce odešlo příslušníků Celní správy do civilu? Kolik činí nejvyšší výsluha za službu v celní správě po odchodu do civilu za loňský rok? Kolik činí 10 nejvyšších výsluh po odchodu do civilu za uplynulých 10 let?“
Celní správa poskytla ale pouze informaci, že do civilu v loňském roce odešlo 451 příslušníků, ale na klíčové otázky opět odpověď odepřela. „Vzhledem ke skutečnosti, že nám není znám účel a následné použití údajů požadovaných v otázkách 2) a 3), sdělujeme Vám průměrnou výši výsluhového příspěvku stanovenou z vyplacených výsluh přiznaných vždy v konkrétním roce,“ odbyla otázky Ekonomického deníku Hana Prudičová z celní správy. Průměrná měsíční výsluha za loňský rok (do listopadu 2019 – pozn. red.) činila 10 424 korun.
Reportér Ekonomického deníku proto znovu poslal na celní správu další žádost podle zákona o poskytování informací. A až na ni celní správa konečně odpověděla otevřeněji. „Nejvyšší výsluha za službu v Celní správě ČR po odchodu do civilu za loňský rok činí 64 230 korun. Výše deseti nejvyšších vyplácených výsluhových příspěvků po odchodu do civilu za uplynulých 10 let činí 68 535 korun, 65 976 korun, 62 604 korun, 61 190 korun, 56 420 korun, 55 177 korun, 49 068 korun, 47 690 korun, 46 805 korun, 46 604 korun,“ zareagovala na poslední, únorovou, žádost Hana Prudičová z celní správy.
Vysoké výsluhy odcházejícím důstojníkům jsou častým zdrojem kritiky. V roce 2011 si vzal na přetřes policejní prezident Petr Lessy vysokou rentu náměstka plukovníka Jiřího Houby – ten má měsíčně pobírat až na 62 tisíc, napsaly v minulosti o tomto tématu Lidové noviny. 70 tisíc korun měsíčně má podle LN pobírat i bývalý šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů, další plukovník, Ivan Bílek, na výsluhu přesahující 62 tisíc korun měl nárok i šéf policejního odboru informatiky, opět plukovník, Gabriel „Gabo“ Berži. Naproti tomu bývalý ředitel Hasičského záchranného sboru a generál Miroslav Štěpán má pobírat měsíční rentu 55 524 korun.
Celní správa odpověděla i na otázky k odměnám. Pravidelné měsíční prémie prý neposkytuje. „Limity odměn jsou útvarům celní správy stanovovány v případě, že na základě vyhodnocení čerpání rozpočtových prostředků na platy občanských zaměstnanců celní správy a služební příjmy příslušníků celní správy je identifikována úspora v čerpání stanoveného limitu rozpočtových prostředků na platy/služební příjmy pro dané období, kterou je možné čerpat formou odměn,“ uvedla dále Hana Prudičová. Během roků 2018 a 2019 byly limity odměn útvarům celní správy stanoveny celkem pětkrát, přičemž průměrná výše odměny připadající z tohoto limitu na 1 funkční místo v kategorii občanský zaměstnanec činila 11 101 korun a v kategorii příslušník činila 16 038 korun. „V roce 2019 činila v celní správě nejvyšší odměna 250 000 korun a byla poskytnuta jednou. V roce 2018 činila v celní správě nejvyšší odměna 170 000 korun a byla poskytnuta rovněž jednou,“ uzavřela odpovědi reportérovi Ekonomického deníku Prudičová.
Trafika pro Šlachtu?
Reakce celní správy na žádost podle zákona o poskytování informací ozřejmila ještě jednu důležitou skutečnost. A to, že post náměstka, na který po reorganizaci policejních elitních útvarů v roce 2016 nastoupil bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta, už neexistuje.
