Šestimilionová zakázka na rozšíření mapového softwaru bude zadána oblíbeným způsobem státních organizací, tedy v jednacím řízení bez uveřejnění. Má totiž jen jednoho distributora v ČR.
Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) spadající pod ministerstvo životního prostředí potřebuje rozšířit počet uživatelů mapového systému ESRI a také její stávající verze zmodernizovat. Žádá proto prostřednictvím ministerstva vládu, aby jí umožnila software nakoupit v tzv. „Jednacím řízení bez uveřejnění“ (JŘBÚ), jelikož tento software v České republice prodává jen jedna firma a je tedy nemožné vypsat tendr. Celková hodnota zakázky na tři roky má být šest milionů korun bez DPH (7 260 000 vč. DPH). Cena zakázky je podle materiálu pro členy Sobotkova kabinetu stanovena na základě březnové cenové nabídky.
„Jedná se o uzavření licenční smlouvy na ucelený balík SW produktů Esri tzv. „Esri Enterprise License Agreement“ (ELA) pro časové období od 1. 6. 2016 do 31. 5. 2019, která poskytne zadavateli právo na neomezené využití dále specifikovaného software Esri, dat, webových služeb a dokumentace, včetně údržby předmětného software, spočívající v poskytnutí všech výrobcem nabízených oprav a upgradů software a technické podpory v rozsahu nezbytném pro zprovoznění a udržení správné funkce licencovaného software. AOPK bude mít právo používat software i po skončení smluvního období,“ píše se v materiálu pro ministry.
Agentura zakázku obhajuje také tím, že poslední velký nákup tohoto softwaru byl v roce 2003 za 988 tisíc korun včetně daně. Rovný milion ročně pak platila za využívání softwaru, který je však vázán k jednotlivým „pracovním stanicím“, což je v současné době tabletů a nutnosti práce v terénu nevyhovující. Dosud za něj Agentura zaplatila 7,6 milionu korun. Podle ředitele odboru informaci AOPK Jana Zárybnického je požadovaný software naprosto nenahraditelný a vzhledem k tomu, že v něm pracuje velké množství státních institucí, krajských, městských i obecních úřadů, zaměstnancům Agentury umožňuje jednoduše koordinovat svá rozhodnutí s místními institucemi a dalšími státními orgány. Seznam uživatelů je opravdu obsáhlý, ale můžeme jmenovat několik ministerstev, Policii ČR, HZS, záchrannou službu a další. kompletní seznam referencí je k nalezení zde.
Za vypisování JŘBÚ bývá vláda často kritizována. Premiér Bohuslav Sobotka dokonce zřídil speciální komisi u Rady vlády pro informační společnost (RVIS), která vhodnost těchto výběrových řízení posuzuje a bez jejíhož souhlasu by neměl být tendr vypsán. Třetiny tendrů, které jsou vypsány, se účastní jen jeden uchazeč, to řadí Českou republiku na 25. místo,“ uvedla na semináři „Centrální zadávání – Evropská dobrá praxe a česká zkušenost“ v poslanecké sněmovně ekonomická poradkyně Zastoupení Evropské komise v Praze Pavlína Žáková. O tématu JŘBÚ jsme psali například v textu Veřejných zakázek bez soutěže loni přibylo. V Česku jich je třikrát víc než jinde v Evropě z nějž vyplývá, že JŘBU bylo druhým nejčastějším způsobem vypsání tendru a plynulo přes něj 14% objemu všech zakázek. Velikost trhu veřejných zakázek v roce 2015 odhaduje ministerstvo pro místní rozvoj na 556 miliard korun, což je meziroční pokles téměř o 25 miliard korun.
Záměry AOPK musel před komisí obhajovat i Zárybnický a podle jeho slov všichni členové komise uznali, že když je jen jeden distributor mapového softwaru, ne němž agentura pracuje, nelze vypisovat klasické výběrové řízení a JŘBU v tomto případě schválili. „Plénum se shodlo na tom, že v současné době není pro státní organizace jiné východisko, než využívat tento systém,“ řekl Ekonomickému deníku Zárybnický.
Navýšení ceny o 100 procent za roční platbu oproti stávajícímu stavu nás samozřejmě zaujalo a proto jsme se zeptali ředitele Jana Zárybnického (JZ), co za tím vězí.
