INZERCE

Parlament v Budapešti.foto: www.pixabay.com

Maďarsko již není nemocný muž Evropy – už si toho dokonce všimly i ratingové agentury

Maďarský forint včera vyšplhal na půlroční maxima a nechybělo málo a dostal se na nejsilnější hodnoty za poslední dva roky.

Pachatelem silného forintu nejsou tentokrát nic jiného než zlepšující se makro-fundamenty maďarské ekonomiky, které v pátek ocenila agentura S&P tím, že Maďarsku zvedla rating. Pozitivní zprávy tohoto typu však nemusí končit, neboť 4. listopadu by nad maďarským ratingem měla vynést ortel také agentura Moody’s, a protože jako jediná drží rating nesmyslně ve spekulativním stupni, tak se vláda v Budapešti možná dočká dalšího vylepšení hodnocení schopnosti splácet dluhy.

Začte-li se přitom člověk do komentáře S&P k rozhodnutí o novém nastavení ratingu Maďarska, tak po přelouskání textu plného makroekonomických superlativů vůbec nechápe, jak tato země mohla být hodnocena ratingem tak nízko. Zdá se, že ratingové agentury jsou opět o něco pozadu za vývojem ekonomiky, když se Maďarsko ratingově stále ocitá na úrovni zemí jako Ázerbájdžán, Bolívie či Turecko.Méně politicky a více pragmaticky uvažující trh přitom pochopitelně vidí schopnost Maďarska splácet své dluhy úplně někde jinde a řadí jej z hlediska výše rizikové prémie do úplně jiné a vyšší ligy – někam k Polsku či Slovinsku (na první ligu jakou hraje ČR, zatím Maďaři nemají).

Jeden z pozitivních faktorů, který podle S&P přispěl ke zvýšení ratingu Maďarska je to, že výrazně poklesl podíl vládního dluhu vydávaného v cizích měnách a také výrazně nižší podíl nerezidentů na držbě zahraničního dluhu. A tím se oslím můstkem dostáváme k dnešku, kdy zasedá maďarská centrální banka. Její úrokové sazby se měnit nebudou, ale MNB může dále vylepšovat portfolio svých nekonvenčních měnových nástrojů, kterými tlačí domácí komerční banky k tomu, aby spíše než likviditu u centrální banky ukládaly, tak ji směřovaly na trh s vládními dluhopisy a pokladničními poukázkami. Výsledkem této větší poptávky jsou pak vysoké ceny, resp. reverzně nízké výnosy, které výrazně zlevňují financování vládního dluhu. Tato pozitivní spirála pak pochopitelně vede k nižším rozpočtovým deficitům a nakonec i k vyšším ratingům.

Jan Čermák, analytik ČSOB