Byl to právě Šlachtův ÚOOZ, který v roce 2013 stíhal tři bývalé poslance ODS Ivana Fuksu, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře. Tito poslanci se v roce 2012 vzdali svých mandátů kvůli vládnímu úspornému balíčku, se kterým nesouhlasili. Po odchodu ze Sněmovny se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra a Fuksa členem představenstva Českého Aeroholdingu. Šlachtův útvar tehdy vyšetřoval přestup ze Sněmovny do statutárních orgánů jako korupční jednání, takzvané trafiky. Nejvyšší soud je v létě 2013 vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.
Jenže podobnou trafiku nakonec získal i sám Šlachta. Na sklonku roku 2016 dostal místo zástupce generálního ředitele v celní správě. Po jeho odchodu pak bylo toto místo zrušeno, jak vyplývá z informací poskytnutých touto státní organizaci.
„Od 1. 1. 2015 bylo z důvodu potřeb koordinace činností v Celní správě zřízeno služební místo pro funkci (druhého) ´zástupce generálního ředitele´ v 11. platové třídě. Toto služební místo bylo k 1. 1. 2017 v souvislosti s reorganizací Celní správy ČR postaveno do čela sekce 03 – pátrání, a to v kumulované funkci ´ředitel sekce a zástupce generálního ředitele´. Změna systemizace byla realizována dne 7. 12. 2016 a jejím důvodem byla změna Organizačního řádu CS, kterou vyvolala potřeba změny systému řízení a koordinace jednotlivých činností CS vedením Generálního ředitelství cel,“ odpověděla na otázku reportéra Ekonomického deníku Hana Prudičová z Celní správy.
Jenže v roce 2019 byla v organizační struktuře tři místa zástupců generálního ředitele, jak potvrzuje organizační řád celní správy z 1. ledna loňského roku, který Ekonomický deník získal.
Po odchodu Roberta Šlachty do civilu pak bylo sloučené místo ředitele sekce pátrání a zástupce generálního ředitele zrušeno. „Systemizované místo v typové funkci „ředitel sekce a zástupce generálního ředitele“ v rámci sekce 03 – Pátrání bylo zrušeno k 31. 12. 2019. Změna systemizace byla realizována dne 29. 10. 2019. Důvodem změny systemizace byla změna Organizačního řádu CS, kterou vyvolala potřeba změny systému řízení a koordinace jednotlivých činností CS vedením GŘC. Systemizované místo v typové funkci „ředitel sekce“ v rámci sekce 03 – Pátrání je v 10. tarifní třídě, neboť již není zástupcem generálního ředitele,“ uzavřela Prudičová.
Robert Šlachta popsal svůj nástup na Celní správu na serveru Novinky.cz až po svém odchodu z řad ozbrojeného sboru, který má ve znaku symbol Merkura.
Na otázky proč v roce 2016 odešel od policie a nastoupil na Celní správu odpověděl takto: „My jsme odcházet nechtěli. Myslel jsem, že policistou zůstanu a jako policista umřu. Ale po rozjetí kauzy Beretta (obvinění bývalých i současných policistů kvůli únikům ze spisů a ovlivňování trestních řízení) přišlo to, že tři architekti – ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), policejní prezident Tomáš Tuhý a jeho náměstek Zdeněk Laube – udělají reorganizaci dvou útvarů. A tvrdili, že to během dvou měsíců zařídí. S tím jsem nesouhlasil, protože se znalostí, co jsem měl s řízením útvaru, jsem věděl, že je to úplný nesmysl a že to nemůže fungovat. To byl důvod mého odchodu.“ Byla pak nabídka na přestup do celní správy jakási z nouze ctnost? zeptali se redaktoři Šlachty. „Nebyla. Byl jsem v té době ve velkém zápřahu, i lidé kolem mě, a vlastně jsme z hodiny na hodinu skončili. A přišel současný generální ředitel celní správy Milan Poulíček s tím, abych se ucházel o volné místo ředitele sekce pátrání. Přistoupil jsem na to a šel tam… …Došli jsme tedy k tomu, že tam (u policie) pro mě místo není. A musím říct, že celní správa a fungování v ní mi zachránily soukromý život.“
Jan Hrbáček