ED: Proč je tento systém ESRI, který je celkem drahý pro Agenturu tak důležitý?JZ: AOPK stojí na geografických informačních systémech, potřebuje provázané informace pro kvalitní a zodpovědné rozhodování našich zaměstnanců. Navíc potřebujeme vše centrálně řídit a mít centrální datový sklad, který stojí okolo geografických systémů. V roce 2005 jsme si takový datový sklad postavili a udělali jsme si SWOT analýzu toho, které datové systémy můžeme na toto „navěsit“ a vyšel nám nejlépe právě systém Esri. Posuzovali jsme jich celkem pět. Okolo toho jsme vystavěli další strukturu webových aplikací a sběru a ukládání dat. Takže v tuto chvíli je pro nás, jako správce území, řízení na základě mapových podkladů zásadní. Byli jsme na vážkách, jestli jít do otevřených systémů, ale nejsme schopni do státní organizace sehnat lidi, kteří by takové řešení byli schopni přizpůsobit tomu, co my potřebujeme a pak to dále upravovat a administrovat. V tomto případě dodávaného komerčního systému má dodavatel skvělé programátory, kteří navíc čerpají z požadavků a zkušeností dalších stovek uživatelů, což v konečném důsledku pomáhá i nám. Používají to snad všechna
ED: Jaké má systém výhody?
JZ: Co se týká geografických informačních dat, nemá tento systém moc konkurenci, co se týká prostorových dat a jejich zpracování. Je zde několik jiných alternativ, ale nejvíce uživatelů nejen v České republice, ale i celosvětově, má Esri naprostou majoritu, co se týká správy dat. Umožňuje nám spravovat data, dělat analýzy a poskytovat data formou datových služeb, což je velice asi to nejdůležitější. Doplňujeme to samozřejmě otevřenými řešeními, jelikož máme asi 700 zaměstnanců a licence nemáme zdaleka pro všechny.
ED: Kolik lidí se systémem pracuje?
JZ: Na ředitelství pracuje 14 administrátorů a dalších více než 50 lidí má ty pevné instalace na klasických počítačích. Vzhledem k tomu, že doba pokročila a je možnost používat tzv. plovoucí licence, je to pro nás daleko výhodnější. My jsme nakoupili licence někdy před sedmi lety a doplňovalo se to postupně, když se zjistilo, že potřebujeme licenci pro nové lidi, tak se pořídila. Pak se však odehrály některé změny v agentuře, pracoviště se slučovala a stávající uspořádání není optimální pro novou organizační strukturu. Stáli jsme tedy před rozhodnutím, jestli si to ponechat, nebo jít do této multilicencové smlouvy na tři roky. Ta nám totiž umožní, což doteď nebylo možné, stávající licence uspořádat podle toho, jak my budeme potřebovat. Výhoda je v optimalizaci a aktualizaci sedm let starého softwaru.
Nasadíme plovoucí licence, tedy zaregistrujeme 20-30 klientů, každému v agentuře nainstalujeme software, který mu umožní s Esri pracovat. Když ho kdokoliv bude aktuálně potřebovat, virtuálně se připojí k jedné z volných licencí a obsadí ji. Až skončí práci, může se připojit někdo další. Nebudeme tedy mít software jen pro 50 lidí, ale pro všechny zaměstnance. Což je i optimalizace tohoto relativně drahého softwaru. Jenže právě názor, že je to drahý software, je diskutabilní. Vzhledem k tomu, co všechno my v terénu zajišťujeme a o jakých majetkových hodnotách rozhodujeme, lze říci, že za software zaplatíme promile těch hodnot.
ED: Proč nevyužíváte otevřená řešení o kterých jste se zmínil?
JZ: Jak jsem říkal, nejsem schopen sehnat a zaplatit lidi, kteří by nám takové řešení upravili. Navíc, kdybych se teď rozhodl, že přejdu na „open systém“, bude převedení všech dat tak drahé, že to nikdo neschválí.
ED: Není tedy řešení zatlačit na dodavatele, aby dal státu lepší podmínky?
JZ: Takový pokus tady samozřejmě byl, ale ze strany ministerstva. Nedochází ke snížení ceny, ale spíš rámcovou smlouvu, jakou teď chceme uzavřít my, protože získáme využití pro více uživatelů, ale ta cena se moc nemění. Otázkou je, co by se stalo, a jak by se vyjednávalo nějakému „státnímu“ emisarovi, který by řekl: Dobře, stát bude celý v mapách u vás, ale chceme nějaké super podmínky. To by pravděpodobně přijeli zástupci vedení z USA a na takovém jednání si dovedu představit, že by se něco dalo vyjednat. Otázka je, jestli je taková varianta možná.
Jiří Reichl
